Tato dvojka zvládá takřka vše, od rekonstrukcí interiérů přes návrhy rodinných domů či chat až po interiéry restaurací nebo realizace dočasných výstavních prostor. Jejich práci definuje čistota provedení, čitelnost a funkčnost.
Lidovky.cz: Měla koronavirová krize na fungování 0,5 Studia negativní dopad?
S kolegou Pavlem jsme čekali, že budeme mít kvůli koronavirové krizi méně práce, ale opak je pravdou. Lidé seděli doma, a tak měli čas přemýšlet, jak svůj domov vylepšit, aby se jim v něm žilo ještě o něco příjemněji. Proto k nám přicházely a stále chodí zakázky hlavně na rekonstrukce bytů. Kromě několika rozpracovaných interiérů máme rozestavěné dva rodinné domy, další tři připravujeme a jeden rekreační objekt budeme přestavovat na rodinný dům. Pavel ještě pracuje na edukačním centru České filharmonie, které bude situované v Rudolfinu.
Lidovky.cz: Jak máte s Pavlem v práci rozdělené role?
To nedokážu říct. Máme určitý počet projektů, na nichž pracujeme buď samostatně, nebo společně. Ve dvou bychom to množství práce, která se na nás hrne, rozhodně nezvládli, a tak s námi ve studiu pracují ještě další tři kolegové.
Vít SvobodaMgA. Vít Svoboda (36) vystudoval UMPRUM, kde navštěvoval ateliér Architektura I pod vedením prof. akad. arch. Jindřicha Smetany. Tam se seznámil se spolužákem MgA. Pavlem Novým (35). Roku 2010 založili architektonický ateliér s názvem 0,5 Studio. Od té doby společně navrhují projekty různých měřítek a typů. Pro jejich tvorbu je specifická odlehčenost, nadsázka a mezioborová spolupráce s umělci. S manželkou obývá dvoupokojový byt v Praze, a když mu zbyde trocha volného času, tak si jde zaplavat, anebo kreslí. |
Lidovky.cz: Ze kterého realizovaného projektu máte největší radost?
Určitě z každého, který zdárně dokončíme. Nedávno jsme dodělali rodinný dům v Zadní Třebáni v okrese Beroun, kde jsme řešili samotný dům i jeho interiér a naposledy jsme finalizovali interiér holešovické restaurace Big Smokers investorů Tomáše Oujezdského a Silvie Jacskon. Pro Tomáše jsme v minulosti už jeden projekt dělali, a to interiér restaurace Mr.HotDoG. U restaurací vždy pracujeme tak, že za námi investor přijde se svým nápadem na gastronomický projekt a nahodí nám, jak by mělo vypadat zázemí včetně uspořádání kuchyně. My pak projekt dále tvarujeme a průběžně kontrolujeme, jestli souhlasí s původně zamýšleným konceptem. S tím nám pomáhá nejen samotný investor, který je z oboru, ale také gastronomický projektant.
Lidovky.cz: S běžnými materiály jste pracovali i při realizaci výše zmíněného rodinného domu v Zadní Třebáni?
Rozhodně. Investor si akorát určil, že chce, aby měl dům fasádu z opalovaného dřeva, protože se mu tento způsob opracování dřeva velmi líbil. Jde o tradiční japonskou techniku, kterou u nás jako vůbec první použili naši známí z ateliéru A1 Architects. Výhodou je, že pro tuto metodu se dají použít nehoblovaná dřevěná prkna, které se opálí, a pak natřou lněným olejem. Jde o vcelku praktickou věc, protože do takto upraveného a zakonzervovaného dřeva se nepustí žádní škůdci.
Lidovky.cz: Museli jste si tuto techniku konzervace dřeva nějak nastudovat?
Ano, investor si nastudoval různá videa, která se dají najít na YouTube. Dělá se to tak, že vezmete tři dřevěná prkna, dáte je k sobě, aby vytvořila komín, spojíte je drátem, pod nimi zapálíte noviny a díky komínovému efektu oheň prkna opálí po celé jejich délce. Musíte si ale dát pozor, abyste prkna včas rozebrali, protože jinak vám to celé shoří.
Lidovky.cz: Potýkali jste se v rámci tohoto projektu s nějakými omezeními?
Byli jsme limitováni rozpočtem klienta a ze strany obce požadavkem na sedlovou střechu. S omezeními jsme se vypořádali po svém, kdy jsme hřeben střechy vedli diagonálně. Tím jsme do hmoty domu dostali dynamický prvek a zároveň i převýšené praktické podkroví. Způsob interiérového řešení tohoto rodinného domu pak z omezení sám vyplynul a formoval se. Jsou to právě restrikce, které nás vedou k vymýšlení různých kreativních řešení. Často se taková omezení řeší přesnou definicí rozmístění veškerého zařízení a redukcí zbytečných chodeb. Kromě toho je potřeba spojit i funkci prostoru, kdy je například toaleta spojená s technickou místností nebo obývák s kuchyní a schody jsou integrované do prostoru, aby se zvětšil. Také lze některý prostor upřednostnit před jiným. Pak může být obytný prostor větší a ložnice menší, protože slouží jen k přespávání.
Českou cenu za architekturu má šanci získat 27 projektů![]() |
Lidovky.cz: Je komunikace se zadavatelem projektu pro architekta náročná?
To záleží na celkovém souznění obou stran. To, že my nasloucháme investorovi a on nám, je polovina úspěchu. Nejdřív musíme pochopit, co si investor vlastně přeje a také musíme brát ohled na jeho rozpočet. My si navíc u každého projektu, ať je to restaurace nebo byt, nejdříve uděláme několik různých variant, které pak s klientem konzultujeme a porovnáváme. Tak se vlastně učíme a zkoušíme, jak budou fungovat ty nejdůležitější části celé realizace, a navíc vyloučíme možnost, že se nás pak klient zeptá, proč výsledek nemohl vypadat úplně jinak, než jak ve skutečnosti vypadá.
Lidovky.cz: Co jste se za deset let existence 0,5 Studia naučil?
S Pavlem se v práci celou tu dobu navzájem doplňujeme a tím pádem se jeden od druhého i tak trochu učíme. Nejvíc jsem se toho ale samozřejmě naučil z vlastních chyb, a pak jsem se díky zakázkám menšího měřítka učil čím dál víc o interiérovém designu. Na střední jsem studoval stavařinu, zatímco Pavel vychodil střední uměleckoprůmyslovou školu se zaměřením na nábytek a je tak na interiéry mnohem větší machr než já.
Myslím si ale, že za těch deset let spolupráce jsem se interiérové detaily díky Pavlově vlivu naučil dostatečně vnímat a pracovat s nimi. Také jsem se naučil, jak lépe vyprofilovat pracovní postupy. Většina investorů s námi totiž pracuje úplně poprvé a nevědí, jak by spolupráce investora a architekta měla vlastně vypadat. Nevodíme je za ruku, to vůbec ne, ale už od začátku jim vysvětlujeme, jak musí celý proces realizace projektu proběhnout. O to víc si pak užíváme spolupráci s někým, kdo už nás zná a ví, jak pracujeme.
Lidovky.cz: Mění se spolu s dobou i způsob jednání klientů a architektem, nebo zůstává stejný?
Řekl bych, že přibylo lidí, kteří mají o spolupráci s architektem zájem a také těch, co k nám chodí s inspiračními fotografiemi, které našli na Pinterestu. Často to jsou vizualizace, které ani nejsou skutečnými realizacemi a v reálném prostoru je není možné udělat. To se klientům ale velmi těžko vysvětluje. U rekonstrukcí starých domů a bytů s klienty nejvíc řešíme, jestli je lepší zachovat alespoň původní plášť objektu, stavět na něm a obohatit ho o nové technologie, aby život v něm dával vůbec smysl, anebo zda není lepší to celé zbourat a začít úplně od začátku. Vždy je třeba posoudit, jestli daný prostor stojí za zachování nebo nikoliv. To se odvíjí od historické hodnoty místa a dalších pro a proti.
Lidovky.cz: Budou si lidé žijící v hlavním městě časem vybírat čím dál menší byty, nebo raději „utečou“ do něčeho většího za hranice Prahy?
Teď jsou v Praze a jejím okolí nejžádanější bytové jednotky o výměrách 2 + kk. Pro dvě osoby bez dětí je takový prostor úplně v pohodě. Když jsou ale pak dítěti tři roky, potřebuje mít vlastní místnost, a tak se rodina musí přirozeně přestěhovat do většího. Když se podívám na situaci rodinných domů, tak ty v Praze jsou jednoznačně nejdražší, a tak se okolo Prahy tvoří asi třicetikilometrový rádius mimopražských zástaveb, který se rychle vykupuje a brzy se také stane součástí našeho hlavního města. Ceny pozemků v této lokalitě jsou aktuálně – stejně jako ceny bytů – dvojnásobně dražší, než jak tomu bylo dřív. I tak se na nich staví nové rodinné domky, ale někteří lidé si namísto toho koupí už existující chatu nebo chalupu a přestaví ji na rodinný dům.
Každý Pražan se může podívat, jak vypadala jeho čtvrť v minulém století, říká historička architektury![]() |
Lidovky.cz: Vy sám chatu máte?
Já zatím ne, ale Pavel to teď řeší, protože má malé dítě a rád by s ním čas od času rád vyrazil ven z Prahy. Jako kluk jsem na chatu samozřejmě s rodiči jezdil a rád na to období vzpomínám, ale teď mě spíš baví architekturu chat a chalup pozorovat. Často si ze zvědavosti prohlížím webové stránky různých realitních agentur a zkoumám, jaké druhy rekreačních obydlí v současnosti nabízejí. Nejednou jsem tam narazil na mnohem zajímavější objekty, než jaké se staví dnes.
Někdy tam objevím naprostý skvost, jindy bláznivou kuriozitu, ale obojí má své kouzlo. Na spoustě z nich totiž lidé pracovali sami, stavěli je o víkendu a zcela podle svých vlastních představ o rekreačním bydlení. Také bych řekl, že je chalupaření jako takové často spojené s kutilstvím a nějakým dočasným útěkem z města. Možná bych se do něčeho takového časem přesunul, ale nevím, jestli bych to bral jako své hlavní bydlení nebo jen jako sezonní útočiště.
Lidovky.cz: Posouvají se někam chaty a chalupy i v rámci designu, nebo lidé vyhledávají spíš ty, co už byly postavené?
To se těžko určuje. Lidé buď staví nové a snaží se je dělat tak, aby vypadaly jako ty staré, což je podle mě asi dvacet procent všech nových projektů a týká se to především objektů situovaných v chráněných krajinných oblastech. Tam je přesně dáno, jak musí vypadat fasáda, jaké musí být rozměry oken, jaký typ střechy musíte použít a podobně. Nejčastěji si ale lidé kupují starou chatu, kterou pak postupně rekonstruují. No, a pak tu jsou nové malé chaty, které se mnohdy svým vzhledem alespoň částečně přibližují estetice 70. let.
Co se týče soběstačnosti jednotlivých objektů, tak té zase paradoxně nahrávají nové technologie, kdy si člověk může nechat vykopat studnu a jediné, co ještě potřebuje, je elektřina. Pak vznikají takzvané soběstačné ekologické ostrovní domy, které vytápí tepelná čerpadla a jsou na svém okolí a síťových rozvodech zcela nezávislé. Tyto tendence se v řešení rekreačních objektů budou určitě objevovat čím dál častěji. Stejně tak i využívání lokálních materiálů. Teď třeba připravujeme roubenku v chráněné krajinné oblasti, na které s námi bude spolupracovat místní stavitel, co tam z kamene a dřeva staví rodinné domy i rekreační objekty.
Lidovky.cz: Reaguje na narůstající atraktivitu chataření i 0,5 Studio?
Ve spolupráci se společností Chytrý dům jsme navrhli sérii tří typizovaných chat o podlahové ploše 25 až 40 metrů čtverečních. U nich jsme se soustředili na to, abychom vyjádřili charakteristické znaky chaty a odlišili je od malých rodinných domků. Hlavním znakem chat je právě malá podlahová plocha. Navíc člověk od takového bydlení nesmí očekávat to samé, co čeká od rodinného domu.
Chaty jsou určené především k víkendovému pobytu a předpokládá se, že si v nich člověk odpustí komfort, na který je zvyklý z domova. V Čechách má chataření dlouhou tradici, takže hranice mezi rodinným domkem a chatou často není moc vidět. Někteří lidé navíc rekreační objekty využívají celoročně. Spíš je rozdíl mezi rodinným domem a chalupou dán pocitem, který z něj člověk má, a samozřejmě regulovanými normami, které jsou u rodinných domů mnohem přísnější než u rekreačních objektů.