V klipu vystupuje olympionička Věra Čáslavská, architekt David Vávra, hudebník David Koller, herečka a režisérka Petra Nesvačilová, herec Petr Vacek a umělec David Černý. Vyzývají nás, abychom napsali email na info@mattoni.cz a dali tak firmě vědět svou nespokojenost. Samotnou petici můžete podepsat zde.
Klip je iniciativou skupiny studentů, výtvarníků a filmařů, kteří se tak snaží podpořit Asociaci sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR, která se záchranou lázní zabývá už více než rok.
Klip však není jediným počinem, který má na zoufalou situaci Kyselky upozornit. Dnes ve 14:00 se před sídlem společnosti Karlovarské minerální vody na pražském Mariánském náměstí uskuteční ironický divadelní happening s následnou debatou. "Jde o první vlnu akcí, které mají na Kyselku upozornit a problém osvětlit. Happeningy a akce plánujeme na celý týden a pak bychom se rádi sešli se zástupci Karlovarských minerálních vod. Doufáme, že jednání dopadnou dobře, ale v případě, že se nedohodneme, přijde druhá vlna veřejných vystoupení," řekl serveru Lidovky.cz jeden z organizátorů Matěj Chytil.
Jedny z nejkrásnějších lázní v Evropě- O samotných léčivých pramenech, které vyvěrají z úbočí vrchu Bučina, je první písemně dochovaná zmínka v pojednání dr. Václava Payera z roku 1522, který pracoval a bádal v nedalekých Karlových Varech. - Chemický rozbor místní vody udělal jako první dr. Fridrich Halle roku 1724. Vzhledem k pozitivním léčebným účinkům ji doporučil k užívání široké veřejnosti. Kolem roku 1790 pak byla kyselka stáčena a rozesílána do okolí v kameninových lahvích a následně vznikly prodejní pobočky v Karlových Varech, Praze a Vídni. - Romantické okolí léčivých pramenů bylo ideální pro vznik lázní. Za zakladatele lázeňství v Kyselce je považován baron Wilhelm, manžel baronky Antonie von Neuberg, která roce 1826 koupila zdejší panství. Během následujících let tam vyrostla první lázeňská budova, kolonáda a restaurace. Reklamou pro malé lázně byla návštěva řeckého krále Otty I. v roce 1852. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo nazváno Ottův pramen. - Roku 1867 si Ottův pramen pronajal karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni, který později koupil celé lázně. Mattoni nechal v Kyselce vybudovat stáčírnu a expedici minerálky s obytnými budovami a sklady. Následovaly velkorysé stavby lázeňských domů, hotelů, promenád a kolonády. Lázně měly vlastní elektrárnu a železniční linku pro expedici stáčené minerálky. Na vrchu Bučina nechal Mattoni postavit kamennou rozhlednu. Již kolem roku 1880 patřila Mattoniho kyselka k nejznámějším minerálním vodám světa. - Po Mattoniho smrti v roce 1910 začal postupný úpadek lázní, na kterém se citelně podepsaly obě světové války. Po 2. světové válce byly lázně Kyselka zestátněny a později využívány výhradně jako dětská léčebna. - Po roce 1989 přestal objekt fungovat jako lázně a o tři roky později byl Fondem národního majetku zprivatizován. Od té doby vystřídaly lázně Kyselka několik majitelů, v současné době patří větší část lázeňských budov firmě C. T. S. Duo, většinu pozemků a několik historických budov vlastní Karlovarské minerální vody (KMV). zdroj: čtk |
