Arachnofobie je strach z pavouků, ochlofobie z davu atd. Jistě jsou opravdu lidé, ve kterých vyvolává sám zvuk ruštiny podobné pocity jako v jiných vzhled pavouka. Jenže kremelská propaganda umně využila toto slovo jako univerzální nálepku: Nesouhlasíte s Putinem? Tak jste rusofobové!
Tož to by se mohlo se stejnou logikou říci, že kdo nesouhlasí se Zemanem, jsou čechofobové. Jak slovo „rusofobie“ přišlo ke hvězdné kariéře? První ho jako bojové heslo použil Igor Šafarevič. Než ho použil, těšil se již mezinárodní proslulosti jednak coby matematik, jednak coby disident, především však coby přítel Solženicynův.
Spolu sestavili sborník Iz pod glyb (Zpod balvanů), který vyšel v samizdatu a pak v Paříži roku 1974, pokus o znovuzrození nábožensky orientované ruské esejistiky.
Už zde Šafarevič lká nad zkázou ruského národa. Ještě však neříká, že ví, kdo za to může. To řekl až v textu Rusofobie z počátku 80. let, který vyšel v Rusku roku 1989. Může za to „malý národ“, který se uhnízdil uvnitř velkého, bytostně ho nenávidí a chce ho zevnitř rozložit a zničit, protože má v sobě zakódovánu touhu po světovládě.
Který „malý národ“? No přece Židé! V literatuře ukazuje svou nenávist k Rusku třeba Isaak Babel či Ilf a Petrov, v současném disentu a literární vědě Andrej Siňavskij (který mimochodem není Žid, ale v záměrné provokaci použil židovský pseudonym Abram Terc).
V politice Rusko záměrně ničili židobolševici. Vražda posledního cara a jeho rodiny nebyla jen běžným aktem teroru - byla to židovská rituální vražda! Tak pravil Šafarevič. A novému carovi se jeho termín zalíbil.
