ZBÝŠOV Zasypejte starý důl. Přesněji: nejhlubší černouhelnou šachtu ve střední Evropě. To je úkol, s jakým se musejí vypořádat odborníci při likvidaci dolu Jindřich II ve Zbýšově u Brna. Na hloubku měří více než 1,5 kilometru, jeho dno leží v přepočtu více než kilometr pod hladinou moře.
Jenže hloubka není jediným problémem: po ukončení těžby v rosicko oslavanském revíru důlní areály odkoupily a přestavěly soukromé firmy. A jejich vedení jen opatrně připouští, že přes svůj majetek pustí tisíce aut s hlušinou na zasypávání šachet. „Znamená to zásah do naší práce. Žádná dohoda zatím nepadla,“ potvrdil Jindřich Benda ze společnosti Kepák, které patří pozemky kolem jámy Jindřich II, ale dokonce i těžní věž nad ní.
Báňský úřad na zasypání jámy trvá. „Riziko je v tom, že je v bezprostředním styku s povrchem,“ tvrdí předseda Obvodního báňského úřadu v Brně Jiří Janas. Případné uvolnění stěn by mohlo na povrchu vytvořit obří kráter. V roce 1998 se podobně uvolnily stěny fungujícího dolu na mastek v rakouském Lassingu a padesát metrů hluboký kráter o průměru 150 metrů pohltil několik budov.
Důl ve Zbýšově je mimo provoz od začátku 90. let. Poslední uhlí vydal před osmnácti lety, poté odstranili těžební stroj a nyní je z větší části zatopený. Na povrchu ho kryje železobetonová deska.
„Likvidace by měla být podobná jako u dolu Kukla v sousedních Oslavanech,“ připomíná Petr Navrátil ze společnosti DIAMO, která rosicko oslavanský revír spravuje. Nyní připravuje projekt likvidace dolu Jindřich II.
Právě na Kukle si odborníci zasypávání léta nefunkčního zatopeného dolu pod soukromými pozemky vyzkoušeli – byť její hloubka byla „pouze“ necelý kilometr. Protože někdejší areál dolu nyní využívá soukromá strojírna, které vadí zvýšená prašnost, museli horníci vykutat několik desítek metrů dlouhou štolu z boční části návrší, na němž stojí těžní věž. A tou pak jámu zasypat. Trvalo to téměř rok.
Materiál z Oslavan bude znamenat tisíce aut Při zasypávání dolu Jindřich II bude třeba ještě více materiálu. A to je další kámen úrazu. Halda vedle dolu patří zbýšovské radnici a tamní zastupitelé ji odmítli nechat rozebrat. Je podle nich zrekultivovaná a stala se součástí krajiny. „Jenomže nyní DIAMO počítá s tím, že použije materiál z haldy z Oslavan. To by znamenalo, že našimi ulicemi projede několik tisíc nákladních automobilů. Chci proto navrhnout, aby zastupitelé ještě vše zvážili. Státu by se to prodražilo, nám zničilo silnice,“ říká starosta Zbýšova Vratislav Široký.
Po likvidaci Jindřicha II již v rosicko oslavanském revíru nezbude žádný nezasypaný důl. V ostatních uhelných revírech je zasypávání starých dolů obvyklé již roky.
***
Jak na to Důl nelze zasypat čímkoli a kdykoli V rosicko oslavanském revíru jsou rušené šachty z větší části zalité vodou, ale zároveň v nich zůstala část původního vybavení. Materiál určený k zasypání musí být proto dostatečně velký, aby v podzemí zbytečně nepronikal do vodorovných chodeb, ale také tak malý, aby se nezachytával za zbytky původního vybavení dolu. Zároveň je potřeba hlídat úroveň vody v podzemí, aby příliš rychlé zasypání nezpůsobilo problémy v okolí. A použitý materiál také nesmí vodu ani okolní půdu znečistit.
