Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Jablkoň Vykolejenou potvrzuje, že umí vážnost i vtip zároveň

Kultura

  8:59
Nové album skupiny Jablkoň s názvem Vykolejená je další syntézou jejího letitého balancování mezi alternativou a písničkářstvím. V tomto duchu kromě novinek přináší i revize starších písní.

Jablkoň foto: Ota Nepilý

Když Jablkoň v 70. letech minulého století vznikla, zamilovali se do ní především alternativci. Skupina přinesla do českého hudebního prostředí skutečně něco úplně nového: svérázný, na nikoli ostentativním hráčském mistrovství postavený vlastní styl, v němž převládaly instrumentálky nebo písně, ve kterých byl text pouze doplňkem. Když v roce 1997 vydala Jablkoň album Písničky, ukázala, že svůj dar originality umí vtělit i do de facto folkrockového výrazu, a ještě navíc napsat (za pomoci spolupracovníků) krásné texty.

Jablkoň ovšem do svých písniček vždycky dokázala dostat něco v dobrém slova smyslu „divného“, co ji odlišovalo od kohokoli jiného. Samozřejmě v tomto ohledu měla vždy velké plus, že jejím leaderem je Michal Němec, který svou vizáží a hlasem obra v opozici ke své křehké duši a textům prostě „funguje“. A jestliže má v posledních letech po boku ještě éterickou zpěvačku Marii Puttnerovou, je vrchol kontrastu dokonán.

Spojení neobvyklého

Bylo řečeno, že Jablkoň na Vykolejené „reviduje“ starší písničky. Cestující v noci chytila za dobrý konec, skvělým nápadem bylo přizvání trombonisty Jana Jiruchy, který dodal nejen sametově melodické vyhrávky, ale i divoké sólo.

Naopak nová verze Když v noci sněží ze jmenovaného „písničkového debutu“ z roku 1997, jednoho z nejkrásnějších songů, co kdy Jablkoň vytvořila, je jedinou slabinou alba. Aranžmá pro automatického bubeníka a podivně zkreslené hammondky sice možná odpovídá alternativní podstatě kapely, možná má za úkol i trošku shodit „vrozenou“ vážnost písně, ale ve skutečnosti její atmosféře úplně zbytečně takříkajíc dává na zadek.

Jinak je ale album plné zdařilých, vysloveně jablkoňských písní, z nichž každá je jiná než ty ostatní, ale poetiku mají samozřejmě velmi podobnou. Za jeden z jejích nejtypičtějších výrazů můžeme označit třeba Rouno kamenné, ve kterém zní rytmus bicích jakoby sestavených z předmětů nakoupených v železářství (nebo z desek Toma Waitse...), Němcův pěvecký part „zvířete“ a v kontrapunktu s ním svěží výraz „krásky“ Marie Puttnerové, jejíž zpěv ještě podporuje melodie jak z kávičkového swingového popu z filmů pro pamětníky. Zkrátka spojení ne snad úplně nespojitelného, ale rozhodně ne obvyklého.

Skok na špek

A to platí prakticky pro celé album, nějakou neoposlouchanou libůstku si najdeme všude. Ale písničky z Vykolejené není třeba rozebírat na součástky, silně působí samozřejmě i jako celek. Kupodivu nejvíc ty, ve kterých je Jablkoň víc vážná než hravá.

Puttnerové křehká, intimní a smutná studie samoty v Muži na kraji noci. Nebo totéž v Němcově podání v písni Obědvám s tebou, která použitím harmonia, na které hraje bubeník kapely Petr Chlouba, dostává atmosféru venkovského kostelíka (chtělo by se ovšem dodat – při pohřbu).

Anebo Večerní, jejíž podmanivá nálada, podporovaná i pražskými reáliemi, dosahuje účinku spletí v podstatě minimalistických kytarových obratů, čímž si celá píseň může podat ruku se společnou tvorbou Vladimíra Václavka a Ivy Bittové.

Ale samozřejmě že Jablkoň ani na téhle desce neztratila typický smysl pro humor. Ten se tu nejpatrněji projevuje v jeho „hře na bigbít“ v písničce Staroměstské náměstí. V podstatě parodické ladění podporuje brutálně zkreslený zvuk elektrické kytary (a její legrační sólo), aranžmá akustické kytary i recitativ na konci.

To je na Jablkoni možná to nejzásadnější a nejzábavnější: posluchač vlastně dostává jak fór, tak naprostou serióznost, někdy i smutek, a to celé „v jednom“. Není to přitom nikdy trapné ani nucené. Ano, Jablkoni je někdy snadné třeba i skočit na špek. Ale s tím se tak nějak počítá.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.