Zdrojem suroviny pro bavlněné vlákno je rostlina – bavlník, jenž se pro textilní průmysl pěstuje jen v několika druzích, ačkoliv botanicky jich existuje více než padesát. Jedná se o stromy či keře, jejichž plodem je tobolka. V ní se skrývají semena, která poté, co tobolka pukne, vytvoří známé bílé chomáčky.
Ty jsou ale teprve začátkem procesu, na jehož konci je příjemný materiál. Vzniká z něj nejen oblečení, ale také například lůžkoviny. Blanka Tomková, vedoucí katedry materiálového inženýrství Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci, uvádí: „Bavlna je nejdůležitější přírodní vlákno na bázi celulózy. Surovinu tvoří jednobuněčná vlákna obrůstající semena bavlníku, který se pěstuje například v Číně, USA, Indii, Egyptě, Pákistánu, Turecku, Uzbekistánu, Gruzii a dalších,“ a dodává, jak se vlákno pro výrobu tkaniny či pleteniny získává: „Po sklizni se bavlněná vlákna obalující semena bavlníku oddělují odzrňováním. Obyčejně je možné sklízet bavlnu ve třech etapách, přičemž nejlepší je druhá sklizeň – tzv. middle crop.“
Zmiňuje také vliv sklizně na kvalitu vláken, a sice, že při ruční sklizni se získávají velmi kvalitní, ale zároveň drahá vlákna, zatímco strojová sklizeň je sice jednodušší a levnější, ale získaná vlákna jsou méně kvalitní.
