Ve Skotsku patří mezi nejvlivnější osoby veřejného života. Proto se dlouho čekalo, co řekne. Nyní už je jasno. Historik Tom Devine se rozhodl, že v zářijovém referendu bude hlasovat pro nezávislost Skotska. Devinea, který vyučuje na na univerzitě v Edinburghu, Skotové považují asi za hlavního odborníka na moderní národní dějiny.
O jeho podporu stály oba tábory – příznivci odtržení i probritští unionisté. Devine si totiž v těchto dvou skupinách pěstuje kontakty. Nedávno na knižním festivalu v Edinburghu vystupoval se šéfem skotské vlády Alexem Salmondem. Mezi Devineovy přátele se počítá i bývalý labouristický premiér Gordon Brown, jenž se naopak mocně angažuje v kampani, jež na otázku, zda má být Skotsko nezávislou zemí, odpovídá ne.
PSALI JSME: |
Devine si před časem přál zachování současné Británie, postupem času ale názor změnil. Proč? Údajně ho podle listu The Observer přesvědčila rostoucí skotská ekonomika, která je založená nejen na těžkém průmyslu, ale také na finančním sektoru, turismu a kvalitní veřejné správě.
„Skotský parlament se ukázal jako kompetentní. Je reprezentantem Skotů spjatých se sociálnědemokratickou myšlenkou a tím druhem politických hodnot, které byly zakódované do sociálního státu pozdních 40. a 50. let,“ uvedl dále Devine. Podle něj je tak právě Skotsko reprezentantem britské ideje rovnosti.
Skotský František Palacký?
Devine ve Skotsku platí za národní autoritu. S obrovskou mírou nadsázky by ho šlo nazvat skotským Františkem Palackým. Napsal celkem 34 knih, za které si odnesl řadu ocenění. „Až do konce 80. let jsme neměli řádnou moderní skotskou historii. Nyní již vznikla. Máme jasně dané národní pojetí, které je podpořené objektivním a důkladným akademickým výzkumem. Tak tomu vždy nebylo,“ podotkl Devine.
Unie Skotska s Anglií prý od doby svého vzniku v roce 1707 oběma zemím sloužila dobře. V současnosti však již podle Devinea míří ke svému přirozenému konci. Údajně se již přežila. „Unie Anglie a Skotska nebyla manželstvím z lásky. Šlo o pragmatický sňatek. Od 50. let 18. století do 80. let 20 století šlo o stabilní vztah. V současnosti jsou ale všechny základy této stability pryč,“ uvedl Devine.
Příčinu nynějšího stavu vidí mimo jiné v oslabení protestantismu jako unionistické ideologie. Stejně jako primát evropských trhů nad anglickými. Rovněž naznačil, že ani britské impérium už není tím, co bývalo.
Referendum o skotské nezávislosti bude podle průzkumů těsné.
Osudová libra
Skotské referendum se uskuteční 18. září. Kampaň proto nyní vstupuje do své horké fáze. Devineovo vystoupení by pro Salmonda – lídra Skotské národní strany (SNP) – mohlo být důležité.
Kampaň separatistů před časem utrpěla Salmondovou prohrou v televizní debatě s vůdcem iniciativy za uchování britské jednoty, bývalým labouristickým ministrem financí Alistairem Darlingem. Skotští voliči se budou rozhodovat podle řady témat. Důležitou otázkou je přirozeně ekonomika. Již v debatě se Salmondovi osudovým tématem stala skotská měna – podle agentur nedokázal voličůmobjasnit, čímbudou Skotové platit, když jim Británie neumožní nadále používat libru, čímž přední britští politici pohrozili. Salmond se v posledních dnech snaží v kampani přidávat na intenzitě.
VÍCE ZDE: |
Čerstvě například navštívil opatství Arbroath v západním Skotsku. Tedy místo, kde se v roce 1320 zrodila Arbroathská deklarace, která po válkách o nezávislost vyhlásila skotskou suverenitu. Salmond přišel s novou Arbroathskou deklarací – podle něj je mimo jiné třeba dosáhnout spravedlivější společnosti. Výslovně se podle BBC vymezil kupříkladu proti privatizaci zdravotnictví. Nespí však ani opačný tábor. Salmonda kritizoval labouristický stínový ministr zahraničí Douglas Alexander.
Podle něj je nutné, aby odpověděl na některé základní otázky týkající se budoucnosti Skotska: „Lidé tolik netouží po nové Arbroathské deklaraci. Spíše chtějí znát některé základní odpovědi – o měně, o Evropě nebo o následcích nezávislosti.“
