Za vysoké ceny viní naši sousedé Brusel a cizince. Těží z toho pravicoví populisté, kteří podle všeho výrazně uspějí v nedělních volbách.
VÍDEŇ Rakušany štve všechno nerakouské. Špatná Evropská unie, nepořádní přistěhovalci a vysoké ceny.
Walter Niedermayer žije v 10. obvodě ve Vídni, ve známé dělnické čtvrti Favoriten. Je diplomovaný inženýr a léta pracuje na softwarových projektech na Technické univerzitě ve Vídni. Do práce jezdí tramvají číslo šest. „Říkáme jí Orientexpres, němčinu tam prakticky neuslyšíte,“ směje se.
Když ale mluví o poměrech v okolí svého domu, zvážní. „Ulice jsou špinavější než před deseti lety.“ Nedává to za vinu jen cizincům, ale připouští, že mnoho věcí mu na nich vadí.
„Drží při sobě a Rakušany mezi sebe nepustí. Minule jsem nemohl zaparkovat před domem, protože tři rodiny cizinců si tam držely navzájem místo,“ říká. Teď v jeho činžáku přibyli noví sousedé. Rodina bůhvíodkud. „Od té doby, co jsou tam, je tam víc hluku.“
Walter hned dodá, že chodí řádně do práce a asi to nemají lehké, aby se prosadili. I tak ho ruší. „Minule v potravinách byla dlouhá fronta, všichni jsme trpělivě čekali a najednou někdo začal vykřikovat, aby otevřeli druhou pokladnu. Samozřejmě, byli to cizinci,“ dodává. Walter Niedermayer nikdy nevolil pravicové populisty. O politiku se příliš nezajímá. Většinou dal hlas Zeleným, protože mu záleží na životním prostředí. Když však začneme hovořit o cizincích, připouští, že před volbami toto téma spolehlivě funguje. Hlavně ve Vídni, kde žije asi 320 tisíc cizinců. Ve čtvrti Favoriten, kde bydlí Walter, je jich nejvíc. Skoro 35 procent -hlavně Srbů, Černohorců, Turků a Rumunů.
Rakousko Rakušanům Naši jižní sousedé se uzavřeli do sebe. Země, která se v roce 1995 s nadšením stala součástí Evropské unie, by se nejradši obehnala ostnatým drátem. „Rakousko Rakušanům,“ usmívá se z předvolebního plakátu Svazu pro budoucnost Rakouska opálený ultrapravicový populista Jörg Haider.
„Teď jde o nás Rakušany,“ zní jeden ze sloganů strany Svobodných modrookého Heinze-Christiana Stracheho s rozesmátou rakouskou orlicí v pozadí. Kdysi byli spolu v jedné straně. Když se strana rozdělila, vznikly dvě, které štvou proti Bruselu, přistěhovalcům a muslimům každá zvlášť. A jsou to jediné strany, kterým se teď v Rakousku daří. Nejnovější průzkumy institutu IMAS ukazují proč. Rekordních 41 procent Rakušanů tvrdí, že politické strany nejsou schopné řešit jejich problémy. Tvrdí to nejen o vládních sociálních demokratech a lidovcích, ale i o opozičních Zelených. Jen dvěma podpora u voličů roste - haiderovcům a Stracheho straně.
Jestliže v roce 1994 podpořilo vstup země do Evropské unie 67 procent Rakušanů, dnes považuje členství za dobrou věc jen 36 procent. „Vláda a poslanci nedělají nic, aby mluvili o pozitivech členství, ze kterého Rakousko profitovalo po rozšíření unie nejvíc,“ myslí si Otmar Lahodynsky, který v týdeníku Profil píše o Evropské unii. „Lidem nestačí říkat, že náš chemický koncern ÖMV dělá skvělé obchody v Rumunsku. Rakušan odpoví, že on z toho nemá nic, protože ztratil práci, kdyžÖMVpřesunula těžbu do jiné země. Nikdo už nedodává, že zisky zachránily jiná pracovní místa, že ze zisků firma stále financuje výzkum, který zůstal doma,“ dodává Lahodynsky. Našli viníka Před 14 lety podporovala vstup do unie většina politiků a médií. Dnes seriózní noviny moc dobrého o bruselské politice nenapíší, vydavatelé nechtějí vydávat informační knihy o unii. Tábor odpůrců EU vede nejčtenější bulvární deník Kronen Zeitung, který čtou tři miliony Rakušanů z osmi. A proti unii se poprvé postavila i jedna z vládních stran - sociální demokraté. „V Bruselu se diví, co se to ve Vídni děje,“ dodává Lahodynsky.
Rakušané jsou zklamaní. Štve je, že cizinci jsou u nich ochotní pracovat za nízké platy a berou jim práci, zatímco oni musí platit víc za potraviny či za benzin. A hledají viníka. Haider a Stracheho našli. Dohromady by je dnes volilo 26 procent lidí. Stejně jako sociální demokraty nebo lidovce.
O autorovi| MIRIAM ZSILLEOVÁ Autorka je redaktorkou slovenského deníku SME (od spolupracovnice LN)
