Dafoe, Dornan i Geislerová zazářili na červeném koberci. Festival ve Varech začal |
Od seskoku parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše po jejich smrt po boku dalších parašutistů v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje v Praze: Ellisův film se v klíčových aspektech věrně drží doložených historických skutečností a v jejich rámci kreslí úsporné, ale silné lidské drama.
V dobře zvolených proporcích líčí Ellis příběh parašutistů a jejich pomocníků z řad domácího odboje, především rodiny Moravcovy. Líčí krátký a intenzivní milostný vztah parašutistů k dívkám, které jim v době před provedením atentátu pomáhaly, a citlivě propujuje osobní a „dějinnou“ linii mimořádné válečné akce. Důrazně a přesvědčivě směřuje k jednoznačné, nepochybné výpovědi o bezpodmínečném hrdinství zúčastněných a o velkém, nadosobním smyslu jejich činů. Postavy jsou přitom vykresleny lidsky a věrohodně, bez přehnaného patosu. Ellis, který je i kameramanem snímku, se aktérům dostává „pod kůži“ v detailních záběrech, které diváky po celou dobu udržují v intimní blízkosti protagonistů.
Cilian Murphy je jako zodpovědný, silný, a zároveň citlivý Gabčík skvělý a zdatně mu sekunduje i Jamie Dornan v roli labilnějšího Kubiše. Přesvědčivý výkon odevzdala i Anna Geislerová. Gabčíkova partnerka Lenka je v jejím podání silná, strastmi okupace zocelená žena, které se nevrhá do romantického dobrodružství, ale vědomě jde do boje na život a na smrt.
Cillian Murphy jako Josef Gabčík.
Zjednodušení v zájmu pravdy
Jak scéna atentátu, tak závěrečné drama při dobývání krypty jsou předvedeny v maximální síle a přikovávají diváky do sedadel: když nacisté zasypávají úkryt parašutistů palbou a granáty, mění se i obyčejné kino ve „4D“. V plné síle tu pak Ellis nechává zaznít památnou větu „Jsme Češi, nikdy se nevzdáme“, kterou parašutisté zareagovali na výzvu zrádce Karla Čurdy, jehož k nim nacisté přivedli.
Vlastenectví oddaných Čechoslováků je předvedeno dojemně, bez výhrad, jako absolutní morální hodnota – tak jak tomu tehdy v případě mnohých skutečně bylo. Rubem tohoto režisérova přístupu je, že svou výpověď příliš nekomplikuje skutečnostmi, které by ji nějak narušovaly nebo zpochybňovaly. K Čechům je tak velmi milosrdná právě scéna dobývání krypty, když není nijak zdůrazněna aktivní role vynalézavých a snaživých českých hasičů v klíčové fázi operace. Podobně se tu nehovoří třeba o horlivých českých četnících. Lehce idealizováni jsou i Gabčík s Kubišem, pokud jde o jejich milostné vztahy: těch bylo přinejmenším víc, než se ve filmu ukazuje.
Z hlediska historické věrnosti by se daly Ellisovi vytknout některé scény, vytvořené zjevně na efekt – s dojemným obrázkem syna Moravcových Ati, který hraje v pyžamu na housle, když do bytu vtrhne gestapo, to je opravdu trochu na pováženou – i proto, že v dané době v bytě nebyl a zatčen byl až později. (Samozřejmě, že na ty housle noha nacistického drába ještě šlápne...) Stejně tak se smrtí Gabčíkovy partnerky to bylo místně i časově přece jen jinak a finální obraz, kdy se Gabčík ubírá na věčnost za svou milovanou, se poněkud blíží kýči.
VIDEO: Film Anthropoid představuje trailer. Dornan a Geislerová v hlavních rolích válečného dramatu |
Na druhé straně Anthropoid rozhodně není první ani poslední historický film, který zobrazené události lehce přetváří ve jménu obecně pravdivé výpovědi. A tu Ellisovu filmu rozhodně upřít nelze.
I am Jozef Gabčík from Slovakia
Pro české publikum je ovšem velkou, možná dokonce zásadní překážkou v napojení na filmové vyprávění jeho jazyk. Postavy hovoří anglicky, ve větší či menší míře se záměrným „neanglickým“ přízvukem. Jen někteří (tedy čeští) herci se přitom aspoň strefují do angličtiny pronášené Čechem – jiní znějí jako Francouzi (což je logické v případě Charlotte Le Bonové, která ztvárnila Kubišovu dívku Marii), někteří možná jako Indové (což už tolik logické není). Když se jazyk navíc tematizuje a postavy hovoří o Kubišově moravském přízuku, je to pro českého diváka dost absurdní zážitek.
  |
