Slyšíte to? Nepříjemné klikání myší, telefony v pozadí, nekoordinované údery do klávesnice a hovořící kolegy z vaší architektonické kanceláře. Právě se nacházíte v tzv. Továrně. Jedné ze dvou hlavních částí expozice České republiky na osmnáctém benátském bienále architektury, nejdůležitější akci architektonického světa.
Jste u svého kancelářského stolu, vedle sebe, stejně jako ve školních lavicích, máte další, do práce ponořené, stresem z deadlinů pohlcené spolupracovníky. Všude kolem vás je nepříjemná, nepřirozená tma, jediný zdroj světla poskytují velké bílé monitory na pracovních deskách a rozměrná obrazovka tyčící se před vámi jako dystopický monument.
„Pracujete často přesčas? Chodí vám výplata v termínu? Přemýšlíte jako architekt/ka o tom, že založíte rodinu? Zkusili jste někdy své pracovní podmínky změnit?“ blikají na plazmovém monitoru otázky. Dostane se vám jich ještě mnoho.
