Český parlament ještě neodsouhlasil dohodu o protiraketovém radaru USA, uklidňuje Rusy Miroslav Kostelka, český velvyslanec v Moskvě.
MOSKVA/PRAHA To, co se v Praze jeví jako velký problém, či dokonce ostuda české diplomacie a vlády Mirka Topolánka, může být v Moskvě výhoda.
Alespoň to tak vypadá z vyjádření českého velvyslance v Rusku Miroslava Kostelky, který v rámci obsáhlého rozhovoru pro ruské noviny Gazeta uklidňoval ruskou stranu, že dohoda o americkém radaru v Brdech ještě není schválena českým parlamentem a projekt amerického radaru tak zdaleka není definitivní. „Připomínám, že záměr umístit radar USA na území České republiky stále nemá plný souhlas českých orgánů. Český parlament ještě musí odsouhlasit dohody podepsané vládou se Spojenými státy,“ uvedl český velvyslanec v obsáhlém rozhovoru, jehož větší část se věnovala předsednictví Prahy v Evropské unii.
„Vláda ale podporuje návrh USA, našeho blízkého spojence, a vychází z českých národních zájmů - ochránit nás i naše spojence před hrozbami raketových útoků z oblasti Blízkého východu. V této otázce máme jasno a snažíme se upozorňovat na to, že ani jeden z kroků, které Česká republika udělala, není namířen proti Ruské federaci,“ uvádí velvyslanec Kostelka.
Rozhovor vyvolal v ruských sdělovacích prostředcích poměrně značný zájem, jeho obsah zveřejnily vedle celoruských internetových serverů i regionální deníky a servery. „Český velvyslanec v Rusku dal najevo, že jeho země ještě nedala konečný souhlas k rozmístění protiraketové obrany USA,“ titulkoval zprávu o rozhovoru s Kostelkou nejserióznější ruský internetový server News.ru.
Velvyslanectví však tuto interpretaci odmítlo. „Já bych nepoužil výraz, že pan velvyslanec ruskou stranu uklidňoval, že americký radar v Brdech není ještě parlamentem schválený,“ uvedl na dotaz LN Tibor Opěla, tiskový atašé českého velvyslanectví v Moskvě. „Pan velvyslanec pouze popisoval současný stav, kdy vláda sice smlouvu se Spojenými státy podepsala, ale parlament ji ještě neodsouhlasil,“ dodal Opěla.
V dalších částech citovaného rozhovoru v ruském deníku Gazeta Kostela uvádí, že Česko vždy chtělo, aby protiraketový deštník chránil nejen USA a další členy Severoatlantické aliance, ale také Rusko. „Chci ještě doplnit jednu věc. Když jsem připomínal, že systém protiraketové obrany má zvýšit úroveň bezpečnosti Evropy, měl jsem na mysli takovou Evropu, jejíž částí je i Rusko. A my bychom chtěli, aby se k protiraketové obraně Rusko připojilo,“ řekl Kostelka.
Zrušení radaru, ruský úspěch Středeční informace o tom, že americký prezident Barack Obama chce s Ruskem uzavřít dohodu o snížení stavu jaderných zbraní o 80 procent a na základě toho upustit i od budování protiraketové obrany, však budoucnost radaru v Česku relativizují.
Většina ruských, zatím jen mediálních reakcí je navíc příznivá. „Obama vyhlásil závody v odzbrojení?“ ptá se na titulní straně list Izvestija, považovaný za blízký Kremlu, z něhož cituje agentura ČTK.
Radikální snížení jaderného potenciálu by ušetřilo obrovské peníze v situaci, kdy vyschl proud petrodolarů, a Obamova údajná ochota zřeknout se rozmístění protiraketové obrany v Česku a v Polsku by se stala „jedním z největších úspěchů ruské diplomacie“. Pak by stačilo dodat, že Ukrajinu a Gruzii nepřijmou do NATO bez ruského souhlasu, a „nová studená válka by díky Obamovi skončila“, píše „kremelský“ deník.
