26. prosince 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Obrazy Kamila Lhotáka ztvárňují básnivost periferie a fascinaci technikou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Kamil Lhoták (1912–1990). Umělec ve své pracovně v roce 1982. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kamil Lhoták (1912–1990). Umělec ve své pracovně v roce 1982. | foto: ČTK

Vyšla výpravná publikace, která vyčerpávajícím způsobem mapuje malby Kamila Lhotáka, slavného člena Skupiny 42

Kamil Lhoták je jistě jedním ze sběratelsky nejvyhledávanějších českých moderních umělců. Jeho projev přirozeně souzní se zaměřením slavné Skupiny 42, která se zaměřovala na život ve velkoměstě a do tvorby jejích členů se promítal obdiv k technice. Každý z těchto umělců k ní měl ovšem jiný přístup. Jestliže František Gross projevoval jemný smysl pro humor i pro vyjádření absurdity a František Hudeček uměl vyjádřit melancholii nočního města, tak Kamil Lhoták byl okouzlen periferií s jejími ohradami a dílnami a romantikou starších i novějších technických vynálezů. O jeho díle vyšlo již několik monografií, v nichž jsme mohli sledovat jeho vývoj. Tentokrát ovšem vyšla zatím nejobsáhlejší publikace o jeho malířském díle, kterou připravil Libor Šteffek. Lhotákovou tvorbou, jak sám v úvodu píše, se zabývá již řadu let a nejdříve napsal knihu o jeho grafice, která vyšla již v roce 2015.

Nebylo jistě snadné koncipovat novou publikaci o Lhotákově malířském díle, protože se jím již zabýval především jeho dlouholetý přítel známý historik umění František Dvořák. Další monografii pak napsal L. H. Augustin, který dříve publikoval pod vlastním jménem Luboš Hlaváček. Sám malíř do jisté míry usnadnil přípravu publikace tím, že si vedl seznam svých obrazů. Mnoho jich je ovšem nezvěstných, některé zničil. I tak však kniha nakonec podává zatím nejucelenější přehled o umělcově vývoji, obsahuje zřejmě všechny z nejznámějších obrazů a navíc řadu těch, které v dalších publikacích nenajdeme.

Kamil Lhoták: Dva balony nad Bohdalcem (1939). Olej na plátně, 60,5 x 70,5 cm (sbírka Retro Gallery).
Kamil Lhoták: Básník Jiří Kolář (1947). Olej na plátně, 60 x 70 cm (sbírka Musea Kampa).

Nedal se spoutat žádnou doktrínou

Kniha Kamil Lhoták – obrazy je součástí trilogie obsáhlých publikací, k nimž patří Kamil Lhoták a kniha (Pražská scéna a Vltavín), Kamil Lhoták – grafické dílo (Libor Šteffek ve spolupráci s Pražskou scénou). Obrazy jsou v knize řazené jednak s ohledem na chronologii, a jednak na tematické souvislosti.

O malíři je všeobecně známé, že ho inspirovaly významné technické vynálezy, k nimž patří balony, letadla, vzducholodi, ale také velocipedy, motorky a auta. Vícekrát ztvárnil automobilové či jiné závody. S okouzlující básnivostí maloval nejrůznější stopy technické civilizace z různých dob. Ta pro něj byla přirozenou součástí přírody. Uměl však přesvědčivě vyjádřit i ženský půvab, vytvořil například řadu variant Dcer velkoměsta.

Listování knihou umožňuje udělat si názor na umělcův pozoruhodný vývoj, který směřoval od raných, půvabně naivních obrazů až k pozdním kompozicím určeným jednoduchými znaky. Význam knihy spočívá hlavně v systematickém uspořádání takřka všech dostupných děl, což je důležité hlavně pro sběratele, ale i další zájemce o Lhotákovo dílo, kteří se pak mohou správně zorientovat v nepřeberném množství jeho prací. Není totiž vůbec snadné poznat, zda jde o umělcovo originální dílo, i když samozřejmě do značné míry pomáhá umělcem vytvořený seznam.

Lhotákova tvorba dokládá, že působivost díla mnohdy nespočívá v dokonalé technice, mnohem důležitější je osobitý výraz. V malířově projevu je lyrické či romantické básnivosti víc než dost, ale nedokonalost jeho malby vůbec není na závadu. Jistá neumělost jeho rukopisu však vůbec nesouvisí s vyhraněnými názory nejen na umění, ale i na vývoj společnosti. Kamil Lhoták nikdy nepodlehl žádné doktríně. Ani v době členství ve skupině, jejíž zaměření do určité míry určoval teoretik Jindřich Chalupecký. Prostě se nedal spoutat žádnou ideologií ani ekonomickým diktátem. Ani na okamžik nepodlehl silnému tlaku takzvaného socialistického realismu 50. let, který svým neblahým vlivem deformoval tvorbu tolika do té doby pozoruhodných umělců.

Téma knihy je důkladně a takřka vyčerpávajícím způsobem zpracované. Monografie přináší například i práce, které umělec ve svém seznamu neuváděl, nebo obrazy vytvořené společně s Vladimírem Fukou. Autor knihy neváhal důkladně studovat historické prameny, dobovou literaturu a různé další dokumenty. Pokud se někdo chce Lhotákovou tvorbou zabývat, neměl by žádný z tří uvedených titulů, tvořících volnou trilogii, v jeho knihovně chybět.

Libor Šteffek: Kamil Lhoták – obrazy

Praha 2017. 474 stran

Jiří Machalický, historik umění
  • 1Diskuse