NEJ ROZHODNUTÍ
Za nejlepší rozhodnutí považuji společné téma bienále „SEVER“. Mám pocit, že jsem tím upozornila na dávno zapomenutou jistotu, kterou bylo potřeba si připomenout. Téměř mě dojímalo, kolik úžasných věcí tu kdysi vzniklo, že jména jako je Kasalý, Šílená, Hlubučková nás dostala díky svým šperkům do celého světa. Dále se na studentské výstavě 2 krát 15, na které vystavovali studenti od V.K.Nováka z plzeňského ateliéru a studenti od Ludmily Šikolové z Liberce, ukázalo, že velmi kvalitní práce vznikají i v mladých ateliérech, které nemají manažerskou podporu, a které ještě nestihla objevit média.
NEJ rozhodnutí
NEJ VEČER
Nej večer byl jednoznačně PechaKucha night Železný Brod, který byl tentokráte věnovaný výhradně šperku. Samotnou mě zajímalo, jestli je formát PKN schopný naplnit sál kina v případě, že se bude jednat o prezentaci pouze jediného oboru. Nakonec se ukázalo, že mnoho diváků přijalo jednooborovou PKN lépe než tu běžnou. Dramaturgie tohoto večera se musela řešit důkladněji, bylo totiž potřeba více se zaměřit na jednotlivé prezentující a hlavně si s nimi ujasnit, proč na PKN ŽB nikdo z nich nesmí chybět. Celý večer díky tomu úžasně gradoval, byl to pro mě jeden z nejlepších prezentačních večerů. Nakonec zakončení večera bylo naše první online připojení přes skype přímo s New Yorkem, kde čekala česká šperkařka Radka Kovačíková, aby uvedla svůj film MILUJU ZLATO A NESTYDÍM SE ZA TO!
NEJ večer
NEJ SETKÁNÍ
Mezi nej okamžiky patřilo i setkání s Danou Bezděkovou, na kterou jsem se nesmírně těšila. Pro mě je na šperkařské scéně hodně výraznou osobností už jen pro to, že si jde svou vlastní cestou, po které jde v Čechách možná jako jediná. Je podle mého nezatížená žádným uskupením a „jede si tedy maximálně svojí“ a to se mi líbí a nesmírně si ji za to cením. Setkání s Danou bylo v rámci workshopu, který na bienále odborně vedla. Její postup práce mě uchvátil, způsob jakým vedla 12 účastníků workshopu, byl bravurní. Všichni na Danu v Brodě vzpomínají jako na energickou, pozitivní výtvarnici, která je motivovala do další seberealizace. Ti, co byli před workshopem nervózní ze svého výsledku, tak po své vernisáži odcházeli plni odvahy a entuziasmu do další práce. Za stěžejní na tomto seznámení tedy považuji, že se zvětšilo tvůrčí sebevědomí účastníků workshopu, to znamená, že se krásně naplnilo poselství workshopu díky charismatické Daně.
NEJ setkání
NEJ PROSTOR
Úžasná příležitost, která se nám naskytla, bylo vystavovat v prostoru bývalé šroubárny v Železném Brodě. Šroubárna, která byla roky zavřená, se nyní bude rekonstruovat do nového využití. S „holkama od šperku“ jsme tedy měly díky tomu možnost svobodně uchopit instalaci studentské výstavy, kde vystavovalo 2 krát 15 šperkařů, z dvou různých škol. Měly jsme volnou ruku, což bylo skvělé nejen při instalaci, ale i ve volném čase, který jsme tomu prostoru mohly věnovat. Po skončení výstavy totiž galerie „Šroubárna“ zanikla. Za ten týden, co jsme tam v 15 lidech výstavu připravovali jsme se s prostorem dokonale propojili. Vernisáž pro nás tedy byla jedním loučením s jedinečným prostorem, kde za ten týden prošlo hned několik druhů emocí.
NEJ prostor
NEJ ZAKONČENÍ
Nej zakončení bylo podle mého na hlavní výstavě celého bienále šperku, a to autorskou výstavou V.K.Nováka. Ten den vůbec proběhla Brodem hodně zvláštní atmosféra, protože většina z nás se loučila s jednou velice významnou osobností z Železného Brodu, která nás opustila a byla ji věnována i část festivalu. Vlastně se to nedá dost dobře vysvětlit, ale nějaká setkání vás v životě ovlivní natolik, že zážitek je v jednu malou chvíli tak silný, že si to poselství okamžiku uvědomíte až za hodně dlouho. Ten pocit se mi prohloubil i na vernisáži pana Nováka. Mám pocit, že ta magická nálada, možná až mystická, kterou Novák navodil už svojí přednáškou v rámci bienále na téma „Kristus“, se ve mě usadila hlouběji právě po jeho vernisáži.
Pět nej zakončím slovy, kterými uváděl Novákovu výstavu s názvem PRAsklo Martin Hlubuček: „Sklo je výjimečný materiál. Je hmotou a zároveň ne-hmotou. Je skutečné a neskutečné – sklo dokáže svébytně vytvářet iluzi, posunout prostor, zpochybnit naše smysly, pracuje s proměnlivou iluzí.“
NEJ zakončení
ELIŠKA LHOTSKÁMladá šperkařka, čerstvá absolventka bratislavského ateliéru S+M+L_XL Karola Weisslechnera, kurátorka a organizátorka prvního Bienále šperku, které skončilo minulý týden v Železném Brodě. Akce představila respektované designéry a výtvarníky z celé České republiky, nezapomněla ani na tu nejmladší generaci mnohdy ještě studujících šperkařů a nabídla vystihující pohled do české scény. Kromě bienále stojí Eliška Lhotská i za železnobrodskou Pecha Kucha a věnuje se samozřejmě i šperku jako takovému. Její práci jste mohli vidět na Designbloku, designSUPERMARKETU nebo v rámci studia VNUK.  Eliška Lhotská |
