Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

RECENZE: Výstava věnovaná Janu Steklíkovi. Uhlí, ňadrovky, šaty a kravaty

Kultura

  18:00
BRNO - V brněnském Domě umění probíhá objevná výstava v loňském roce zemřelého Jana Steklíka, která vůbec poprvé soustřeďuje základní soubory jeho značně rozsáhlého celoživotního díla. Přináší rozmanité výrazové polohy, naznačuje autorův zvláštní smysl pro humor, ironii a absurditu.

Akce v krajině. Jan Steklík během performance Inventura Řípu, která se odehrála v roce 1970. foto: Dům města Brna

Jan Steklík hledal svůj výraz na přelomu padesátých a šedesátých let a už v té době bylo zřejmé, že jde o osobnost, která si umí najít vlastní cestu. Už v raných kresbách je zřetelně vidět, že mají osobitý „vtip“ a že jsou jemné a technicky vytříbené. Od počátku projevoval pozorovací talent, zobrazoval život v jeho syrové podobě a výstižně vyjadřoval vztahy mezi lidmi.

Jeho osobitý pohled na svět se v plné míře projevuje od první poloviny šedesátých let. Zabýval se strukturou, kreslil, kolážoval a propaloval plochu papíru cigaretou. Tím dosáhl zvláštního rytmu, jeho kompozice působí přes svou křehkost výrazně a ostře.

Náhoda na prvním místě

V řadě kreseb reagoval na Ionescovu hru Plešatá zpěvačka, projevil v nich vyhraněný smysl pro vyjádření absurdity vztahů, která ovládá společnost nejen v totalitních režimech. V některých sériích kreseb se zase dostával na samotnou hranici minimalismu, kdy plochu ovládlo jen několik bodů propálených cigaretou. Nikdy však nepodlehl přísným zákonitostem řádu geometrických kompozic. Vždycky vycházel z principu náhody, bez níž žádný systém stejně nemůže existovat.

V řadě perokreseb, kterou nazval Uhlí (zamalovánky), projevil v jemných kompozicích až neuvěřitelnou trpělivost, každá z těchto drobných studií musela trvat až desítky hodin usilovné práce. Vytvářel je od sedmdesátých let a dostal se v nich na rozhraní mezi informelem a důsledným konceptem. Jeho hravost se projevila v sérii nazvané Střihy na krajinu z šedesátých až osmdesátých let, kdy kreslil tvary skutečně připomínající krejčovské střihy, do nichž promítl zamyšlení nad přírodou a nad její „architekturou“. Vyzařuje z nich soustředění na procesy určující její vývoj, na statisíce let utvářené vrstvy,

Výstava Invisible Presence. Když se potká umění s nekonečnem

Zajímavý je i soubor perokreseb a akvarelů s námětem trav, v nichž dokázal ztvárnit jejich růst. Reagoval i na některé momenty dějin umění, po svém dotvořil reprodukci Mony Lisy, naznačil možnosti absurdních spojení v Setkání Maleviče s Disneym. Podobně jako někteří další umělci zkoumal propojení hudby s výtvarným projevem (Propalované partitury, po roce 2000). Jeho neobyčejný smysl pro ironii se projevil v působivé řadě, v níž věšel na ramínka „kravaty“ nebo „šaty“, ve kterých opět dosáhl živé struktury propalováním papíru. Odlehčené a eroticky podbarvené jsou půvabné kresby, takzvaných ňadrovek.

Je třeba se zmínit, že Jan Steklík byl vedle Karla Nepraše, Nadi Plíškové, Otakara Slavíka nebo Rudolfa Němce důležitým členem a s Neprašem také spoluředitelem Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, která se proslavila svou „hravou“ činností od šedesátých do osmdesátých let a stala se jednou ze zásadních složek českého disentu. Setkáme se tu is fotografiemi jeho akcí ve veřejném prostoru, ve kterých projevil smysl pro rytmus krajiny (Inventura Řípu, Letiště pro mraky, Zajíždění bílé čáry…) a přiblížil se, podobně jako Olaf Hanel, Zorka Ságlová nebo Josef Hampl, mezinárodnímu proudu land artu, ovšem opět s lehkou ironií a nadhledem.

Hravý chaos

Jan Steklík se pohyboval mezi Ústím nad Orlicí, Brnem a Prahou a vytvořil za svůj život až překvapivě rozsáhlé dílo. Kresby ovšem rozdával na všechny strany a nesnažil se je nijak utřídit, takže jsou roztříštěné do mnoha veřejných i soukromých sbírek. Dalo tedy nepochybně velkou práci najít charakteristické ukázky ze zásadních souborů kreseb.

Na výstavě jsou zčásti uspořádané chronologicky a zčásti podle významových souvislostí a témat, takže si lze o jeho tvorbě utvořit dostatečný obrázek. Nebylo snadné vytvořit instalaci jemných a drobných kreseb v tak monumentálním prostoru brněnské galerie, ale nakonec autoři koncepce objevili systém, v němž důsledně vyšli z umělcova díla, pro které je tak typická hravost a ovládání chaosu, z něhož se rodí řád.

Steklík

Kurátoři: Terezie Petišková a Jozef Cseres

Dům umění města Brna, do 18. listopadu

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...