Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ředitel Národní galerie dal Zemana k Ústavnímu soudu, trvá na jmenování profesorem

Česko

  5:00
PRAHA - Ředitel Národní galerie Jiří Fajt se nechce nechat připravit o titul profesora, který mu podle jeho přesvědčení náleží. Hodnost mu odmítl udělit prezident Miloš Zeman. Fajt nyní podal ústavní stížnost, jíž chce přimět hlavu státu rozhodnout opačně než v prvním případě. Šéf Národní galerie patří mezi poslední tři akademiky, u nichž Zeman návrhu na jejich jmenování profesorem nevyhověl.

Jiří Fajt a Miloš Zeman. foto: MAFRA

Prezident odmítl připojit podpis pod návrh na udělení titul profesora šéfovi Národní galerie v květnu 2015. Fajt vedle řízení jedné z nejvýraznějších kulturních institucí v zemi přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle prezidenta mu nejvyšší akademický titul nepřísluší kvůli tomu, že s Komerční bankou vyjednával jako ředitel Národní galerie o využití části sponzorského daru jako příspěvku ke svému platu.

Zeman odmítl jmenovat tři profesory. Rektoři vyzývají k bojkotu

Fajt se bránil proti nejmenování žalobou u Městského soudu v Praze, jenž jeho podání zamítl. Letos v září pak pohořel i s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Nyní tak chce využít poslední instance, která předchozí verdikty může zvrátit a v důsledku přinutit prezidenta Zemana svěřit mu titul profesor. „Ústavní stížnost docenta Fajta přišla 6. listopadu,“ potvrdila serveru Lidovky.cz mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Server Lidovky.cz se chtěl ředitele zeptat, jaký je jeho hlavní motiv k ústavní při s prezidentem Zemanem. Fajt je však na služební cestě v Asii, zastihnout se ho tak nepodařilo. „To je svévolné porušování akademických svobod, které jsou bedlivě hájeny v každé demokratické společnosti,“ sdělil však už dříve LN svůj názor na krok prezidenta. Podle svého přesvědčení splnil všechny náležitosti, aby na profesorský titul dosáhl. „Zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary,“ rýpl si do prezidenta.

Knížák píše Hermanovi. Chce znát plat šéfa galerie a doplatit odměny za 12 let

O profesuru ho měla připravit sponzorská smlouva Národní galerie s Komerční bankou, již obě strany dohadovaly v roce 2014. V prosinci toho roku deník Mladá fronta DNES upozornil, že ze sponzorského daru od banky ve výši 3,2 milionu korun měl podle původního návrhu kontraktu inkasovat 1,3 milionu korun přímo Fajt jako příspěvek ke svému ředitelskému platu.

‚Je to zásah do práva na vzdělání‘

K této myšlence ho původně vedla snaha dorovnat platové podmínky, jimž se těšil na svých předchozích působištích v Německu. V zahraničí je prý navíc takový druh spolufinancování veřejného sektoru privátními penězi běžný. Nakonec se rozhodl návrh smlouvy nepodepsat. „V české veřejnosti přetrvává kritičtější pohled na spolupráci státu a soukromého sektoru. Tak jsem nastoupil s běžným tarifním platem,“ vysvětli letos serveru iDNES.cz.

K Fajtově aktuální ústavní stížnosti se připojila i Univerzita Karlova. Byla to právě její vědecká rada, u níž svůj záměr stát se profesorem obhájil a která jeho jmenování navrhla. „Z ústavního hlediska se jedna o zásah do práva na vzdělání, protože profesoři jsou hlavními garanty rozvoje studijních programů a vědních oborů na vysokých školách,“ glosoval pro server Lidovky.cz jednání prezidenta rektor univerzity Tomáš Zíma.

Miloš Zeman
Jiří Fajt

Neústavní postup Zemana vnímá rektor i v tom, že hlava státu ignorovala zažité zvyklosti. Podle nich hlava státu jmenuje profesorem takového člověka, kterého doporučí vědecká rada, schválí ho vláda a návrh na jeho jmenování podepíše ministr školství. Všechny tyto náležitosti byly u Fajta splněny. „Jedná se neústavní nečinnost,“ uvedl k nejmenování rektor.

Zeman rozhodl o nejmenování dopisem

Nyní je na tahu Ústavní soud. Fajt přitom u předchozích dvou soudních instancí zastání nenašel. Jmenování se snažil domoci žalobou proti zmíněné nečinnosti prezidenta. Jenže podle všeho si vybral špatný nástroj obrany, jelikož podle mínění soudů Zeman konal. O svém postoji k profesuře Fajta totiž v lednu 2016 informoval tehdejší ministryni školství Kateřinu Valachovou, de facto rozhodl.

Kouřová clona pro Fajta?

LN krátce po vypuknutí aféry nejmenování docentů Fajta, Ošťádala a Eichlera informovaly, že původně jmenovací dekrety pro Ošťádala a Echlera Zeman podepsal.

Po podepsání si však Hrad měl dekrety vyžádat z ministerstva školství zpět, aby je stornoval. Údajě z toho důvodu, aby další dva nejmenovaní profesoři zakryli skutečný terč Zemanovi nemilosti, kterým byl Fajt.

Prezident Zeman se mu měl mstít mimo jiné za to, že v prezidentských volbách roku 2013 podporoval Karla Schwarzenberga. Hrad tuto intepretaci odmítl.

Fajt marně namítal, že dopis ministryni není rozhodnutím v pravém slova smyslu. „Skutečnost, zda byly naplněny formální požadavky rozhodnutí, není podstatná pro posouzení, zda zde nečinnost je, či není. Z hlediska žalobních typů nutno úkon orgánu veřejné moci posuzovat podle jeho obsahu, nikoli podle formy, neboť i neformální přípis může být rozhodnutím v materiálním smyslu,“ stojí v zářijovém rozhodnutí Nejvyššího správní soudu (NSS), jímž zamítl Fajtovu kasační stížnost.

Podle názoru soudce Tomáš Langáška, který se na na výše zmíněném rozsudku NSS podílel, by se měla pře o neudělení profesury odehrávat na jiné úrovni než před soudy. „Myslím si, že takový spor je právně řešitelný na úrovni ministerstva školství a prezidenta republiky, případně vlády a prezidenta republiky,“ uvedl pro Lidovky.cz soudce Langášek.

Ústavní soud shodou okolností bude příští týden rozhodovat o jiné ústavní stížnosti týkající se neudělení profesury. Jde o podání docenta z Matematicko-fyzikální fakulty UK Ivana Ošťádala, toho Zeman odmítl jmenovat kvůli jeho kontaktům s StB před rokem 1989. Ve stejném „balíku“ nejmenovaných profesorů z jara 2015 je i docent Jan Eichler z Vysoké školy ekonomické, ten však ústavní stížnost nepodal.

Autor: