„Po diskuzi převážil mezi radními názor, že úkolem Rady Českého rozhlasu je posuzovat činnost generálního ředitele uvnitř rozhlasu, nikoli vně této instituce,“ přiblížil serveru Lidovky.cz výstup z rady její místopředseda a tiskový mluvčí Jiří Vejvoda. Rada se rozporuplným angažmá ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala zabývala na svém předposledním jednání.
KSČM sdílí texty z dezinformačních webů. Články předtím ověřujeme, hájí se Filip |
Zavoral na sebe obrátil pozornost koncem června, kdy se rozdávaly Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku. Cenu ustavila Asociace nezávislých médií, u jejíhož zrodu byli přední čeští dezinformátoři. Asociaci tak spoluzaložili třeba správce jednoho ze stěžejních prokremelských webů New World Order Opposition Jan Korál či Ondřej Geršl z další proruské platformy AC24. Zmíněné projekty stojí na práci s dezinformacemi, publikování neověřených či smyšlených zpráv sloužících především k podpoře politiky ruského prezidenta Vladimira Putina.
Šéf Českého rozhlasu byl jedním z porotců ceny. Spolu s ním zasedli v hodnotící komisi například bývalý policejní prezident (a předseda asociace) Stanislav Novotný či šéfredaktor deníku MF DNES Jaroslav Plesl. Diskusi vyvolala především účast Zavorala. Český rozhlas jako médium veřejné služby reprezentuje novinářské profesní standardy, které jsou přitom v přímém rozporu s postupem zmíněných dezinformačních webů.
Podle odborníka se rada zachovala alibisticky
Vyvstává tak otázka, do jaké míry ředitel Zavoral svou účastí v porotě zmíněné proruské platformy a styl jejich práce legitimizoval. Odpověď na tuto otázku však veřejnost od kontrolního orgánu Českého rozhlasu neuslyší. „Dospělo to k závěru, že na té věci neshledáváme nic k řešení, protože podle zákona je naším úkolem řešit to, co pan ředitel dělá v rámci instituce,“ poznamenal místopředseda rady Vejvoda.
Mediální analytik Jan Potůček soudí, že rada se ve svém postoji zachovala alibisticky. Podle jeho mínění by bylo na místě, aby k této problematice postavila zpříma. „Prodiskutovat, zda-li to je pro Český rozhlas dobře, nebo špatně, že je generální ředitel v takové porotě, a zaujmout nějaké stanovisko, které jasně vyjadřuje názor rady,“ nastínil ideální scénář serveru Lidovky.cz s tím, že ideální by podle něj bylo doporučení Zavoralovi se takových aktivit propříště zdržet.
  |
Server Lidovky.cz chtěl generálního ředitele s výstupem z rady konfrontovat, ale Zavorala nezastihla. Je na dovolené. Nicméně už dříve se vyjádřil, že své angažmá v porotě vnímá jako potřebné. „Účastním se akce z důvodu, že nemám rád, když se staví bariéry mezi médii, ale naopak by měla vzniknout nějaká míra komunikace,“ sdělil už dříve serveru aktualne.cz, jenž na Zavoralovu účast v porotě upozornil. Bylo to podruhé za sebou, co se šéf rozhlasu v porotě této ceny objevil.
‚Je to chyba ředitele‘
Podpora řediteliPřestože Rada Českého rozhlasu se jako celek k účasti ředitele Zavorala v porotě Krameriovy ceny nepostavila, v diskusi na toto téma během zasedání se dva její členové Zavorala zastali. |
Podle Potůčka by si měl ředitel Zavoral podobné aktivity příště odpustit, protože mohou ublížit dobrému jménu Českého rozhlasu. „Je to jeho chyba. Je možné, že to pojal jako svou osobní účast, do které nechtěl zatahovat Český rozhlas, ale prostě je ve funkci generálního ředitele a nezbaví se ji po dobu, co jí vykonává. A podle toho se musí chovat,“ poznamenal bývalý redaktor týdeníku Reflex nebo zakladatel webu o médiích digizone.cz.
Někdejší dlouholetý pedagog Fakulty sociálních věd Milan Šmíd se staví ke „kauze“ Zavorala mírněji. Jakkoliv připouští otázku morálního rozměru jeho účasti v takové porotě, s výsledkem jednání rady rozhlasu na toto téma souzní. Její zdrženlivost je prý na místě. „Účast pana ředitele v této porotě nijak neovlivnila práci média veřejné služby. Myslím si, že rada rozhodla správně,“ sdělil serveru Lidovky.cz Šmíd.
Krameriova cena za nezávislou žurnalistiku má podle jejích zakladatelů sblížit novinářský hlavní proud a alternativu. Reflektuje však i nezávislé výstupy novinářů z mainstreamu. Letos ocenění obdržel například investigativní reportér Stanislav Motl, politolog Zdeněk Zbořil či blogger Ladislav Větvička. Loni odešli s cenou třeba Tomáš Hauptvogel z televize Prima nebo Tereza Spencerová z Literárních novin.
