Čtvrtek 18. července 2024, svátek má Drahomíra
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Volá Berlín

SIERING: Proč je důležité, aby se nám Němci neztratili v překladu aneb okno do duše našeho souseda

Obálka nejnovějšího čísla N&N Czech-German Bookmag foto: REPRO LN

Vydavatelka N&N Czech-German Bookmag Danuše Siering vysvětluje, proč je důležité udržovat česko-německá přátelství. Mluvit německy totiž znamená Němcům lépe rozumět.
  13:30

„Za všechna ta léta jsem v Německu neslyšela jako argument slovo „tradice“. Vůbec si nevybavuji, že by se při nějaké vážné debatě někdo obracel k minulosti, pokoušel se minulost nějak zakonzervovat, udržet, nebo nedejbože oživit. Je to zvláštní fenomén, nevím vlastně, jak vznikl, ale německý progresivismus je v tomto smyslu až fascinující,“ říká v novém vydání našeho N&N Czech - German Bookmagu profesorka politologie a sociologie z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně Petra Gümplová, která se do Německa dostala z Prahy obloukem přes New York.

Jedna z významných česko-německých intelektuálek si všímá toho, že „Integrální součástí německého politického stylu je pokrokovost. Obnáší to, že politika se dívá dopředu, nepřešlapuje na místě, rozhodně se nekouká někam do minulosti.“

Neoblomný filantrop

Danuše Siering

Danuše Siering žije v Berlíně a Praze. Je zakladatelkou galerie Černá labuť, projektu Go Florenc a Česko-německého Salonu. Vydává N&N Czech German Bookmag.

Danuše Siering

Když jsme před pár dny křtili nové vydání N&N na tradičním Česko-německém Salonu, který pořádáme v sídle našeho vydavatelství, v Domě Černá labuť, pozvali jsme jednu z velkých postav německého veřejného života, která je také zosobněním oné „německé orientace na budoucnost“. Na našem salonu (kde se po vzoru prvorepublikových večerů, kam docházel i Einstein či Kafka, mluví německy) nám podnikatel a filantrop Wilhelm von Boddien prozradil, jak dokázal prosadit znovuzrození Berlínského zámku kompletně zničeného za druhé světové války.

Dnes je někdejší chlouba militantní pruské minulosti sídlem muzea Humboldt Forum. Za původní fasádou zámku se skrývá ohromující kolekce umění z celého světa, které už nerozděluje historické artefakty na „vyspělou civilizaci“ a „přírodní národy“, ale ukazuje kulturní historii jako jeden velký proud lidské tvořivosti. „Když jsem s myšlenkou obnovy zámku začal, byl jsem prodejce zemědělských strojů. Byl jsem mladý a zapálený. Měl jsem přátele a věděl jsem, že to zvládnu,“ vzpomíná dnes 81letý von Boddien. Aby pro opravu zámku poničeného válkou a érou komunismu získal zájem veřejnosti, přišel von Boddien s nápadem: „Víte, když chcete získat lidi pro stavbu lodi, ukažte jim moře. V tomto smyslu jsem v roce 1993 nechal postavit v Berlíně na obrysech původního zámku namalovanou věrnou atrapu fasády, kterou jsme doplnili o zrcadla, takže vznikl dojem, že je zámek celý“, vzpomíná von Boddien. Když si na tuto barokní iluzi Berlíňané už natolik zvykli, že jim připadla skutečná, nechybělo mnoho k potřebné podpoře projektu.

Německý Karel III.

Z obsahu našeho bookmagu, který lze zakoupit v knihkupectvích nebo na našem webu, bych vás ráda ještě upozornila na článek Anastázie Harris, autorky knihy o Alžbětě II. Pracující žena. Anastázie do našeho čísla přispěla skvělým textem o tom, proč mají Němci tak rádi „svého“ Charlese alias Karla III., respektive proč k sobě mají Angličané a Němci, tito zapřisáhlí protivníci ve dvou světových válkách, tak blízko.

To slovo „mír“

Jako coverstory pak přinášíme text od dalšího významného česko-německého autora Jana Bílého. Vzpomíná v něm na své pacifistické mládí v západním Německu a pozastavuje se nad tím, jak někdejší mírová strana zelených dnes řinčí zbraněmi.

Ano, jsme si vědomi toho, o jak citlivé téma se dnes v obou zemích jedná. Touha po míru v Evropě za každou cenu nás vrací do tábora lidí, kteří ve 30. letech minulého století pochodovali ulicemi Londýna s transparenty „Mír s Hitlerem“. Na druhou stranu je znepokojující, když se ve jménu boje dobra se zlem vyžaduje rezignace na právo pochybovat o tom, co říkají politici. V každé válce lidé umírají na obou stranách. Možná by stálo za to víc akcentovat šanci na mírovou dohodu, která by vedla k ukončení utrpení. Jak říkal někdejší kancléř Helmut Schmidt: „Raději podstoupím 100 hodin vyjednávání o ničem, než abych jednu minutu střílel.“

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!