OSUD ŘECKA
ATÉNY Čtvrteční jednání řecké vlády bylo úporné. Trvalo dlouhých sedm hodin a týkalo se jednoho jediného: zoufalé ekonomické situace země.
Ministr financí Jorgos Papakonstantinu své kolegy ve vládě informoval o tom, jak mizerně na tom po uši předlužená země je a jak se vlastně spouští mechanismus finanční pomoci zvenčí.
V tu chvíli se velmi pravděpodobně urodilo definitivní rozhodnutí oficiálně požádat Mezinárodní měnový fond a Evropskou unii o půjčku, která by ve svém důsledku měla činit zhruba 45 miliard eur, v přepočtu více než jeden bilion korun.
Řecko - členská země eurozóny - právě zjistilo, že je na dně, že se náklady na obsluhu státního dluhu dramaticky tenčí.
A do toho ještě přišel Eurostat se svou statistikou zadluženosti zemí EU. Lépe to snad načasovat nešlo.
Celý svět se dozvěděl, že loňský dluh řeckých financí vyskočil na 13,6 procenta, ačkoli ještě nedávno se mělo za to, že tento schodek činí „pouze“ 12,9 procenta.
To, že maastrichtská kritéria dovolují maximálně tříprocentní fiskální deficit, je ve světle těchto čísel skoro směšné připomínat.
Zato Eurostat se nerozpakoval připomenout, že za data o Řecku až tak úplně neručí vzhledem k nedávným podvodům se statistikou, k nimž v Řecku několikrát v minulosti došlo.
Prestižní agentura Moody’s v reakci na nová zjištění Eurostatu snížila hlavní rating Řecka a investoři následně předvedli obvyklý tanec se zdražováním řeckých státních dluhopisů.
Ovšem tentokrát šlo na trzích opravdu do tuhého: například výnos dluhopisů řecké vlády se splatností dva roky vystřelil až na historických 11,62 procenta, zatímco ještě ve středu činil 8,26 procenta.
V listopadu, kdy nebyly problémy Řecka tak patrné, býval výnos dvouletých dluhopisů jen kolem půldruhého procenta!
Jihoevropská země se konečně rozhodla požádat mezinárodní instituce o pomoc, ale její dluhová bolest tím zdaleka neodezní, spíše naopak. „Řecko vlastně dostalo jen spotřebitelský úvěr, kterým se snaží vytloukat své dluhy dlouhodobé. Investoři to zavčas prohlédnou,“ uvedla včera Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.
S hrozbou bankrotu musí teď Atény bojovat drastickou a rychlou fiskální dietou. Čili během jednoho až dvou let ušetřit zhruba deset procent HDP.
To je ovšem těžký úkol pro zemi, kde dávají státní zaměstnanci stávkami rázně najevo, že nechtějí nést hlavní díl škrtů na svých bedrech. Navíc daní za tuto záchranou akci může být i prudký růst nezaměstnanosti a propad domácí poptávky. Nejčernější scénáře proto počítají i s tím, že Řecku nic jiného než restrukturalizovat dluh (vyhlásit bankrot) nezbude. A co takhle léčit tento dluh odchodem z eurozóny a nastolením nové měny? Ani tato varianta není podle expertů tak úplně od věci, ačkoli to pravidla nedovolují. Zatím.
***
Jorgos Papandreu, ostrov Kastellorizo, Egejské moře
„Je naposto nezbytné, abychom požádali o aktivaci mechanismu.“
Slova, kterými řecký premiér požádal o finanční pomoc od MMF a EU pro svou bankrotující zemi
