Cením si vašeho odstupu,
ano, nemluvme o konkrétním prezidentovi.Ty osobnostní nároky podepisuji. Nicméně, není mi jasné, proč bychom měli mít takové nároky na prezidenta coby ceremoniáře - ? To, odpusťte mi, nedává smysl. Myslím, že role prezidenta zase do určité míry vyvažuje ten systém demokratických sloupů, a že tam není náhodou.Více bych však preferoval systém kontrasignací premiérem, coby rovnomocným (a tudíž odpovědným) partnerem (prezidentovu "neodpovědnost" bych z ústavy vyškrtnul). A dal bych těm dvěma podmínku, že se musí dohodnout - tedy nikoliv ve smyslu jednoho z návrhů, že nepodepíše-li prezident cosi do určité lhůty, podepíše to za něj premiér, to je podle mě velmi špatně (pro takový případ doporučuji si představit sympatického prezidenta a nesympatického premiéra, a hned budou vidět slabiny toho systému).Můj návrh spočívá v myšlence učinit ze slabiny silnou kartu. Všichni víme, že naprostá většina politiků, když už se nějakým způsobem dostane do těch nejvyšších ústavních funkcí, mají zájem tam setrvat. Někdy velmi odpudivě, za každou cenu. No, a tak bych dal podmínku, že se na kontrasignaci jakéhokoliv ústavou předpokládaného aktu musí prezident s premiérem shodnout třeba do 30 dnů od předložení materiálu k podpisu.A sankce? Když se do té doby neshodnou, oba končí. Žádná přechodná doba, jejich pravomoci okamžitě přebírá někdo jiný. Vypršením lhůty jim končí vstup do baráku, fyzicky se tam nedostanou. Já vím, vypadá to, že jsem si tím jen trochu zchladil žáhu, ale přece - nebylo by to určitým řešením, jak je naučit jednat a brát ohled i na jiné názory?Já vím, já vím. To by museli mít poslanci i senátoři pořádnou virózu, aby to schválili.