17. září 2019 4:43 Lidovky.cz > Relax > Design

Birken club. Pantofle, které si vyšlapaly cestu až na módní vrchol

Birkenstock | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Birkenstock | foto: Archiv Birkenstock

Produkty s visačkou Made in Germany jsou zárukou kvality. Od aut přes elektroniku až po precizně střižené obleky. Nejinak je tomu se zdravotními botami značky Birkenstock, které si během 245 let od prvního vykročení vyšlapaly cestu až na módní vrchol - aniž by o to usilovaly.

Když jsem v roce 1996 pod vánočním stromečkem našel dárek, jenž svým tvarem připomínal krabici s cool teniskami, zažíval jsem podobnou euforii jako Michal Šebek z Pelíšků. A stejně jako on jsem i já cítil velké zklamání, když se v balíčku ukrývalo něco jiného - páskové pantofle značky Birkenstock. „Potřebuješ nové přezůvky do školy,“ reagovala tehdy má matka. Asi nikoho nepřekvapí, že pak v lednu jsem s nimi na chodbách žižkovské základky moc parády neudělal. Navíc tyto zdravotní pantofle nenosila jen má babička, ale i prarodiče ostatních spolužáků. Snad právě tehdy bylo zaseto semínko mé nenávisti ke korkáčům všeho druhu. Vrcholu má nechuť nosit birkenstocky dosáhla o deset let později, když jsem s přáteli vyrazil do jednoho z tanečních klubů v Cannes - byl jsem jediný, koho vyhazovač odmítl vpustit. Kvůli pantoflům značky Birkenstock.

Jednoho letního dopoledne o dalších deset let později přišel můj tehdejší kolega Martin do redakce v černých zdravotních korkáčích. „To ale nemyslíš vážně, že ne?“ reagoval jsem nevěřícně. Nějak jsem si nechtěl připustit, že časy se mění a že tyhle pantofle se stávají módní záležitostí. Do roka a do dne Martin začal pracovat pro časopis Vogue a korkáče značky Birkenstock se objevily na pařížské přehlídce značky Céline, letos i v kolekcích Valentino či Rick Owens.

Asi nejslavnější model Arizona, který byl světu představen už v 70. letech...
V posledních letech, kdy bylo vedení firmy poprvé v historii předáno z rukou...

O tom, že časy se mění, píše ve svém článku pro Esquire Mark McMahon, který v páskových sandálech vyrazil do nejslavnějšího berlínského klubu Berghain. Do jeho útrob přitom bývají vpuštěni jen supertrendy lidé. O hodnocení toho, kdo je dost cool, se stará vyhazovač Sven Marquardt, jenž svým vzhledem připomíná Karla Lagerfelda (odsouzeného na doživotí). „Cítil jsem se mnohem starší než berlínský dav valící se do slavného klubu,“ popisuje McMahon. A zatímco mnoho mladších a luxusněji oblečených lidí Marquardt vypoklonkoval, McMahona - obutého v modelu Arizona - vpustil dovnitř. „Je to oficiální, birkenstocky jsou zase cool,“ raduje se v článku McMahon. Já si však při vzpomínce na francouzského vyhazovače slůvkem „zase“ nejsem tak jistý.

Birkenstock je trendy

Přiznávám bez mučení, i já dnes hrdě střídám dva páry birkenstocků, ačkoliv k nim mám stále výhrady. Za A, nejde zrovna o nejpohodlnější boty (alespoň první měsíc nošení), za B, nepatří k nejvoňavějším (alespoň po prvním měsíci nošení). Co však znamená můj názor oproti 25 milionům spokojených zákazníků, kteří si podle odhadů boty značky Birkenstock loni pořídili?

Mezi nimi nechybí ani početná skupina mileniálů, kteří patří k nejžádanějším zákazníkům dnešních luxusních módních značek. „Birkeny“, jak jim často říkají, si získaly jejich přízeň, protože jsou kvalitní, udržitelné, a navíc si boty nespojují s minulostí, kdy byly synonymem obutí zdravotnického personálu a důchodců krmících v městských parcích holuby.

Přechod od důchodek k módnímu obutí započal už v roce 1992, kdy Marc Jacobs birkenstocky obul topmodelce Tyře Banks během své legendární grunge přehlídky pro Perry Ellis. Modelka vynesla klasický pár koupený v obchodě. Birkenstocky do světa vysoké módy protlačila o dvacet let později Phoebe Philo, která v té době pracovala pro Céline. Stále to ale bylo bez většího přispění samotné značky. „Nikdo se nezajímal o to, co Céline s botami udělá,“ prozradil v rozhovoru pro časopis New York Magazine současný CEO Oliver Reichert. V té době měla totiž značka Birkenstock jiné starosti - zvyšující se hlad po jejích produktech nutil manažery přijímat nové zaměstnance. Jejich počet tehdy přesáhl dvě tisícovky. Manažeři z Céline prostě zavolali do německé kanceláře - a ta jim základní boty dodala. O lemování slavného modelu Arizona (vytvořil jej Karl Birkenstock v roce 1973) norkovou kožešinou se už postarali pařížští ševci.

Pantofle Birkenstock

V roce 2017 udělala značka první aktivní krok do módního světa, když ve spolupráci s americkou designérkou Beth Buccini vytvořila limitovanou kolekci pantoflů v zářivých barvách pro její butik Kirna Zab te v New Yorku. Rok nato následovaly první skutečné návrhářské spolupráce s Valentinem, Givenchy a Rickem Owensem, jenž upravil slavné modely Arizona, Boston a Madrid.

Letos spolupráce zašla ještě dál: Owens představil limitovanou kolekci zcela nových modelů - pantofle Rotterdam a uzavřené kotníčkové boty Hancock. „Birkenstocky jsou jako džíny, funkční a sexy. Možná se dá říci, že birkenstocky jsou nejvíc sexy boty vůbec,“ nechal se slyšet Owens v rozhovoru pro GQ Germany. Jeho boty jsou spolu s modely Valentino soustředěny v exkluzivní kolekci 1774, jež vzdává hold roku založení firmy. Owens se zapsal do historie společnosti jako první nezávislý návrhář, se kterým značka Birkenstock vytvořila kolekci. „Šlo o víc než o logo na botách - a to byla pro nás obrovská výzva,“ říká Oliver Reichert.

Plány na spolupráci Birkenstocku s módními značkami začaly vznikat až díky jeho působení ve firmě, kam nastoupil v roce 2009. Přesto ne každá značka či velký módní dům, který si vzpomene, má cestu otevřenou. Birkenstock kupříkladu odmítl spolupráci s takovými hráči současného módního světa, jakými jsou Supreme nebo Vetements. „Nepotřebujeme se prostituovat, taková spolupráce nám nic nepřinese. Zákazníci těchto značek už nás znají a nosí,“ říká Reichert a ví, o čem mluví. Začátkem léta 2018 měla značka objednávky na dva miliony párů bot, které ještě nestačila vyrobit.

Do budoucna se Reichert směrem velkých návrhářských spoluprací ubírat nechce. Skutečně talentovaných návrhářů je podle něj málo. Navíc se tímto způsobem dá oslovit jen velmi specifická skupina lidí. „Zvolili jsme jinou cestu a začali spolupracovat s mladými lokálními designéry v různých velkoměstech po celém světě. V tom vidím budoucnost naší společnosti,“ říká.

Reichert ostatně módou moc nežije. „Kašlu na módu. Co je móda? Je to Inditex, který dělá dvanáct kolekcí do roka? Co je to za nesmysl?“ rozohnil se v rozhovoru pro New York Magazine. „Birkenstock má obrovskou skupinu zákazníků, která tuhle značku miluje. Nikdy přitom nešlo o marketing nebo o to, že za značkou stáli milí lidé. Za ní v minulosti žádní milí lidé nestáli a ani žádný marketing ve firmě neexistoval. Vždy šlo hlavně o produkt - a ten je skvělý,“ říká.

Design až na posledním místě

I když je Birkenstock o celých 150 let starší než německý módní matador Hugo Boss, hlad lidí po módě ve 20. století jej nechal na rozdíl od jiných zcela klidným. Svůj podíl na tom má především bývalý šéf značky a praprapravnuk zakladatele Johanna Adama Birkenstocka, Karl (83). Ten dodnes žije ve svém domě v Rakousku a na současné směřování firmy má vyhraněný názor. „Když mluvíte s Karlem, který je čím dál víc negativní, je vám naprosto jasné, že právě on stojí za tím antimódním přístupem, který značka vyznávala. Říká, že design není důležitý, protože v případě bot Birkenstock jde především o funkčnost,“ vypráví Reichert.

Karl Birkenstock vstoupil do rodinné firmy už v roce 1954 a stojí za jejím největším rozvojem. Jeho předci sice stvořili patentovanou ortopedicky tvarovanou stélku, která podporuje správné držení těla, a proslavili boty coby zdravotní pomůcku po celé Evropě (v roce 1947 dokonce vydali speciální publikaci Podiatric System Birkenstock), ale až Karl vytvořil botu Birkenstock, jak ji známe dnes.

Přidal k ní koženou svrchní část a gumovou podrážku. V roce 1969 pak přišel s novým materiálem Birko-Cork - směsí přírodního latexu a korku (Birkenstock využívá odpad vzniklý při výrobě vinných špuntů; většina materiálu pochází z Portugalska).

Nejslavnější modely pantoflů značky Birkenstock s lůžkem vyrobeným z...

V průběhu let pak pro firmu pořídil vlastní továrnu na zpracování korku a výrobu korkového granulátu, vytvořil nové stroje, založil razírnu kůže a otevíral další a další továrny. Snad i proto pro něj bylo velmi těžké odejít a firmu přenechat svým synům, kteří už v ní aktivně fungovali. Nejstarší Alex začal pro Birkenstock pracovat v roce 1984, Christian se připojil o čtyři roky později a nejmladší syn Stephan pak v roce 1990.

Spolu s Karlovými syny přišla do firmy nová energie, vznikly nové materiály, rozšířila se škála velikostí (v roce 1987 představili stupnici končící až na čísle 50 a přidali druhou šířku), zavedli použití ekologického lepidla a firma opět rostla. Vznikly nové značky (Tatami, Papillio, Footprints, Birkis, Betula), distribuční centra a v roce 1999 pak i nová superlehká obuv EVA vyrobená z tekutého ethylenvinylacetátu. Díky novému materiálu se boty mohly zlevnit.

I přes úspěch synů v byznysu bylo pro Karla velmi těžké najít s nimi společnou řeč. Rozepřím v rodině nepomohla ani Christianova manželka Susanne, jež si rok po rozvodu založila vlastní značku Beautystep, se kterou se rodina dlouhá léta soudila kvůli použití jejího vyvdaného příjmení Birkenstock.

Nakonec se Karl rozhodl firmu svým synům přece jen předat. Ani to se však neobešlo bez problémů. Jelikož měl každý z nich jinou představu o budoucnosti značky, do vedení rodinné firmy poprvé v historii vstoupili najatí manažeři.

Jako první to byl konzervativní Markus Bensberg, k němuž byl přizván bývalý šéf sportovního kanálu německé televize Oliver Reichert. Boty Birkenstock znal, nosil je od dětství. Nabídka na práci snů vlastně přišla náhodou, když ho jeho přítel - obchodník s uměním - seznámil s Christianem Birkenstockem. „Pozval nás na pivo a rozpovídal se o problémech ve firmě. Považoval mě za svou spřízněnou duši. Vyprávěl mi o neshodách se svým bratrem Stephanem i zbytkem rodiny,“ vzpomínal pro New York Magazine. Po měsíci námluv pak přišla nabídka na pozici druhého CEO značky.

Reichert v roce 2013 pomohl Christianovi přemluvit Alexe, aby svůj podíl ve firmě prodal, a věci se konečně daly do pohybu. Osmatřicet samostatných společností se sloučilo do jedné korporace, značka se otevřela světu a produkce začala stoupat. Zatímco v roce 2012 Birkenstock prodal deset milionů párů bot, v roce 2018 už to bylo 25 milionů. Víc než polovinu z tohoto objemu tvoří prodeje tří nejslavnějších modelů, jimž dominuje Arizona. Další významný podíl (celých 15 %) dnes tvoří plastové pantofle z materiálu EVA, které jsou k dispozici v celé řadě výrazných barev.

Válka barev

To je však záležitost až několika posledních let. „Nejde o barvy nebo potisky. Birkenstock, to jsou hlavně emoce. Uvědomil jsem si, že Karl má nakonec pravdu. Nejde o design. Na vrcholku hory vždycky stojí trpaslík s tím největším diamantem. Ten potřebuje pěkného prince, aby diamant z hory odnesl a správně s ním naložil. Ale ten ošklivý zlý trpaslík je pořád majitelem diamantu,“ řekl Reichert.

První podnět k širší paletě barev dala Birkenstocku v 70. letech Margot Fraser, Američanka s německými kořeny, která si birkenstocky poprvé obula na své dovolené v roce 1966. Tehdy se domluvila s Karlem, že jeho boty bude zastupovat na americkém trhu. Klasické butiky s obuví ji ale odmítly, a tak Margot nezbylo nic jiného než pohodlné boty nabídnout obchodům se zdravou výživou. Birkenstocky se tak v Americe poprvé objevily vedle biopotravin.

Tam je našli hippies - a díky nim se z birkenstocků stala obuv politické opozice a vůbec první genderově neutrální boty. Nakonec to byl velkolepý úspěch a Američané zatoužili po pestřejších barvách. Fraser se však nejprve setkala s odmítnutím. „Tahle žena nás zničí. Vůbec si neuvědomuje, že děláme ortopedické boty. Ty nepotřebují barvy,“ stěžoval si tehdy švýcarský distributor. Nakonec však přeci jen uspěla.

Německá tradice

Většina produkce korkových a kožených bot značky Birkenstock vzniká v továrně v německém Görlitzu, kde se vyrobí 80 tisíc bot denně, samotné sídlo firmy je pak nedaleko Bonnu. Továrny vyrábějící pantofle jsou ale rozesety po celém Německu. Přesun výroby do Číny Oliver Reichert odmítá, minimálně v blízké budoucnosti. „Nejsme jako jiné značky, které mají zcela jiná měřítka kvality. Nevěříme na kompromisy,“ říká s tím, že v letošním roce společnost utratí přes čtyři miliony eur za novou testovací laboratoř. 

Ostatně, přesun výroby za hranice Německa a ztráta kontroly by bezesporu měly negativní vliv i na zájem zákazníků, kteří si značku Birkenstock oblíbili nejen díky mnohaleté tradici a kvalitě, ale i udržitelnosti. Birkenstocky jsou totiž odborníky považovány za jedny z nejekologičtějších bot - a v tomto trendu se firma snaží pokračovat. Například nová umělá kůže, představená v roce 2016, se stala hitem a Birkenstock také díky ní už dvakrát získal Libby Award, již uděluje organizace PETA.

V posledních letech, kdy bylo vedení firmy poprvé v historii předáno z rukou rodinných příslušníků externím manažerům, se Birkenstock nebojí experimentů, dokonce ani s přírodní srstí. Asi nejslavnější model Arizona, který byl světu představen už v 70. letech minulého století, se dnes vyrábí v mnoha variantách a designech. Birkenstock je otevřený spolupráci s nezávislými designéry. Právě v tom vidí současný CEO Oliver Reichert budoucnost. Značka oslovuje designéry z velkých měst po celém světě a vytváří s nimi speciální kolekce.

Premium

Výrazný nos, vzdělání sestry. Proto si Gott vybral Ivanu, říká novinářka

Karel mi křtil knížku o Heleně Vondráčkové a můj synovec Jonáš se tam... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Profesní vztah je pojil pětadvacet let, ona ho však osobně poznala už jako holčička. Navzdory všem turbulencím, které...

Krampol o Belmondovi: Když on točil Zvíře, já hrál traktoristu

Z knihy Belmondo o Belmondovi | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přes třicet let promlouvá na české diváky božský Bébel, jak Jean-Paul Belmondovi v rodné Francii přezdívají, hlasem...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...