THE GUARDIAN
Sedět, sledovat, vzdychat. Zívat, vrtět se, protahovat se. Jíst snickers, modlit se, aby zoufalý film o emocionálním růstu Julie Robertsové skončil, těšit se z toho, že nemůže trvat věčně. Škubat sebou, oddávat se dennímu snění, mračit se. Nesnášet scénář, nesnášet herectví, nesnášet třídílnou strukturu. Skřípat zuby, zatínat pěsti, soustředit se na děj. Utrápená cestovatelka Julia nachází naplnění v exotických cizích jídlech, exotických cizích náboženstvích, sexu s exotickým cizincem Javierem Bardemem. Film blahosklonně shlíží na Italy, Indy, Indonésany. Julia nalézá duchovno, odvrhuje každodenní shon, dává terapeutovi z Bali šestnáct tisíc, aby si koupil dům. Terapeut z Bali je vděčný, skromný. Vzdychat, mrkat, funět. Koukat na hodinky, sténat, válet se v sedačce. (...) Jíst vlastní pěst, toužit umřít. Křičet, přepadnout dopředu, nechat se vynést z kina. Být v krizi, dát si předsevzetí, požádat šéfa o roční placené volno na cestování. Šéf vstává, vrtí hlavou, bezhlesně řekne „ne“. Přikývnout, otočit se, pokračovat v práci.
