13. října 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Nejen Modlitba pro Martu aneb jak se v Čechách protestovalo písní

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Z natáčení Modlitby pro Martu 2017 (zleva Natálie Kocábová, Blanka Šrůmová,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z natáčení Modlitby pro Martu 2017 (zleva Natálie Kocábová, Blanka Šrůmová,... | foto: Tomáš Padevět

Nápad shromáždit na jeden hudební titul ty nejzásadnější české protestsongy od 60. let do dneška je výborný. A i když výsledek není stoprocentní, najdeme zde řadu zajímavých nahrávek.

K tomu, aby si posluchač vyjasnil, co z dvojdisku Protestsongy 1966–2017 vlastně uslyší, si musí přečíst jednak podtitul, jednak text v bookletu, který napsal sestavovatel a vydavatel projektu Tomáš Padevět (bohužel také autor jeho strašného obalu s odhaleným zadkem, který by snad slušel nějaké punkové desce, ale tady působí dost trapně).

Protstsongy. Obal Alba.

V podtitulu totiž stojí, že se jedná o protestsongy „zejména v populární hudbě“. A v doprovodném textu v pasáži o tom, že protestsongy mělo v repertoáru hodně písničkářů, stojí poznámka, že „někteří nedali souhlas k zařazení na toto album“.

To je zřejmě vysvětlení, proč tu nenajdeme jedinou písničku například Vladimíra Merty nebo Jaroslava Hutky. Citelně tu ovšem, byť ani v textu nejmenován, chybí třeba také Jaromír Nohavica, který (ať si o něm dnes myslíme, co chceme), měl v 80. letech řadu výborných písniček, které by se mezi protestsongy dobře vyjímaly.

Z řečeného tedy vyplývá, že drtivá většina obsahu pochází z oblasti popu, resp. středního proudu. Ovšem o to je vlastně dvojalbum zajímavější. To, že se více či méně negativně vymezovali k totalitě hudebníci z alternativních proudů, ať to byl rock, nebo folk, není nic nového.

Řev na okupanty

Kompilátor postupuje v sestavě alba chronologicky, a přestože začíná rokem 1966, výběr písní má dvě hlavní těžiště: srpnovou okupaci a sebeupálení Jana Palacha. Ne vždycky je úplně jasné, co naplňuje definici protestsongu. V pojetí Tomáše Padevěta je to vlastně každá písnička, jež se vyjadřuje k současnosti, ať už napřímo, nebo podobenstvím.

To je případ třeba opravdových perel ještě předsrpnového období, Kázání v kapli betlémské Hany Hegerové nebo Krysaře Waldemara Matušky. Obě jsou to dodnes působivé, nádherné písně, u kterých je jasné, na co míří, ale zda je považovat za skutečné protestsongy, to je otázka.


Naopak leckoho asi překvapí dnes už pozapomenuté písně, protestsongy v tom nejužším slova smyslu, které zjevně doslova vyhřezly ze zděšení svých autorů a interpretů ze srpnové okupace. To je případ songu Jděte domů přerovského zpěváka Pavla Nováka, který odkládá veškerou poetickou nadstavbu, až naturalisticky vypráví o srpnových zastřelených a na okupační armádu doslova řve.

Podobný případ je i Petr Ulrych ve Zbývá mi jen píseň, Milan Drobný v Postůjte lidé, Karel Černoch v Kdo je vrah nebo Petr Spálený v Klíči od Kremlu. Tedy vesměs zpěváci, kteří v následujících normalizačních desetiletích rozhodně nepatřili mezi proskribované. Někteří se, jak známo, za svoje „osmašedesátnické pomýlení“ sice takzvaně „omluvili“, nicméně žádný z nich si nijak s režimem nezadal.

Současnost

Přeskočíme-li rok 1969, spojený se smrtí Jana Palacha (a nejznámější písní na toto téma Ticho písničkáře Bohdana Mikoláška), většina dalších songů pochází až z let po roce 1989. S výjimkou skvělého Blues pro sirény Jiřího Dědečka, Pocty Majakovskému Roba Grigorova (další písně, kterou lze nazvat protestsongem jen při hodně širokém výkladu tohoto termínu) a – což asi leckoho překvapí – písně Tvé jméno Jan–Pocta Janu Patočkovi. Tu tajně nazpívala v roce 1978 umlčená Marta Kubišová.

Mezi porevolučními protestsongy nechybí Demokracie Karla Kryla (v níž je autor po básnické i skladatelské stránce jen stínem své někdejší síly) či působivý Stesk Jaroslava Nejezchleby (s právě v těchto dnech aktuální pointou „Lůzu volí zase jenom lůza“).

Tečkou je Modlitba pro Martu v nové nahrávce původní interpretky s pěti mladšími zpěvačkami. Ase symbolickým úplně závěrečným „Amen“ Hany Hegerové.

  • 1Diskuse


Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz