19. prosince 2018 5:34 Lidovky.cz > Relax > Design

Jeden z nejplodnějších projektantů v meziválečném Československu Adolf Foehr zemřel v Bohnicích

Palác Škodových závodů na Smíchově z první poloviny 20. let dvacátého století | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Palác Škodových závodů na Smíchově z první poloviny 20. let dvacátého století | foto: PAVEL HROCH

Pražský německý architekt Adolf Foehr (1880–1943) projektoval v Praze desítky budov. Jeho vrcholná díla ze 30. let jsou ovlivněna konstruktivismem.

Před pětasedmdesáti lety zemřel v psychiatrické léčebně v Bohnicích pražský německý architekt Adolf Foehr, jeden z nejplodnějších projektantů v meziválečném Československu. Jen v české metropoli navrhl desítky staveb, většinou v podivném, poněkud pochmurném stylu. Některé jeho pozdní práce, jako Brandejsův obchodní dům, však patří k mistrovským dílům meziválečné architektury. 

Foehr se narodil v bavorském Norimberku v roce 1880. Byl tedy vrstevníkem Otakara Novotného nebo Josefa Gočára, s nimiž se ostatně setkal během studií na pražské uměleckoprůmyslové škole. Původně nastoupil do architektonického ateliéru profesora Friedricha Ohmanna, po jeho odchodu do Vídně se však stal – podobně jako Novotný a o něco později i Gočár – žákem zakladatele české moderní architektury Jana Kotěry.

Brandejsův dům na Starém Městě
Dvojdům bankovních úředníků na Smíchově z roku 1937

V knížce Práce mé a mých žáků, vydané prestižním vídeňským nakladatelstvím Anton Schroll v roce 1902, přibližuje mladý profesor Kotěra své projekty a realizace (například Peterkův dům na Václavském náměstí) a taky drobné návrhy svých posluchačů. Foehr zde má mosazný věšák na deštníky a krb. Po studiích navrhl v kotěrovském secesním stylu hrobku Julia Bauera na Olšanských hřbitovech, která se ale nedochovala. V dalším vzdělávání pak pokračoval na prestižní curyšské polytechnice.

Pražský stavební rada

Po návratu projektoval Foehr několik staveb ve stylu pozdní secese a poněkud těžkopádného neoklasicismu, prozrazujícího vliv německého architekta Theodora Fischera. Patří k nim například budova spořitelny na rohu ulic Politických vězňů a Opletalova, kaple evangelického hřbitova při Vinohradské ulici nebo série náhrobků na Novém židovském hřbitově na Žižkově a budova banky Union na olomouckém Horním náměstí.

V průběhu dvacátých let pak realizoval desítky bankovních paláců, družstevních a činžovních domů, vil, ale i školních budov nebo továren v Karlových Varech, Ústí nad Labem, Děčíně, Krásné, Chomutově, Lovosicích, a zejména v Praze, kde získal titul stavebního rady. Jednalo se o práce pražského Němce, navíc svým pojetím konzervativní, a tak na stránky československých časopisů nepronikly. Foehr si však pravidelně vydával sborníky, v nichž byly představeny.

Na portrétní fotografii působí poněkud odtažitě, ale prý to byl veselý a vtipný chlapík, o čemž svědčí i jeho angažmá v proslulém pijáckém spolku Schlaraffie. Jeho stavby však příliš optimisticky nepůsobí. Mají většinou úzká okna, výrazné římsy, pilastry a arkýře, často v půdorysu nezvyklého trojúhelníkového tvaru, dodávající jeho fasádám expresívní vzhled. Charakteristickým motivem – jakýmsi architektovým podpisem – je mansardová stříška baldachýnu nad vstupem nebo nad arkýřem. Průčelí je zpravidla z umělého kamene, který rychle černá, což pochmurný ráz jeho staveb zesiluje.

K pražským realizacím patří například Velkonákupna výrobních družstev na Těšnově, palác Škodových závodů (později Správa sociálního zabezpečení) na Smíchově, zakončená obří kupolí a nepřehlédnutelná při pohledu na svah nad smíchovským nádražím.

Kultovní Foehrovou pražskou stavbou se stal Brandejsův obchodní dům v...

V průběhu dvacátých let Foehr navrhl několik družstevních domovních bloků v oblasti kolem Řezáčova náměstí, dále v ulicích Bubenská, Veletržní, Františka Křížka nebo Letohradská v katastru Holešovic. Pro pojišťovnu Donau projektoval paláce ve Spálené ulici a na Národní třídě (známý palác Dunaj s travertinovou fasádou) a také monumentální stavbu na libereckém Soukenném náměstí. Pro další pojišťovnu, Securitas, vybudoval sídlo ve Vodičkově ulici – dnes je zde úřad městské části Praha 1. Adolf Foehr navrhl i řadu rodinných domů, zejména v PrazeBubenči (jeden z nich i pro rodinu Petschků), ale také v Hlubočepích nebo Střešovicích či v Jihlavě. Největší a nejpřepychovější byla Blochova vila, která se dnes nachází v areálu velvyslanectví Ruské federace, kde slouží jako konzulární oddělení.

Kolem roku 1930 se Foehrova tvorba začíná proměňovat a jeho pozdní práce jsou již kvalitními příklady konstruktivistické architektury. Na jejich projektech se však ve velkém architektově studiu v podkroví jeho vlastního domu v Bubenské ulici s největší pravděpodobností podíleli ve 30. letech mladší architekti, kteří sledovali nové tendence, jak je patrné na návrzích bytových domů na Smíchově, v Holešovicích nebo na Žižkově s řadou progresivních prvků.

Poslední z těchto staveb – známý holešovický blok Malý Berlín – byl dokončen až během války, ale hlavním autorem tu byl jiný pražský projektant Franz Hruška (za války si jméno změnil na Hruschka).

Vrcholným dílem z Foehrova studia je dům pro hračkářství firmy Brandejs, který tvoří nároží ulic Provaznická a Havířská na pražském Starém Městě. Ten je zjevnou variací proslulého obchodního domu Petersdorff v dnešní polské (a dříve pruské) Vratislavi od slavného berlínského architekta Ericha Mendelsohna. Kdyby Foehr se svými spolupracovníky nevytvořil nic jiného, zapsal by se zlatým písmem do dějin moderní pražské architektury.

ZDENĚK LUKEŠ, historik architektury

Kde doma tečou peníze? 5 tipů, které vám ušetří tisíce korun
Kde doma tečou peníze? 5 tipů, které vám ušetří tisíce korun

Proč u vás doma nefungují všechny univerzální rady, jak ušetřit? Protože každá rodina funguje jinak! Zaměřte se na to, co opravdu potřebujete, a podle toho postupně utáhněte kohoutek na správném místě. V rozpočtu se pak najde i pár stovek navíc.