Lidovky.cz: Jak vypadala vaše cesta ke dráze profesionální burlesky?
U mě cesta k sebepřijetí a vybudování si zdravého sebevědomí, které je pro burlesku klíčové, nevedla úplně přes burlesku. Spíše mi pomohly jiné formy tance a terapie. Nejdřív jsme chodívala do baletu, ale nejsem přirozeně moc ohebná. Navíc mi brzy vyrostla obrovská prsa a ženské křivky nejsou pro baletku ideální.
Na střední skole mě velice bavila latina a standard, chodila jsem do pokročilých tanečních a hledala sólové formy. Prošla jsem i skupinou moderního tance, chodila na flamenco a břišní tance, v osmnácti začala tančit jako go-go tanečnice. K burlesce jsem se mnoha oklikami a po dlouhém období depresí dostala až na Novém Zélandu, kde jsem žila skoro deset let. To už mi bylo třicet.
Lidovky.cz: Jaké to bylo na začátku?
Absolvovala jsem dva různé kurzy a dvě studentské show a hned mě to začalo bavit. Díky tomu jsem v sobě probudila přirozený exhibicionismus a zájem o sexualitu a erotiku. Burleska mi umožnila vzít si trochu od každé taneční formy, ze všech svých zkušeností a svobodně si tvořit čísla, jaká chci. Pamatuji se, že mé druhé vystoupení bylo třeba flamencové, dodnes ho ráda tančím. K tomu jsem objevila retro styling a pin-up oblečení a komunitu žen, které se podporují.
Už za dva roky jsem vystupovala v zahraničí: USA, Austrálii i v Evropě. I díky tomu jsem se mohla učit od těch nejlepších po celém světě. V tom mi pomohlo moje milované slavné číslo Mucha Goddess, které se líbí všude ve světě. Mohu v něm krásně zúročit své bohemian geny a ve světě prezentovat to nejlepší z českého umění - malíře, kterého zná každý.
Lidovky.cz: Jak dlouho vám trvalo, než jste se jako burleska začala živit profesionálně?
Posledních pět let je burleska moje hlavní práce, i když si k tomu stále držím jiné příjmy. Mnohaletá mravenčí práce a nemalý obchodní risk při produkcích velkých akcí se začíná dobře zúročovat. Začínala jsem v době, kdy v ČR byla jen jedna produkce. A ta ještě nebyla moc profesionální. Bylo třeba vychovat si publikum, nové talenty a budovat komunitu. O to jsem se vždy snažila. Tak jsem začala produkovat vlastní akce. Dělám projekty v Praze a daří se nám i produkce v regionech, hlavně v Ostravě. Pravidelnou domovskou show mám i v rodném Brně. Vystupuji rovněž na firemních akcích, pořádám workshopy i pin-up a showgirl focení.
Lidovky.cz: Burlesku sama i vyučujete v kurzech. Co se na nich žena naučí?
Učím v Praze a Brně. Na kurzech se učíme krásně chodit, což se dost zanedbává. Pak krásné držení těla, ladnost a ženskost pohybů, svlékání rukaviček, práci s boa. V pokročilých lekcích tančíme i s župánky, zkoušíme svlékání kostýmu a práci s jinými rekvizitami, svlékání punčošek i populární tassel twirling, tedy točení střapečky na bradavkách. Své studentky učím i historii burlesky, v pokročilých kurzech zase to, jak si postavit a vymyslet choreografii, vybrat hudbu a kostým.
Lidovky.cz: V čem jsou vaše kurzy jiné?
Snažím se v ženách podporovat jejich přirozený pohyb a naučit je, jak se sama hýbat na hudbu, najít vlastní výraz. Hodně řeším koncepty, aby vystoupení mělo výrazné téma, které je co nejosobnější a detailně propracované. Souhlasím, že setkání s burleskou vám jistě může změnit život a být skvělým katalyzátorem životních změn, ale není to vše. Burlesku vnímám jako práci zvenku přes tělo a vzhled, která má někdy velký vliv na náš vnitřní život, ale je fajn nezapomínat pracovat na sobě i zevnitř, což se zase odráží navenek. I s tím chci u svých studentek pracovat.
Bohemian Burlesque FestivalŠestý ročník Bohemian Burlesque Festivalu se koná 17.–20. listopadu v Praze a v Brně. Diváci uvidí téměř 70 účinkujících ze 17 zemí během čtyřdenního festivalu ve dvou městech. Akce začíná tradičně v Brně Bohemian Cabaretem Brno. |
Lidovky.cz: Zajímáte se o historii burlesky. Víte, kdy a jak vznikla?
Slovo samotné pochází z italského burla, které znamená zesměšňovat nebo satirizovat, v prapůvodu burlesky jsou tedy humor a satira, které byly spojeny s tabuizováním sexu v minulosti. Historie sahá až do prudérní viktoriánské doby, kdy působila například skupina British Blondes Lydie Johnson, která uváděla erotické verze Shakespeara. Vrcholem vzrušení byly jejich kostýmy s krátkými kalhotami, protože ženské nohy byly běžně zakrývány. Odvážnější Francie v té době už holdovala kankánu. Ve 20. a 30. letech kvetla burleska v USA i za prohibice, kdy se v tajných barech zvaných zvaných speakeasy konaly večírky. Zlatý věk nastal ve 40. až 60. letech, kdy působily známé hvězdy burlesky jako Josephine Baker, Gypsy Rose Lee nebo Sally Rand, která vymyslela ikonický tanec s velkými pštrosími vějíři.
Lidovky.cz: Jste hlavní producentkou Bohemian Burlesque Festivalu. Podle čeho vybíráte účinkující?
Každý rok máme 150 až 200 přihlášek a asi tak třetinu musíme odmítnout, i když jsme velký festival a máme každý rok přibližně 50 vystupujících. Od začátku jsme chtěli mít prostor i pro novější performery, kteří se na většinu festivalů zatím nedostanou, i když mají talent. Poznat za jeden víkend padesát lidí z oboru z celého světa a učit se od největších světových hvězd je nenahraditelná zkušenost. Pro samotný výběr je klíčové video, v němž hodnotím v zásadě tři kritéria: koncept a téma, provedení a kostým. Pokud má aktérka všechny tři skvělé a v rovnováze, může jít rovnou do gala.
Lidovky.cz: Letošní ročník Bohemian Burlesque Festivalu už nebude čelit covidovým omezením. Jak se vám povedlo pátý ročník uspořádat už loni, kdy situace nebyla snadná?
Loni jsme festival pořádali už v září, kdy vystupování nebylo omezeno. A jsme za to moc rádi. Jak jsme předpokládali, měli jsme plno. Lidem živá zábava chyběla a více ji dokázali ocenit, stejně jako práci umělců. Produkčně byl loňský ročník náročný, přihlášek bylo ještě málo a mnoho těch, které jsme vybrali, muselo vystoupení odmítnout nebo zrušit kvůli vlastní nemoci, karanténě, strachu nebo cestovním omezením.
Museli jsme vyměnit skoro polovinu obsazení a nahradit účinkující větším množstvím místních performerů. Hlavním hostujícím tanečnicím jsme propláceli tři PCR testy, aby mohly přijet a vrátit se do Anglie.
Lidovky.cz: Chodí na burlesku i ženy? Jaké je vůbec složení běžného burlesque publika?
To je častá otázka.Přitom na burlesku chodí právě ženy, někdy i v poměru 80 % na 20 % mužů. Ženy na burlesce přitahuje mnoho faktorů. Zejména sebevědomí performerů různých postav, věku a genderu – a samozřejmě nádherné kostýmy. Burleska v ženách otvírá jejich vnímání a přijímání vlastní sexuality, kdy mohou být zároveň velmi ženské i feministické. Chodí na nás ženy jakéhokoli věku – až do důchodového. Ty, které už pochopily, že ostatní ženy mohou být jejich spojenkyně, nemusí jim konkurovat a netřeba se jimi cítit ohroženě. Nejstarší byl pán, který si mé vystoupení objednal ke svým 90. narozeninám. Moje babička šla poprvé na burlesku, když jí bylo osmdesát pět let. A z toho mám opravdu radost.
Lidovky.cz: Na co se letos můžou diváci těšit?
Letos jsme dospěli až k 70 perfomerům ze 17 zemí včetně Jižní Afriky, Kanady a USA. Vracíme se i k naší páté akci, kterou jsme poprvé uvedli v roce 2019 v našem domovském Cabaret Des Péches v Brně. Akce paralelní k sobotní soutěži v Praze se jmenuje Encore a je na ní výběr performerů z festivalu, dvě čísla od každého jako ve standardních show. Hlavní hvězdou je letos Sweetpea z USA, která se pravidelně ve své dlouhé kariéře umisťuje ve výběru nejlepších 50 burlesek světa. Je velmi známá svojí „floorowork“ technikou a odvážnými fetish čísly.
Lidovky.cz: Komunikujete s umělci z celého světa. Víte, jak vnímají české publikum?
Často jsou překvapeni, že české publikum už burlesku zná a pozná kvalitu. Mnoho zahraničních performerů neví, že Česko je země málo konzervativní a naštěstí nezatížená náboženským fanatismem jako třeba USA nebo Polsko – a koneckonců i Slovensko. Starý název Česka – Bohemia – nikdo z anglicky mluvících lidí v zahraničí moc nezná.
Až tady pochopí, co Bohemia znamená původně a proč zde tohle slovo používá tolik značek. Naši hosté také obdivují prostory konání, stejně jako různorodost umění a architektonických skvostů v Praze. Jako značka si zakládáme na secesním stylingu v duchu Alfonse Muchy.
