Biodynamická kosmetika slaví úspěch i v královské rodině. Proč? Je totiž produktem „čistého“ biodynamického zemědělství.
„Zemědělství jako takové můžeme rozdělit na konvenční, ekologické a biodynamické. V konvenčním zemědělství se používají běžné chemické postřiky k udržení bonity půdy a dosažení maximálního zisku. V ekologickém zemědělství se používají organická hnojiva a důraz je kladen na ochranu životního prostředí. Biodynamické zemědělství splňuje všechny atributy ekologické zemědělství a je ještě dále – využívají se speciální homeopatická hnojiva, které si každý zemědělec sám připravuje – například z heřmánku, dubové kůry nebo kopřiv. Navíc pro výsev, výsadbu či sklizeň se využívá lunární kalendář Marie Thun – díky tomu mají rostliny v sobě co nejvíce aktivních látek a živin,“ říká Jiří Prachař z české organizace Demeter, která jako jediná může udělit certifikát biodynamickým výrobkům.
Metoda stará jako lidstvo samo
Zní vám to jako marketingový tah, který vznikl v nedávné době? Nemůžete být na větším omylu. Už v roce 1929 vzniká biodynamická zemědělská metoda, tedy metoda, kde výsadba, sklizeň i následné zpracování se orientuje podle zákonů přírody, aby rostliny v sobě obsahovaly co nejvíce účinných látek a zároveň celé zemědělství bylo šetrné vůči půdě. Nedlouho poté je založen svaz Demeter.
Ve 30. letech se tímto způsobem o půdu starají zemědělci nejen evropských státech, ale i třeba na Novém Zélandu. Na čas tento trend přerušuje 2. světová válka, po ní se ale zemědělci k udržitelným metodám hospodaření vracejí. Od 50. let tak vznikají nová sdružení po celém světě. Do bývalých komunistických zemí včetně Česka se metoda šetrného zemědělství dostává až v 90. letech.
Vlasy si stačí mýt každý třetí den. Kadeřník vysvětluje, proč je lepší používat kosmetiky méně |
„I když se to možná nezdá, biodynamické zemědělství má v České republice vlastně dlouhou tradici. První úspěšné pokusy o jeho aplikaci se objevily hned v roce 1924, úspěšnému rozvoji však zabránila druhá světová válka a následná desetiletí komunismu. Po sametové revoluci proběhlo na našem území několik individuálních pokusů o obnovení biodynamické hnutí, plně se to však podařilo až v roce 2020 zřízením spolku Demeter Česko a Slovensko. Ten je od léta 2020 také oficiálním členem mezinárodní organizace Biodynamic Federation Demeter International, která celosvětově biodynamické spolky zaštiťuje,“ vysvětluje Prachař.
Jedině udržitelně
V současné době je biodynamické zemědělství považováno za nejvýše udržitelnou formu zemědělství. Zajišťuje totiž, že se neustále obnovuje humusová vrstva půdy. A jak to funguje? Místo toxických postřiků a umělých hnojiv se vyrábějí čistě přírodní hnojiva, například z léčivých bylin. Dodržují se zásady, které by pro mnohé naše předky nebyly ničím objevným.
Stejně jako se nepoužívají žádné chemické látky při pěstování plodin, žádné konzervanty či toxické látky nenajdete ani v kosmetice, která z těchto plodin vzniká. Jako konzervant se nejčastěji používá destilovaný alkohol z vína. Vzhledem k faktu, že pokožka nemá žádnou ochranu, která by odfiltrovávala potenciálně nebezpečné látky, je nejen pro citlivou pleť biodynamická kosmetika výhrou.
Kritika biodynamického zemědělstvíBiodynamické zemědělství má ale i mnoho kritiků ze strany zemědělců, kteří využívají konvenční metody hospodaření. Kritiky nebyl ve své době ušetřen ani rakouský filosof, pedagog a esoterik Rudolf Steiner, který k nauce o biodynamickém zemědělství ve 20. letech 20. století přidal i nauku o o působení a vlivu údajné vesmírné energie na zemědělskou výrobu. V článku zveřejněném ve Frankfurter Allgemeine Zeitung poukazuje Peter Treue na to, že „dle srovnávacích studií neexistují měřitelné kvalitativní rozdíly mezi produkty založenými na konvenčních metodách hospodaření a produkty z biodynamických farem“. |
„V posledních pěti letech začal v Česku zájem o biodynamiku rozhodně stoupat. Přitom nejde ani tak o poptávku ze strany spotřebitelů, ale spíše ze strany ekologických farmářů. Tito usilují ve své zemědělské praxi o ještě vyšší standarty, než jaké ukládá současná běžná bio certifikace. Jsou připraveni se nejen sami vzdělávat, ale skutečně přizpůsobovat své provozy, tedy jsou ochotni jít do určitého nepohodlí a vyvíjet se, aby vytvářeli co nejkvalitnější a nejzdravější zemědělství a potraviny,“ ujasnuje Prachař.
A dodává: „Taková odhodlaná nálada byla u zrodu spolku Demeter Česko a Slovensko a z podobného impulsu vznikl v roce 2020 i ojedinělý projekt „Farmářská škola“. Jedná se o tříleté pomaturitní vzdělávání v ekologickém a biodynamickém zemědělství, které je založeno na praktickém výcviku přímo na vybraných farmách. Tyto dva subjekty společně organizují workshopy, semináře i konkrétní poradenství farmářům při přechodu na Demeter certifikaci.“
Spolek Demeter Česko a Slovensko udává, že v současné době hospodaří touto metodou cca 6 400 farem a zemědělských podniků (210 000 ha) v podstatě na všech kontinentech. V Česku to bylo k začátku roku 2022 celkem 35 zemědělských podniků, které společně hospodaří na cca 8 000ha.
Kosmetický zázrak?
Jak název sám napovídá biodynamická kosmetika je produktem právě biodynamického zemědělství. Kosmetické produkty tedy musí obsahovat min. 95 % bio surovin, z nichž 90 % je biodynamického původu a všechny krabičky jsou vyráběny z recyklovaných obalů. Jednině tak může totiž získat kosmetika certifikát Demeter.
„Ačkoli se tento trh rozvíjí poměrně rychle a zájem mezi zákazníky o ryze přírodní kosmetiku roste, existuje zatím jen pět plně certifikovaných kosmetických značek s certifikátem Demeter,“ říká Martin Saahs, zakladatel rakouské značky dieNikolai.
Při výrobě se totiž používají úplně jiné metody. Složité je například konzervování. „Při výrobě kosmetiky používáme ke konzervaci vlastní alkohol, jenž je pro nás nejpřirozenější formou konzervace. To znamená, že s alkoholem z vinné révy se dá bohatě vystačit na pokrytí kompletní konzervace i bez použití chemických konzervantů. Vzhledem k tomu, že je používán pouze čistý vinný alkohol ve velmi nízké koncentraci, rychle se odpařuje, a proto nevysušuje pokožku,“ vysvětluje Saahs.
Na trhu je řada kosmetiky obsahující látky, které bych okamžitě zakázal, říká výrobce přírodních produktů |
Martin Saahs je nejmladší syn Christine Saahs, velice známé autorky kuchařek v německy mluvících zemí, která se v roce 1971 provdala do rodiny Saahs a díky svému jasnému pohledu na věc – a také kvůli nedostatku peněz – se zasadila o to, aby byly ve vinařství Nikolaihof všechny suroviny pěstovány dle biodynamických standardů.
I přes počáteční nepřízeň dnes vinařství Nikolaihof distribuuje cca 100 000 kusů produktů (nejčastěji vína, šťávy, delikatesy) do 50 států světa včetně USA, Austrálie, Německa či Švýcarska. Martin Saahs, který na rodinnou filosofii navázal kosmetickou značkou, nezůstává pozadu. Kosmetika dieNikolai ročně prodá 30 000 kusů pleťové i tělové péče, distribuci má v sedmi státech světa a používá ji například i britská královská rodina, konkrétně manželka prince Charlese, vévodkyně Camilla.
Vévodkyně Camilla na portrétu k 75. narozeninám (Wiltshire, 17. července 2022)
„Nejširší povědomí veřejnosti o biodynamických přípravcích existuje pravděpodobně v oblasti kosmetiky a léčiv (německé firmy Weleda a Wala). Pomalu si český trh začíná všímat také biodynamických (Demeter) vín, které jsou oblíbené po celém světě a i u nás jsou v dobré kvalitě dostupné. Další biodynamické produkty a potraviny se tu objevují ojediněle, většinou tam, kde mají obchodníci s Demeter kvalitou vlastní zkušenost ze zahraničí. Zatím tedy naprostá většina českých Demeter potravin slouží pro export. Na západě se stala značka Demeter nejdůvěryhodnější zemědělskou certifikací u spotřebitelů a v supermarketech je kompletní sortiment v Demeter kvalitě běžně k dostání,“ říká na závěr Saahs.
Ačkoli nejsou produkty v Česku ještě tak známé a mají punc exkluzivního zboží, je vidět kudy se nejspíše bude ubírat cesta při hledání opravdu kvalitní kosmetiky.
