„Solidarita není jednosměrná. Kdo dostává z rozpočtu EU víc peněz, než do něj platí, neměl by před spravedlivým rozdělováním uprchlíků uhýbat. Kdo se přesto zdráhá (přijímat běžence), zpochybňuje celé financování evropského rozpočtu. Pro čisté plátce, jako je Rakousko, tak v budoucnu bude velmi těžké nadále platit tolik peněz,“ řekl Faymann.
PROCHÁZKOVÁ píše z cesty: Velký policejní zásah proti uprchlíkům. Nejhorší to mají děti |
Podle kancléře by se mohla otázka přijímání běženců promítnout i do debaty o revizi finančního rámce EU na roky 2014 až 2020, která se povede příští rok. „Budeme přitom velmi pečlivě sledovat, které země se v otázce uprchlíků chovaly mimořádně nesolidárně,“ řekl.
Zavedení trvalého mechanismu pro rozdělování běženců v EU prosazují zejména Německo a Rakousko, mezi kritiky takového systému patří především země z východní části unie, mezi nimi i Česko. Premiér Bohuslav Sobotka ČTK minulý týden řekl, že podle něj trvalý mechanismus nemůže v řadě ohledů fungovat a není řešením uprchlické krize.
  |
„My jsme připraveni pomáhat na dobrovolné bázi, na základě našich možností, na základě našeho vlastního rozhodnutí, ale odmítáme nějaký direktivní centrální systém trvalého přerozdělovacího mechanismu v rámci Evropské unie,“ uvedl Sobotka.
Faymann v rozhovoru s Die Welt prohlásil, že v EU se nyní nedostává solidarity. Ta je přitom podle něj jediným prostředkem, který by umožnil uprchlickou krizi vyřešit. „Unie, v níž si každý vybírá jen to, co se mu hodí, nesmí vzniknout. Pokud by tady byla EU, v níž by každý myslel jen na své výhody, byl by to konec Evropy,“ řekl rakouský kancléř.
