V případě rób pro standardní tance a blyštivých mikrošatiček pro latinskoamerické tančení jde zase primárně o efekt při pohybu, a ne o vyslyšení jakýchkoli aktuálních trendů.
Dost bylo trikolory
U sportů, kde jsou dresy jaksi ze své podstaty dané a těžko popustit uzdu fantazie v jejich základu, zbývají pro tvůrčího ducha jedině barvy. A přesně to se stalo v případě nových úborů pro hráče české fotbalové reprezentace. A odezva na sebe nenechala dlouho čekat.
Je to sice trochu agresivní barva, ale svěží změna, říká návrhář o nových dresech reprezentace |
Návrháři z Pumy si řekli, že dost bylo trikolorových variací. Ostatně zrovna modrá, bílá a červená jsou barvy, které náleží řadě států, nejen České republice. A usoudili, že národním stromem je lípa, a tak dresy vyvedli ve fosforeskujícím odstínu, inspirovaném listy právě tohoto uctívaného stromu.
A jak to bývá, na fotbal má názor v Česku každý a národní hrdost si pošlapávat nedáme. Z nejlepších komentářů na sociálních sítích vybíráme: Reprezentace cestářů aneb dresy jsou jako reflexní vesta. Prý to není v národních barvách, ale houby, lány řepky mají stejnou barvu. Tak snad aspoň slipy jim udělají z trikolory.
Čekstajl samozřejmě také napadla drobná jedovatost. Tedy podobné jásavé barvy tak nějak patří k týmům afrických či ostrovních zemí. Tak třeba tvůrci si řekli, že se k nám hodí, když je tu korupce na horší úrovni než v takové Botswaně.
Premiéra nových dresů se nevyvedla. Češi zakončili kvalifikaci prohrou 0:1 v Bulharsku |
Proč však tolik povyku? Zvlášť když se v dresech budou kluci na hřišti akorát potit, dobře je rozeznáme a třeba několik návrhářů odstín pochválilo jako svěží? Protože nám někdo sahá na tradice. Dresy byly vždy v národních barvách a basta.
Jistá paralela by se dala hledat v utrpení módy znalých a tradice vyznávajících návštěvníků koncertů vážné hudby a velkých kamenných divadel, když do sálu nakráčí někdo v džínách a teniskách. Za předpokladu, že jsou čisté, je vlastně slušně oblečen, nic mu nebrání vychutnat si hudbu či představení, ale není to pro danou příležitost úplně ono.
Stejně tak v zelinkavých dresech se rozhodně dá hrát fotbal. Funkčně navíc budou jistě materiály na výši, takže se v nich dá hrát fotbal dokonce výborně. A barva jistě nijak neohrožuje výkon fotbalistů. Stejně jako divákovy džíny nijak nebrání operní divě v klidu dotrylkovat k tříčárkovanému cé. Ale nějak to není ono. Ale upřímně, zvykneme si (stejně jako, sice s nelibostí, tolerujeme džíny v Národním divadle). A jestli to bude klukům hrát, ještě všichni s láskou oblékneme řepkově, pardon lipově zelená trika.