proste pane Schneidere

Jste stoupencem jakesi supervize vsehomira nejakou vyssi autoritou,prezidentem, vladarem, poloprezidentem, generalnim tajemnikem. Je to proVas jakasi zaruka moralnosti a spravnosti behu veci. Jako zduvodneni se ohanite extenzivnim vykladem ustavy, ktera byla (bohuzel) sita na miru Masarykovi, u ktereho otcove tvurci si mohli byt jisti, ze nebude vyvadet psi kusy stylu aminy ci exhibice ve stylu soucasneho hradniho najemnika.Prosim, ale neschovavejte se za srdceryvnou obhajobu nejvyssiho zakona. Pripomenu Vam, ze v zemi, kde maji demokracii a nemaji ustavu mohl byt do nedavne kdokoliv uveznen At Her (His) Majestic pleaure, tedy tak dlouho jak Velicenstvo (skrzeva osobu sveho premiera) uzna za vhodne bez ohledu na charakter kriminalniho cin a premier mohl stanovit libovolny trest dle sveho uvazeni bez ohledu na cin.Presto tohoto  pisemne NEKODIFIKOVANEHO prava v moderni historii nevyuzili.Ze na neco mam pravo jeste neznamena, ze jeho vykon je slusny.Ale to dogmatikovi jako Vy asi tezko vysvetlit. Ostatne jisty podivny pocit z vas jeden ziskal jiz z vasi obhajoby "reformovaneho" USTR, na jehoz vedeckou kvalitu nyni budou dohlizet byvali clenove KSC a ucitel marxismuleninismu mistou prof. Lukese.

Zkoumání historie by nemělo vyvolávat emoce.

I když se to dělá, protože existuje asi obecný názor, že pohoršování se nad genocidou je formou přirozené piety. Pokud ta historie sahá do nějaké viditelně dohledné doby.  Tzn jako Evropan, který za sebou má dvě světový války, genocidu židů, studenou válku atd. A ty informace jsou do všech tlačeny  ze všech stran. To prostě se na uvažovaní musí nějak projevit. A to vytvořilo asi tu aktuální úroveň vnímání těch mantinelů.Pokud přistoupíme na to, že lidský mozek a to jak narostou neuronové kmeny a vytvoří se synaptické spoje, záleží na tom jaké podněty a informace dostává člověk během svého fyziologického vývoje. Tzn do cca 20 roku života. Pak už je jaká koliv změna velice těžká a člověk prostě uvažuje tak jak mu mozek narostl. A tak uvažovat je mu přirozené. Je prakticky nemožné pro dnešního člověka pochopit uvažování jedince v historii. Jediná šance jak  to analyzovat, je analyzovat informace a podněty jaký takový člověk v hostorii dostával. Ale i to se zkoumá z pohledu mozku aktuálního.Tzn pokud mozky dalších generací vyrostou za jinýho toku informací a podnětů, historie, která ovlivňovala generaci předcházející již nebude tak emotivní, budou zase uvažovat jinak a tolerance různejch jevů bude zase jiná.Tzn historie je brána emotivně a ty emoce ovlivňují naše uvažování jen do nějaký hloubky. Tzn třeba jaká historie ovlivňuje a ovlivňovala emotivně mne?Nejsem věřící, tzn asi jen doba co se přímo dotkla mne , rodičů a prarodičů. Tzn cca konec 19 a pak celé 20 století. Děd se narodil 1911 a a do svého vyprávění zapojil, jěště svého otce. A to je tak historie co mne emotivně ovlivňuje. Tzn asi i iracionálně v mnoha ohledech. Stejně tak mi v 89 bylo 13 tzn z toho i ten přirozenej kritickej pohled jak na USA i Rusko a vlastně i soužití v Evropě.Tzn třeba EU a vůbec globální soužití na světě se bude racionálně koukat až další, nebo další další generace. Díky internetu a globálnímu toku informací budou mít všichni lidi na světě v době fyziologického vývoje a toho růstu mozku podobné podněty a informace a tak budou v uvažování kompatibilnější a budou se víc chápat. Stejně tak nebudou zatížený těma historickejma emocema, tedy pokud se zas v tom jejich historickým horizontu nestane něco hodně EE extrémně emotivního.

Díky za brilantní popis toho,

Díky za brilantní popis toho, jak funguje učení a vnímání. Nemám v tomto s Vámi sporu, popsal jste to přesně, lépe, než bych to dokázal vyjádřit já. Nicméně mi z toho tak trochu čiší jistý fatalismus. To, že jsme ovlivňováni především tím, co jsme sami zažili a co nám předali předci, které jsme ještě stihli zažít, je nepochybné. Je to však jen technický popis. Přesný, ale neřešící, zda neexistuje něco jako nadčasové normy a vzorce, přirozené a do značné míry nutné pro přežití lidského druhu.Pokud vynecháme etiku či víru, kterou předpokládám byste označil za podmíněné místem a časem a tedy relativní, neexistuje skutečně nic jako nadčasové přirozené chování, vedoucí k zachování lidského druhu? Neb předpokládám, že bychom se asi shodli, že přežití druhu je objektivní imperativem, nerelativním a nadčasovým.A pak se nabízí otázka, zda asertivní vynucování akceptace (ne už tolerance, což je stav, kdy nesouhlasím, ale strpím, ale vynucování souhlasu) homosexuálního soužití a homosexuálního životního stylu (bez přirozeně v rodině narozených a vychovávaných dětí a s kariérou, uspokojováním osobních ambicí) přispívá k přežití druhu. Je nikoliv tolerance, ale naopak vyzdvihování homosexuálních vztahů jako zcela rovnocenných tradičně k rodině, něčím, co přispívá společnosti a naplňuje onen imperativ? Anebo je to naopak a tento dekadentní životní styl, infikující svojí přitažlivostí i nehomosexuální část společnosti, je příznakem hroucení současné civilizace, která bude nahrazena jinou, přirozenější, vitálnější (chcete-li barbarštější), jako kdysi starověký Řím?

Máte pravdu v tom, že příliš

Máte pravdu v tom, že příliš tolerance a přehnaná politická korektnost škodí. Ale to se netýká případu Putna, obávám se.

Lapidárně

O sporu Zenama vs. Putna už se toho napsalo dost. Nejhezčí je na tom, že všichni "intelektuálové" vč." knýžete" nadávají svorně Zemanovi a zastávají se namyšleného, sebestředného Putny. Zcela je opomíjen fakt, že při své účasti na Prague Pride urazil všechny katolíky tím svým transparentem..tím urazil i mne. Jak může potom takovýhle homofob být profesorem? Naprosto mu chybí morální kredit. Vždyť urazil velkou masu lidí, kteří mu nic neudělali.V podstatě nabádá k nenávisti k jedné skupině lidí. Je to morální, zákonné? Tak si profesora nepředstavuji, měl by být homogenní ve věech směrech, což pan Putna rozhodně není.Pozn.:Jiná sexuální orientace mi nevadí, ale nemusí být představována např. katolíkům jako rovnocenná partnerství žena-muž..

Tak tak...

Nadávat na katolíky a křesťany obecně se totiž v demokratické západní společnosti zcela jednoznačně smí. Je to přece součást svobody projevu, ne-li přímo svobody vyznání. Však i Sch. a Kalousek byli přistiženi, jak používají slovo "černop*delník" a vyvolalo to nějaké protesty? Samozřejmě, kdyby se nějaké obdobně vulgární slovo užilo na adresu homosexuálů byla by to homofobie (mám s tímhle slovem problém, neb homofob je jaksi obsahově ten, kdo nemá rád lidi "homo", ne?). Tam už zase tedy prrrr, neb tady žádná svoboda slova neplatí, tady je nutná tzv. tolerance. Odůvodněno je to tím, že zatímco křesťanská víra je osobní postoj, jehož se lze zbavit a tudíž je možné jeho nositele napadat za to, že tento postoj mají, tak homosexualita je vrozená, takže se jí zbavit nelze a tudíž i jakékoliv napadání je naprosto nepřijatelné. Co na tom, že někdo si třeba bláhově myslí, že má ústavní právo mít svůj názor a nebýt kvůli němu urážen...

Já to chápu tak.

Že člověk je zvířátko, které aby přežilo musí baštit a množit se. To je ten geneticky fyziologickej základ. Tzn co pozoruju v přírodě u zvířátek, je z tohodle pohledu vlastní i člověku.Pak je tu ta extenze dána lidskou inteligencí. A ta okolo toho nutného neodpáratelného přírodního základu tvoří ten zbytek co u člověka lze pozorovat. A tam podle mne neexistují žádné hranice. A to co je a není akceptovatelné bylo, je a bude relativní.

V zásadě by se s Vámi dalo souhlasit...

... jen mi tam něco maličko hapruje a potřebuji vysvětlení. Pokud jak říkáte "neexistují žádné hranice" a "to, co je a není akceptovatelné, bylo, je a bude relativní", existuje nějaký důvod proč se dnes pohoršovat nad tím, že před nějakými 150 lety v USA teprve zrušili otroctví, že dnes ještě otroctví někde existuje nebo obecněji vzato vůbec řešit, co je a co není "správné chování"? Anebo to vše je relativní a pokud se nějaká společnost většinově na něčem shodne (třeba na genocidě nějaké menšiny, na právu na umělý potrat) pak nemá smysl s tím polemizovat a je třeba to brát jako aktuální stav onoho relativního vnímání?

Prezident republiky je

Prezident republiky je člověk, který byl zvolen s doposud největším demokratickým mandátem v naší republikánské historii (od r. 1918). Je-li ústavou svěřována nějaká pravomoc hlavě státu, pak je třeba respektovat i míru uvážení o způsobu výkonu této pravamoce. Je tedy mimo jiné i na prezidentovi, aby stanovil určité vlastní atributy, které považuje za nutnou podmínku jmenování profesorem, či soudcem. Má-li podobné pravovoce akademický senát při navrhování profesora či ministr spravedlnosti při navrhování soudce, neměli bychom je upírat ani prezidentovi republiky při aktu jmenování. Výkon prezidentské pravomoce se samozřejmě může střetnout s listinou základních práv a svobod, například v případě, kdy by prezident někoho nejmenoval pro jeho náboženské přesvědčení či rasu. Pokud však prezident stanoví určité limity pro způsob veřejného aktivismu vyskoškolského profesora, či jeho akademické kvality, je to zcela legitimní. S panem Putnou jsem se kdysi setkal a byl to velmi uvážlivý a inteligentní člověk. Osobně je mi sympatický. Jeho zaujetí pro boj za práva homosexuálů je impozantní a vedené s důvtipem. Některé jeho výroky však mohou být s hodností vysokoškolského profesora tak, jak je předpikládá prezident republiky, neslučitelné stejně, jako bude například neslučitená s funkcí soudkyně soulož na pronostránkách, i když se jinak jedná o činnost zcela legální. Pokud by tomu mělo být jinak, pak je lépe, aby se hodnost vysokoškolského profesora prodávala v aukci a neprznila důstojnost prezidenstkého úřadu. 

Neznám všechna fakta ohledně p. Putny

tak jen komentář k článku. Pride parade není podle mého názoru okázalá oslava samotných homosexuálů, ale oslava možnosti volně prezentovat svou nonkonformní sexuální orientaci a životní styl. Tzn je to oslava tolerance samotné společnosti.Vzhledem k tomu, že se vůbec vede tato debata,  má zjevně v naší společnosti stále místo i homosexuální aktvista. Jestli jím může být i profesor. No nevím proč ne.Stejně jako po konci otrokářství v USA je přirozené , že úspěšný černoch, dává najevo svůk úspěch i to , že je černoch a tím oslavuje svůj nový status ve společnosti, stejně tak okatě oslavovala žena získání rovnoprávnosti, tak proč ne homosexuálové. I s ohledem na to, že většinové společnosti přišel konec otrokářství, ženská emancipace i postavení homosexuálů jako divná věc. A s koncem otrokářství i pozicí žen ve společnosti, se v některých ohledech společnost stále vyrovnává. Tzn i u těch homosexuálů bude ještě "chvilku" trvat než to nikdo nebude řešit.A konflikt homosexuálů se samotnou církví. Přijde mi logický a existoval a vznikl právě protože církev. Nejsem, žádný historik, ale ve starověku bylo chápání homosexuality asi úplně jinde než se pak změnilo právě díky křesťanství a nové křesťanské elity. Cíkrev je křesťanská elita.Tzn , že do sebe šťouchaj homosexuálové a církev mi přijde taky přirozené a nevidím na tom nic špatného. Ještě ke všemu když je obecně známo , že sama církem má homosexuální máslo na hlavě. A jeji vystupování ohledně homosexuálů je vzhledem k jejím vnitřním problémům si sama naběhla na vidle.Civilizace která je postavená na spotřebě, kde služby již dnes jsou segmentem, který zaměstnává nejvíce lidí , je dekadentní.  Civilizace je vždycky dekadentní, tzn v úpadku z nějakého úhlu pohledu. Z toho křesťanského pohledu je ultra dekadentní. Stejně tak byla ultradekadentní po 1000 let stagnace, když  křesťanství a církev ovládla západní civilizaci.Dekadentní byla z pohledu církve i renesanci a v jaké koliv době po ní. TO je prostě vývoj a díky za něj.Kdo by dnes chtěl žít ve společnosti ovládaným římskokatolickým dogmatem? Nikdo. A svět prošel technickou revolucí a vším ostatním právě jen díky církevnímu úpadku. Celá civilizace po desítky tisíc let je postavená na tom, že prochází nějakým úpadkem, aby dostal prostor nový pohled.Ještě POZN: Když vidím v TV pride parade přijde mi to úplně stejné jako když vidím v TV nějakou křesťanskou šarádu. Ani jedno mne neoslovuje, ale jako zastánce svobodného přístupu jim přeju ať si to užijou a klidně budu tolerovat , když se mi to bude dít kousek od baráku.Co jsem tak četl samotná víra a její hledání vychází z lidské podstaty tzn fyziologie, prostě někomu ten mozek tak narostl, že to potřebuje. Stejně tak někomu mozek narostl, že je homosexuál. Prostě každýmu co jeho jest.  A pokud to má potřebu oslavovat tak ať to dělá, budu mít radost s ním. 

Já Vám nevím...

Pochod homosexuálů hrdých na to, že jsou rovnoprávní, si umím představit. Průvod pánů a dam jdoucích ulicemi měst ve vycházkových oblecích a letních šatech s transparenty typu "Hrdý/á na to, že jsem rovnoprávný." Ale jaksi nenácházím průnik s tzv. Pride Parade, kdy ulicemi velkoměst tánhe  průvod polonahých lascivních osob, vypadajících jako stěhující se bordel... Taková šaráda mi připadá nechutná zcela bez ohledu na sexuální orientaci osob, které se jí účastní. A myslím, že u řady nehomosexuálních občanů je právě ono okázalé sexuální obtěžování a vynucování si tolerance důvodem odporu k homosexuálům... Gentleman či dáma neobtěžuje své okolí informacemi o svých sexuálních preferencích či okázale sexuálním oblékáním.Navíc celý pohled na homosexuály je nutné zasadit do kontextu, v němž se jejich agresivnější část (zřejmě menšina, ale zato sakra viditelná a slyšitelná) domáhá absurdních práv jako je právo na sňatek (už nestačí ani registrované partnertsví) a práva na adopci dětí (jako by se děti mohly z homosexuálního vztahu narodit a bylo tudíž přirozené, že v něm vyrůstají). Ovšem sami tolerantní rozhodně nejsou a ty, kdo se snaží hájit koncept tradiční rodiny (jeden muž, jedna žena a případně děti), osočují z netolerance. To jsou paradoxy, že? Tolerance jen potud, pokud se nám hodí...

Ano, souhlasím s Vámi.

Ano, souhlasím s Vámi. Nezávislost akademické sféry by měla být jasně daná tím, že jakékoliv své funcionáře a tituláře si volí sama. Na druhou stranu nutno poznamenat, že kdokoliv se někdy v akademické sféře mihl v doktorském a vyšším studiu potvrdí, že nejdrsnější klacky pod nohy a špinavé fauly hází akademičtí "kolegové" (kteří například nedovolí mladému asistentovi vyrůst na docenta, protože tuší, že by pak oni sami mohli se stát nadbytečnými). Paradoxně teď se většina studentů a akademiků semkne v jednotnou frontu proti prezidentu Zemanovi a bude to vypadat, jako by jeho chování byl nehorázný exces, nemající v akademických dějinách obdoby. Že se obdobně likvidují "nelíbící se" lidé už při snaze získat doktorát a docenturu ani slůvko...Na závěr nicméně nutno dodat, že je nutné rozlišovat mezi "světem, jaký bychom si přáli" a "světem, jaký je." V ideálním světě by se státní moc neměla do jmenování profesorů montovat. V existujícím světě k tomu Ústava dává prezidentovi pravomoc. Takže chceme-li změnu, je  nutné změnit pravidla hry, ne se rozčilovat na toho, kdo podle nich hraje...

vyrůstání na docenta

Vyrůstání na docenty je v Česku jeden z hlavních problémů akademického systému. To, že někdo někomu pak brání v kariérním růstu, je jen jedním z negativních důsledků. Jinde takové problémy nemají, protože na docenty se tam nevyrůstá. Akademická místa jsou obsazována konkursy, v nichž být domácí je nevýhodou nebo je to přímo formálně zakázáno. V takovém systému mají profesoři (většinou) motivaci vybrat za své kolegy, co nejlepší uchazeče, neboť ti zvyšují prestiž školy (a tedy i každého jednotlivého profesora).

Vážený pane Schneidere,   Váš

Vážený pane Schneidere, Váš komentář – kromě toho, že pomíjí podstatu, tzn. zda by o jmenování měly rozhodovat věci, které s danou činností nesouvisejí  –  není dobře argumentačně podložen, neboť: – „na jmenování profesorem není žádný zákonný nárok“: to je sice možná pravda, Váš text však směřuje k maximě „co není zakázáno, to je dovoleno“, Váš výklad pak k tomu, že prezident v této oblasti může činit cokoli – jak je toto vyznění slučitelné s „právním státem“ (předvídatelnost, odpovědnost a odvolatelnost rozhodnutí?). Jedna věc je konstatovat, že ústava a zákony nejsou železnou klecí (nemohou zahrnout konkrétní případy, obsahují nekonzistence a nejasnosti), další však přítomnost svévole. Kam se ve Vaší argumentaci ztratila právní předvídatelnost? – k Vašim dvěma poznámkám: první opravdu není argument, nýbrž apel; druhá neodpovídá na otázku, zda musí prezident rozhodovat ve všech případech (příležitosti tu jsou, viz veto), zda neplní i roli ceremoniální (také vysvědčení podepisuje ředitel školy, aniž by ve vztahu k žákům činil cokoli dalšího). – pokud Váš komentář mj. směřuje k tomu, že „aféra“ něco užitečného ukazuje, pak se k této události stavíte bokem, neboť Vás nezajímá konkrétní případ, a pomíjíte možnost, že diskuse o jmenování profesorů lze podnítit jinými, pozitivními způsoby (legislativní změna) – jak se slučují konstatování, že jmenování „slouží k větší slávě“ a „nemá být automatické“? – pokud to čtu dobře, pak to, co následuje za mezititulkem „Já nechci koukat Putnovi do postele“ se nevztahuje k tématu, pouze přijímá Zemanovo stanovisko, tzn. odmítnutí jmenování kvůli nesouhlasnému názoru…

Podstatou článku je vymezení podstaty sporu

Takže se článek nemůže míjet sporu, ale míjí se pouze s vaším zúženým pojetím, že jde jen o akademickou záležitost (aniž byste dovedl zdůvodnit, proč chcete završení tohoto procesu vynutit na reprezentantovi celého státu). Vaše pojetí je, že při jmenování profesorem by se měly brát v úvahu pouze jeho akademické výkony. Vedle toho kladu pojetí, které dokáže integrovat roli prezidenta v tomto procesu (a to nikoliv v nějaké subalterní roli), které bere v úvahu nejen akademický kredit kandidáta, ale i jeho společenskou prestiž.Mýlíte se, můj text ani nemůže směřovat k maximě "co není zakázáno, je dovoleno", byť by se vám to třeba kvůli napadení mého stanoviska hodilo, a to z prostého důvodu, že tato maxima platí pro občana. Pro stát platí pouze to, že je "povinen dělat pouze to, co mu přikazuje zákon". A totéž platí pro prezidenta - jen je nutno diskutabilní případy vykládat v nějaké logice: a není logické, že by na Hradě seděl vysoce postavený (nyní již celým národem volený) úřednický šmoula, který jen oštempluje to, co mu připraví ti vykukové na Malé Straně. Líbilo-li by se ván takové pojetí v Zemanově případě, zkuste si laskavě představit, že tam bude sedět váš favorit. Budete i pak s tímto uspořádáním spokojen?První poznámka není apel, ale argument, postavený na porovnání pozičně obrácených, uspořádáním zrcadlových situací.K druhé poznámec můžete mít nekonečně připomínek, na co všechno neodpovídá. To je celkem lhostejné. Důležité je, že nejste schopen či ochoten sledovat smysl psaného. O právní předvídatelnost zde opravdu nejde, vraťte se na začátek: na jmenování není právní nárok.Jestli se k něčemu stavím bokem nebo ne, i vaše další vývody jsou irelevantní.Ty dvě konstatování se neslučují, stojí vedle sebe.Mezititulek vystihuje mé stanovisko. Nechci být obtěžován manifestacemi sexuálních praktik jiných osob. Nezajímá mne to. Je to nevkusné, trapné a otravné. Nic mi po tom není a vice versa. Svět má úplně jiné starosti.

...centrismus

Moje zkušenost naznačuje, že pokud by důvodem nejmenování mohlo být cokoliv zavánějící sebestředností, na VŠ by učili jen doktorandi.  Ale k tématu: to, zda Putna "manifestuje problematiku sexuální orientace jako centrum všehomíra", podle mě vůbec nemá být otázkou k posouzení jeho profesury, pokud se ta jeho manifestace nedotýká objektivity jeho akademické práce. Nedovedu si představit, že by třeba Noamu Chomskému byla odepřena profesura proto, že v téměř každém veřejném prohlášení už 50 let prezentuje Spojené státy jako zdroj veškerého zla na zemi. Prostě pokud tím neutrpí jeho akademická práce a dotyčný se tím nedostane na hranu zákonů, platných v demokratických (!) zemích, pak ať si říká, co chce. Dneska Zemanova mluvčí přijde s tím, že mu nevadí Putnova orientace, ale veřejné vystupování. To je opět strašný důvod, pro diskvalifikaci v řízení o jmenování profesorem! Není naopak archetypální profesor trochu excentrická postava, která prostě myslí a jedná jinak? Ačkoliv některé z nich nemusím, tak názory i veřejné vystupování lidí jako Chomsky, Russell, Nash nebo Talib byly v jejich době částí veřejnosti vnímané s odporem.

Strašlivý omyl

Ve "všech demokratických zemích" vyjma Česka a Slovenska je profesura funkční místo vázané na danou vysokou školu, do kterého státní moc zasahuje jen tehdy, pokud je vysoká škola státní (vojenské akademie apod.). Tudíž Chomskému profesuru neudělil prezident Spojených států amerických.Naši páni profesoři by rádi požívali tradiční úcty společnosti, která historicky vznikla i tím odleskem královské, později císařské moci, která titul udělovala. Proto se brání "snížení" vážnosti svého titulu na úroveň označení pracovní pozice nebo funkce, chcete-li. Na druhou stranu kříčí při jakémkoliv drobném pokusu "státu" zasahovat "do akademických svobod" a přiznávají mu jediné právo a povinnost zároveň - sypat do systému veřejných vysokých škol peníze a nestarat se o to, co s nimi VŠ dělají.Současný stav a sešikování reprezentací našich univerzit v souvislosti s novelou VŠ zákona je toho důkazem. Mluvíme o různých kmotrech a mafiích, ale že taky máme obrovský problém tzv. veřejnoprávních institucí financovaných ze státního rozpočtu je trochu mimo obcné vnímání.Pokud "aféra Putna" pomůže pohnout s problémem typické "vyčuranosti", kdy si z každého sytému akademici vyzobávají jen rozinky, bude líp. Možná.