Architekt odpadu ví, jak žít bez karbonové stopy

Architekt odpadu v České republice 2. - 5. května 2011 Praha – České Budějovice 2. května 20:30 film Architekt odpadu Kino Světozor 3. května 14:00 přednáška Zemělodě a umění žít bez karbonové stopy Přírodovědecká fakulta JU, Branišovská 31, Č. Budějovice 4. května 16.00 přednáška Zemělodě a umění žít bez karbonové stopy Národní technická knihovna, Technická 6, Praha 6 5. května 15.00 Beseda M. Reynoldse s J. Duškem Divadlo Kampa, Nosticova 2a, Praha 1

Kořeny učení radikálně ekologického architekta Michaela Reynoldse spočívají v obytných stavbách zvaných zemělodě. Někomu připomínají "brlohy zastydlých hipíků", pro jiného představují progresívní cestu nové architektury. Estetická stránka zemělodí i Reynoldsům radikalismus odkazují k době, kdy studoval na University of Cincinnati. Absolvoval v roce 1969 a narozdíl od svých spolužáků nikdy neopustil revoluční vlnu. Batikovaná trička, komunitní život a hliněné domy se staly jeho životním učením, kterému dnes naslouchají studenti a architekti v různých koutech světa.

Několik kilometrů od města Taos v Novém Mexiku vznikly před pětatřiceti lety první zemělodě, které dnes představují kořeny globálního radikálně ekologického projektu Earthship Biotecture.

Základem zemělodě je šest jednoduchých principů: vytápění a klimatizaci obstarávají solární termální energie, elektřinu dodává slunce a vítr, všechna odpadní voda je recyklována, vše je postaveno z přírodních nebo recyklovaných materiálů, voda je získávána z okolí přírodní cestou a spojením všech dosažitelných energií lze vyprodukovat potravu pro obyvatele domu. Žádný dům pochopitelně není připojen na inženýrské sítě.

Vítr a slunce pohání pračky, počítače i americké lednice

Elektrická energie pohánějící vybavení zemělodí vzniká pomocí solárních panelů a větrných vrtulí, kterých je dostatečné množství na to, aby dokázaly pohánět vybavení včetně pračky, počítače a televize. Přebytečná energie je ukládána v bateriích.

Ani kapka nazmar

Zemělodě jsou navrženy tak, aby dokázaly zachytit veškerou dešťovou případně sněhovou vodu. Součástí každé zemělodě je navíc systém pro čištění odpadních vod. Čistička plná anaerobních bakterií dokáže sebešpinavější vodu zpracovat na využitelnou užitkovou. Kromě pitné vody je v zemělodi ještě tzv. šedivá neboli užitková, používaná na zalévání rostlin, a tzv. voda černá, využívaná pro splachování WC, čištění odpadů atd.

 

Pneumatiky a plechovky od piva

"Dům se dá postavit prakticky ze všeho, třeba z toho, co většina lidí kolem vás považuje za odpad. Stavební a izolační vlastnosti některých věcí, které bez rozmyšlení lidé házejí do popelnice, jsou neuvěřitelné," říká Reynolds. Jeho oblíbeným stavebním materiálem jsou staré pneumatiky, které jsou velmi odolné a mají prý překvapivé izolační vlastnosti.

Dalším skvělým materiálem jsou láhve od piva (jejich kouzlo objevila i řada tuzemských zahrádkářů, kteří si skleníky z láhví rovněž nemohou vynachválit – rozšířenější jsou v našem prostředí však láhve od okurek). Reynolds rád využívá také plechovky – v 70. letech si nechal patentovat cihlu z plechovek od piva. K tomuto objevu prý dospěl náhodou, když karton piv, který předtím stál před domem na slunci, uklidil mimo dosah slunečních paprsků dovnitř a odjel na víkend. Po návratu zjistil, že teplo uložené ách vyhřálo dům.

Víkend v Taosu Kromě seminářů lze v některé ze tří zemělodí v Novém Mexiku strávit romantický ekovíkend. Cena se pohybuje od 120 USD za noc.

Součástí zemělodí jsou také botanické buňky, které využívají recyklovanou vodu a slouží jako minizahrady uvnitř i vně domu, na kterých lze pěstovat ovoce, zeleninu i okrasné rostliny. Výsledkem je tedy skvěle fungující potravinová soběstačnost – alespoň v klimatických podmínkách Nového Mexika a komunitě s převahou vegetariánů.

Nová naděje pro oběti katastrof

Většina čtenářů nad "starým hipíkem" jistě nevěřícně kroutí hlavou a není divu, že podobný postoj měla i americká byrokracie. Nejprve si na Reynoldse stěžovala asociace zedníků, později jej zlikvidovala nová generace úředníků na stavebním úřadě v Taosu. Na čas byla komunita dokonce uzavřena. V roce  2004 proto znechucený Reynolds opustil USA a odjel do jihovýchodní Asie. Pro obyvatele ostrovů čerstvě zpustošených vlnami tsunami se stal hrdinou. Naučil je stavět z odpadků, které přineslo moře a setkal se s pozitivní reakcí místních úřadů.

V roce 2005 se proto pln nové energie vrací na jih USA čerstvě zpustošený hurikánem Katrin. Poté, co se americká vláda dozvěděla o jeho humanitární činnosti, mu byla navrácena profesní licence a podařilo se mu prosadit změnu stavebního zákona. Byla mu také povolena, jako prvnímu na světě, stavba testovací základny udržitelného bydlení nedaleko Taosu v Novém Mexiku. Vedle tří starších staveb tam má vzniknout 15 nových zemělodí. Tyto soběstačně postavené ekodomy budou vybavené vším, co je třeba k přežití, kdyby na Zemi došly neobnovitelné zdroje energie.

Michael Reynolds dnes  pořádá semináře a objíždí svět se svým přednáškovým turné. v rámci něj se nyní představí i v Praze a Českých Budějovicích.  V roce 2009 se tento charismatický samorost objevil i na filmovém plátně. Českému publiku je film Olivera Hodgeho Garbage Warrior znám jako Architekt odpadu. Dnes od 20:30 jej uvede kino Světozor.