Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Problém těles a také ideologie. Román o kterém mluví i Obama

Kultura

  18:00
V brněnském Hostu vyšel čínský sci-fi román Problém tří těles, jehož věhlas dalece přesahuje hranice říše středu a o němž se neváhal zmínit Barack Obama. Jedná se skutečně o tak výjimečný počin, jak naznačuje jeho pověst?

Chytrý autor. Liou Cch’-Sin ví, co se sluší a patří, aby v Číně byl fenomén, jenž prodává statisíce výtisků, a zároveň byl skvělým vývozním artiklem... foto: LIN YI’AN

Science fiction se globalizuje. Dříve striktní rozdělení na dominantní angloamerickou produkci a národní žánrové rybníčky sice již v minulosti občas narušil některý autor z východního bloku (Stanislav Lem, bratři Strugačtí, později Sergej Lukjaněnko), ale jednalo se spíše o statistické odchylky.

V osmdesátých letech se však s nástupem kyberpunku začala západní sci-fi odvracet od velkolepých vesmírných vizí a nové světy byly nacházeny na naší planetě, v matrixu, ve stínech nadnárodních korporací a – ve východních kulturách. Po Japonsku (například v díle Američana Williama Gibsona) a Číně (rovněž Američan Paolo Bacigalupi) se na prahu nového tisíciletí svého „objevení“ v trilogii Brita Iana McDonalda dočkaly rovněž Indie, Brazílie a Turecko. A o slovo se začali hlásit i autoři a autorky z okrajových částí angloamerického prostoru – z Austrálie či Jižní Afriky. Ve stejné době rovněž vzrostl počet autorů, kteří sice píší anglicky, avšak nejsou to Američané ani Angličané (kupříkladu Fin Hannu Rajaniemi).

Pro masivní úspěch románu čínského spisovatele Liou Cch’-Sina (* 1963) je třeba už jen doplnit rostoucí význam japonského kulturního exportu a čínského trhu (a sebevědomí čínské diaspory) pro západní popkulturu. S prestižním oceněním Hugo za nejlepší sci-fi román pro anglický překlad (jehož autorem je mimochodem taktéž oceňovaný spisovatel čínského původu žijící v USA Ken Liu) se stal zProblému tří těles ideální ambasador čínské sci-fi v západním světě.

Začalo to velkou kulturní revolucí...

Děj románu Problém tří těles začíná za velké kulturní revoluce. Vědci a intelektuálové jsou v lepším případě šikanováni, v horším utýráni k smrti. Mladá nadějná fyzička po řadě peripetií skončí na podivné vojenské základně Rudé pobřeží, kde má coby důležitá, ale nespolehlivá osoba strávit zbytek života v odloučení. O třicet let později se Čínou i světem začíná šířit odpor k vědecké práci ak vědcům, z nichž řada navíc spáchá sebevraždu. Expert na nanomateriály Wang zjistí, že to vše souvisí s podivnou počítačovou hrou Problém tří těles, se spolkem environmentalistů Hranice poznání a také s činností nyní již dávno uzavřeného Rudého pobřeží...

RECENZE: Zemřít na jaře, kniha Ralfa Rothmanna vypráví příběh o klucích v SS

Problém tří těles (čínsky vyšel roku 2007, anglicky o sedm roků později) je prvním dílem trilogie Vzpomínky na Zemi; další díly se jmenují Temný les (2008) aKonec smrti (2010). Problém tří těles nabízí tři dějové linie, z nichž každá obsahuje oblíbené sci-fi motivy. Sice nejsou zrovna originální, ale díky čínskému „nátěru“ jsou dostatečně zajímavé, aby samy o sobě knihu vydělily z většiny globalizované produkce. Pasáže z velké kulturní revoluce nabízejí tajemnou základnu a vojenské experimenty (a v poznámkách pod čarou i řadu zajímavostí k tehdejšímu každodennímu životu v Číně); Wangovo pátrání je zase moderním konspiračním thrillerem v některých pasážích ne nepodobným románům Dana Browna; a scény hraní Problému tří těles jsou ukázkovým příkladem hard sci-fi, kdy autor předvádí jednu vědeckou teorii za druhou, jejichž účelem je zjistit, jak přežít na planetě, jíž dominují tři slunce opakovaně ničící zdejší civilizaci.

Román tak má široký záběr v duchu populárních epických sci-fi ság, jako byly Duna či Hyperion. V rámci čínské sci-fi navíc přichází s nezvykle pesimistickým pojetím prvního kontaktu: Wang totiž zjistí, že hra Problém tří těles má lidstvo připravit na střet s civilizací, jejíž invazní flotila je již na cestě k Zemi a jež také stojí za vlnou sebevražd mezi vědci coby těmi, kteří by mohli invazi znemožnit. Otázkou však je, zda je podobná epická šíře sama o sobě důvodem knihu adorovat – a nakolik jen zastírá některé zásadní problémy textu.

Za lidstvo a stranu především

Navzdory zdánlivě kritickému tónu, jímž román popisuje dění za velké kulturní revoluce, se jedná o totalitární román, o dílo, které čínskou vládnoucí ideologii dovedně prodává domácímu i zahraničnímu publiku.

Liou Cch’-Sin pochopitelně nehlásá totalitní ideologii prvoplánově – a během prvních kapitol by si člověk skoro povzdechl, proč není podobného přístupu k české komunistické minulosti schopen jediný domácí autor (jako by se naše fantastika utápěla v opojení pokulturními atrakcemi a programově se vyhýbala jakémukoliv názoru, nepočítáme-li v poslední době se objevující práci s populárními populistickými mýty a la „migranti a EU nás sežerou“). Ovšem revizionistický přístup je brzy nabourán řadou drobných poznámek a opakujících se motivů („nezodpovědný“ emigrant, selhavší intelektuál, odpovědný vedoucí pracovník v mnoha podobách, škodlivost ochrany přírody...) jak z příručky socrealismu, jimž nakonec vévodí odhalení stran „organizace“ kontaktu pozemšťanů a Trisolaranů, které zpětně potvrzuje, že co velká kulturní revoluce činila, dobře činila...

Problém tří těles je tak ukázkovým příkladem díla, kde má kolektiv vždy pravdu – a pokud ji nemá, je to omluvitelné a v dlouhodobém horizontu beztak pozitivní, vždyť jedinec je omylný. Je děsivé, že u oslavovaného díla žánru, který vždy stavěl na jedinečnosti lidského snažení a ducha, se podobné problémy zametají pod koberec vlastně běžných žánrových motivů a klišé... Navíc ne zrovna dvakrát dobře napsaných: náhlých přibrždění aut před hrdinou, nepřipravených zvratů a deklamativních monologů jak zOtce Goriota je v knize přehršel. Kupříkladu zmíněná Duna působí svým jazykem i půl století od prvního vydání svěžeji.

Obávám se, že Problému tří těles podobnou dlouhověkost prorokovat nemohu, i když uznávám: zavřu-li oči před ideologií, již ten román hlásá, a spokojím-li se s jednoduše a nekomplikovaně (nepočítaje v to čínská jména) podaným příběhem o jedné zvláštní mimozemské invazi, na dva tři dny Liou Cch’-Sin zabaví. Ale nic víc.

Liou Cch’-Sin: Problém tří těles

Přeložil Aleš Drobek, Host, Brno 2017, 448 stran

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...