Každý rozhovor s knížetem jsem končila otázkou, jaký má sen. Usmál se vždycky, než jsem otázku stačila říct. A znovu řekl, že se těší, až jednou vnukovi ukáže, jak je tady všechno v pořádku. Tehdy nebylo. Svému vnukovi ani pravnukovi svoji milovanou vzkvétající zemi ukázat nestačil.
Stejně dlouhé jako jméno knížete Schwarzenberga je dlouhý i výčet jeho profesí. Zažil a obsadil jich mnoho. A když jsem se ho při našem prvním z několika rozhovorů zeptala, čím vlastně je, řekl: Lesníkem. S touto profesí ho hned 29. prosince 1989 zaměstnal prezident Václav Havel jako svého prvního kancléře.
Kdo a kdy vám nabídl místo státního úředníka, tedy šéfa kanceláře Václava Havla? Poprvé jsem vstoupil do hradních místností – oběd byl sice mírné kvality, ale k mému překvapení to celé sloužilo jen k tomu, aby Václav Havel nám každému přidělil práci. Během půl hodiny jsem se stal státním úředníkem. Bez váhání jste přijal? |