Český prezident pochválil tádžickou hlavu státu za to, jak se podle něj dokázala vypořádat s potížemi, které islámští radikálové působili ve válce v Tádžikistánu v 90. letech minulého století.
O svém hostiteli Zeman řekl, že je „jediný prezident na světě, který dokázal porazit islámský terorismus“. Zmínil se v této souvislosti i o hrozbě radikálů z hnutí Islámský stát, které chce vytvořit chalífát zahrnující mimo jiné i Tádžikistán.
Tádžický konflikt z 90. let bývá obvykle označován jako občanský. Proti vládnímu vojsku se tehdy postavila opozice, která se spojila s islámskými radikály i některými menšinami. Zeman při setkání s Rachmonem, jehož úvodní část mohli novináři sledovat, rusky poznamenal, že boje občanskou válkou nebyly, ale že šlo o boj proti terorismu. Na pozdější tiskové konferenci, vedené v ruštině a v češtině, již Zeman konflikt občanskou válkou nazval. Podle Zemanova mluvčího prezident konflikt považuje za občanskou válku, která byla i bojem proti terorismu.
PSALI JSME: |
Podle některých zdrojů si střety v Tádžikistánu v 90. letech vyžádaly až 100 000 obětí, Zeman mluvil o 150 000 obětech.
Rachmon je v čele středoasijského Tádžikistánu od roku 1992, kdy jako premiér převzal prezidentské pravomoci po Akbaršo Iskandarovi, jenž kvůli nepokojům rezignoval. Rachmon byl prezidentem zvolen v roce 1994 a pak znovu v letech 1999, 2006 a 2013. Západní státy volby opakovaně označovaly za netransparentní a zmanipulované; loni pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě prohlásila, že hlasování neodpovídalo demokratickým pravidlům. Hornatá země je považována za nejchudší z postsovětských republik a mimo jiné za tranzitní zemi pašeráků drog ze sousedního Afghánistánu.
Po středečním asi půlhodinovém setkání českého a tádžického prezidenta následovalo hodinové jednání národních delegací vedených Zemanem a Rachmonem.
Rachmon na tiskové konferenci označil Česko za důležitého politického a ekonomického partnera své země v Evropě a vyslovil se pro další rozvoj vzájemných vztahů, které označil za historicky skvělé. Řekl, že se Zemanem hovořil o terorismu, extremismu a mezinárodní kriminalitě a o společném odhodlání jim čelit.
Podle prezidenta Zemana se podařilo vyřešit dluh tádžické firmy vůči Česku v řádu milionů dolarů, který blokoval vzájemný obchod obou zemí. Tádžická cementárna podle Zemana dlužila částku v řádu milionů dolarů. Dluh prezident označil za „nahnilé jablíčko“, které nakazí celý koš jablek; šlo prý o překážku důvěryhodnosti Tádžikistánu.
„Státní pojišťovna EGAP proto odmítla pojišťovat některé české investice v Tádžikistánu,“ poznamenal Zeman. Uvedl přitom, že záležitost se podařilo urovnat ještě před jeho příjezdem do Tádžikistánu; poděkoval přitom české firmě Viktoriapetrol, která byla prostředníkem, a tádžickému prezidentu Imomalimu Rachmonovi. „Špatná pověst jedné tádžické cementárny by neměla kazit jinak dobré až výborné vztahy,“ podotkl Zeman.
Tragická minulost
Zeman připomněl, že v Tádžikistánu byl před třiceti lety, kdy do této země přijel zavádět výpočetní techniku do zemědělství. „Tádžikistán je zemí s tragickou minulostí a velmi dobrou budoucností,“ poznamenal Zeman. Jeho potenciál vidí především ve vodní energetice a vodních zdrojích. Při stavbě malých a středních hydroelektráren, při jejich opravách nebo při dodávání technologií by se podle něj mohly uplatnit i české firmy. V zemi se údajně také nacházejí zásoby plynu a ropu, a tak by se Tádžikistán mohl stát jedním z nejvyspělejších států na někdejší hedvábné stezce.
Zeman pozval svého hostitele k návštěvě Prahy. Oba prezidenti ve středu také zahájili česko-tádžický podnikatelský seminář, kterého se mimo jiné zúčastnili zástupci sedmi desítek českých firem.