Nedávno jsme si na těchto stránkách připomněli, že letošní rok je spojen s výročím významných architektů Jana Kotěry a Josefa Zascheho, kteří se narodili před 150 lety v Brně, resp. Jablonci nad Nisou. Nesmíme ale zapomenout ještě na jednoho jejich vrstevníka, architekta Huberta Gessnera. Tento rodák z Valašských Klobouk se narodil 20. října 1871, a tak i on letos slaví 150leté jubileum. Známý je sice hlavně v Rakousku, kde působil především, ale výrazné stopy zanechal i na našem území.
Gessner studoval na průmyslovce v Brně, kde se setkal s Josefem Hoffmannem. Oba pak – podobně jako Kotěra, Slovinec Jože Plečnik nebo krnovský rodák Leopold Bauer – studovali na mistrovské škole prof. Otta Wagnera na vídeňské umělecké akademii. To bylo tehdy zásadní učiliště, Wagner byl propagátorem moderních myšlenek v architektuře i urbanismu a jeho tvorba směřovala už od poloviny poslední dekády 19. století k secesi.
Opava, Brno, Vídeň
Mladý Hubert Gessner již v průběhu studií navrhl v tomto tehdy novém stylu Bratmannovu vilu ve svém rodném městě, která nese na svém průčelí všechny atributy secese a je ovlivněna pracemi Gessnerova učitele z té doby, jako byl např. palác Hoyos na vídeňském Rennwegu. Vila byla dokončena sice až v roce 1900, ale původní projekt pochází již z roku 1896. O něco mladší je Gessnerův návrh Obchodní komory v Hradci Králové (kde je dnes sídlo pedagogické fakulty), na kterém spolupracoval s dalším wagneriánem Ottokarem Böhmem, rodákem z Heřmanova Městce.
Po skončení studií pracoval Gessner ve Wagnerově ateliéru podobně jako Hoffmann nebo Plečnik, později se ale osamostatnil a od roku 1907 spojil své síly se svým mladším bratrem Franzem (1879–1975), jenž byl rovněž žákem Otta Wagnera.
Kolem roku 1900 vznikaly další Gessnerovy projekty ve stylu uměřené secese s výraznou výtvarnou dekorací fasád: bankovní dům v Černovicích na Bukovině a dostavba luxusního brněnského hotelu Werner naproti nádraží (dnes součást Grandhotelu); v rakouské metropoli pak známý Dělnický dům na Laxenburgerstrasse a později i další ikona vídeňské moderny – budova nakladatelství Vorwärts na Rechte Wienzeile. Mezi lety 1900 a 1905 vznikly další objekty dle Gessnerova návrhu v Brně a Opavě, přičemž brněnská budova Okresní nemocenské pokladny s průčelím pokrytým zelenou keramikou patří k jeho vrcholným dílům. V moravské metropoli navrhl také budovu městských lázní, v Opavě zas hotel Slezský dvůr (později zbořený) a Skassikův dům, za války poškozený a později přestavěný tak, že se zachovalo jen původní zábradlí schodiště.
Z levicového přesvědčení
V roce 1908 si bratři Gessnerové postavili ve Vídni ve čtvrti Währing vlastní dům, který již reprezentuje střízlivé formy architektonické moderny. Hladké bílé průčelí je členěno jen trojicí výrazných „bow-windows“. V této době také vznikalo nejrozsáhlejší Gessnerovo dílo na našem území, velkoryse pojatý areál léčebny choromyslných v Kroměříži. Zde se Gessner opět inspiroval tvorbou svého učitele, Wagnerovým Steinhofem ve Vídni. I v Kroměříži je hlavní dominantou chrám, ukončený mohutnou kupolí. Každý detail je tu zpracován nadmíru pečlivě bez ohledu na to, jde-li o budovu ředitelství, kostel nebo třeba objekt márnice, a též pavilony, stavěné dle nejmodernějších hygienických zásad, jsou obklopeny zelení.
Důležitou kapitolu ve tvorbě bratrů Gessnerových tvořily tovární objekty. Ve Vídni podle jejich projektu vznikly pekárna nebo výrobna rakví, v Čechách spolupracovali s firmou Odkolkovy mlýny, pro něž navrhli areály v Liberci a Praze-Vysočanech. Když jsem psal o Gessnerovi v této rubrice před deseti lety, vyjádřil jsem obavy nad osudem jejich jediné pražské realizace, které tehdy hrozilo zbourání. Dnes je vše – zdá se – na dobré cestě, část areálu zůstane zachována a integrována do nové zástavby. Je to moc dobře, protože objekty z neomítaných vápenocementových cihel jsou skutečně podmanivé.
Hubert Gessner byl členem sociálně-demokratické strany a vždy mu byla blízká sociální témata. V meziválečném období se proto věnoval především návrhům velkorysých komplexů bytů pro válečné invalidy a nižší příjmové vrstvy v rakouské metropoli. Převládajícím stylem bylo art deco. Tak vznikly dnes tolik obdivované soubory tzv. Rudé Vídně, jako je Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Lassale-Hof a další. V roce 1938 byl Hubert Gessner pro své levicové politické názory předčasně penzionován. Zemřel v roce 1943 ve Vídni. U nás ho dnes připomíná jen skromný památník v jeho rodném městě – tzv. Gessnerova lavička.
