Úterý 16. dubna 2024, svátek má Irena
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Teheránská tabu mluví o sexu v islámu. Írán, jaký jsme si objednali

Kultura

  6:00
TEHERÁN/PRAHA - Hlasování stovky filmových fanoušků v projektu Scope100 poslalo do české distribuce snímek Teheránská tabu od německého režiséra íránského původu Aliho Soozandeha.

Pocit zneužití. Snímek Teheránská tabu (2017). Režie: Ali Soozandeh. foto: AEROFILMS

Matka samoživitelka se z nedostatku jiných šancí živí prostitucí, její vdaná sousedka má za sebou sérii záhadných potratů a vedle sebe manžela, který jí odmítá podepsat souhlas k nástupu do zaměstnání. Další mladá žena otěhotní v drogovém rauši na bouřlivé párty a společně se svým náhodným partnerem pak pátrá, jak by se dalo obnovit panenství. Dotyčný mladík by se rád živil skládáním hudby, ale vydat desku je prakticky nemožné... Všichni žijí a potkávají se v současném Íránu, tak jak jej vykresluje osmačtyřicetiletý íránský rodák Ali Soozandeh. Ten sice už před třiadvaceti lety odešel do Německa, ale v Íránu stále žije jeho rodina a režisér prý chce filmem prolomit mlčení, které v Íránu panuje ohledně některých stránek života, především sexuality.

Ženy chodí zahalené. Snímek Teheránská tabu (2017). Režie: Ali Soozandeh.
Uklízení v podzemí. Snímek Teheránská tabu (2017). Režie: Ali Soozandeh.

RECENZE: Ghost Stories. Duchařské historky, které tak strašidelné nejsou

Film Teheránská tabu je natočený pomocí rotoskopie, scény jsou tedy sehrány živými herci a poté dotvořeny animací. Režisér uvádí, že hlavním důvodem pro animaci je snaha dostat do filmu autentickou íránskou realitu, kterou by na místě natočit nesměl a simulovat ji jinde není dost dobře možné. Jeho snímek ale není jen hraný film převedený do animace, zvolené médium se do něj promítá přímo bytostně. Předloženou spleť příběhů definuje komiksově okázalá vyhrocenost situací i charakterů. Hned zpočátku „šokuje“ Ali Soozandeh diváky výjevem, kdy se prostitutka snaží uspokojit klienta v autě jedoucím po teheránské ulici, zatímco na zadním sedadle se veze její školou povinný synek. Toto je skrytá tvář teokracií přidušené země, říká režisér a dovede scénu až k vděčně absurdnímu zakončení. Věřte – nevěřte.

Příběhy o skutečném životě v totalitní zemi zahalené oficiální propagandou jsou často fascinující a pro západní publikum lákavé – zjevením byl svého času autobiografický komiks a poté film Marjane Satrapiové Persepolis nebo silný civilní snímek Asghara Farhadího Rozchod Nadera a Simin. Kulisy svatouškovsky se tvářící země prolezlé špatností a přetvářkou využil i „první íránský upírský western“ Sama nocí tmou, který před čtyřmi lety v USA natočila Ana Lily Amirpour. Teheránská tabu navazují na stejnou linii, nebo ještě spíš reagují na podobnou poptávku. Ukazují nám Írán, jaký nás zajímá, ve spolehlivě působivé podobě. Je ale pak otázka, zda ještě dostáváme obraz něčeho skutečného, nebo jen výsledek našeho vlastního zadání.

TEHERÁNSKÁ TABU

Režie: Ali Soozandeh

Německo, Rakousko 2017

Premiéra 14. 6.

Autor: