Institut Pantone, který je co do „trendy“ barev hlavní světovou kapacitou, zvolil modř prý proto, že potřebujeme jako společnost uklidnit. V zrychlené době neutuchající komunikace a neustálých změn je klasika v podobě modré údajně jakýmsi záchytným bodem pokoje.
Jednoznačně je mnohem lépe kombinovatelná než letošní favorit – korálová. A sluší také bezmála každému. Jediná drobná nástraha může být v tom, že pokud sáhnete po oku lahodící kombinaci se sytou žlutou, budete vypadat, jako by vás zaměstnával řetězec švédského nábytku.
Vojandy s náplastmi. První nošení zavání vším, jen ne pohodlím |
Zajímavé je, že pro Pantone jde o jakýsi návrat ke kořenům, jak upozorňuje časopis Time. První barva roku se totiž volila v roce 1999 pro ten následující. A stal se jí jiný odstín modré – blankytná nebo, chcete-li to odborněji, coelinová modř. I tehdy mělo jít o uklidnění rozhárané společnosti vyděšené fenoménem Y2K neboli příchodem roku 2000.
A právě blankytná si potom zahrála i ve filmu Ďábel nosí Pradu. Ďáblice Meryl Streepová v roli šéfky nejvýznačnějšího módního časopisu na ní své nové sekretářce vysvětlila, že uchechtávat se nad odstíny barev nemá právo. Protože právě ten její blankytný svetřík, který je notně po sezoně, jí vybraly špičky módního průmyslu. Nejdřív se tito lidé museli usnést, že to je barva, která je hitem. A pak až se mohlo stát, že se dostala do prodeje i v nějakém podřadnějším řetězci, kde jej koupila ona.
P. S.: 1) Škála barev mi připomněla jednu věc a předem se omlouvám za patos. O víkendu odešla navždy velká dáma tuzemského módního dění. Kritička Františka Čížková. Byla to ona, kdo do čtenářského povědomí přinesl třeba barvu cyklámen (taková sytě růžová). Byla to ona, kdo „rozbíjel černý monolit“ například „hravým kontrapunktem“. Byla to ona, kdo jásal, když někdo uměl „sloučit neslučitelné“, a naopak přísně tepala toho, kdo to neuměle zkusil a vyšlo z toho maximálně „ordinérní upozorňování na plastickým chirurgem vylepšené vnady“.
Ráda si hrála s módou, ráda si hrála s češtinou a přes krutou nemoc si ráda hrála se životem, který k ní nebyl příliš vlídný. Takže, Františko, (nejen) Čekstajlu budete nesmírně chybět.
2) Čekstajl vám přeje co nejkrásnější Vánoce, ať už je máte rádi klidné, nebo hektické. S horou dokonale zabalených dárků nebo s horou bramborového salátu (nebo s obojím). A nad nástrahami módního světa se spolu zase sejdeme po Novém roce, ať už bude mít jakýkoli odstín.
