Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Dobřichovická villegiatura: pozoruhodná sídla pražské honorace

Design

  7:30
Často zaměřujeme svou pozornost na architekturu velkých sídel a uniká nám, že některé skvosty se cudně ukrývají v nenápadných lokalitách takřka „za humny“. Každá metropole měla ve svém okolí satelitní obce, kde si stavěli své víkendové a letní rezidence ti úspěšní, kteří chtěli alespoň na čas uniknout z města do přírody. V případě Prahy to byly Roztoky, Černošice, Zbraslav, Jevany, Nespeky nebo třeba Všenory a Dobřichovice.

Vilu MUDr. Jaroslava Franty navrhl v letech 1903–1904 známý pražský architekt a památkář Kamil Hilbert, který mj. dokončil dostavbu katedrály sv. Víta. foto: Repro z knihy LETNÍ REZIDENCE PRAŽANŮ

A právě tomu poslednímu místu je věnována obsáhlá kniha, doprovázená řadou plánů a původních i současných fotografií. Jmenuje se Letní rezidence Pražanů. Dobřichovice a vilová architektura 19. a 20. století a připravil ji kolektiv autorů vedený editorkou Šárkou Koukalovou a redaktorem Vladimírem Czumalem.

Dobřichovice jsou nevelkou obcí ležící na jihozápad od Prahy kousek za Černošicemi při řece Berounce. Krásná zvlněná krajina, přítomnost vodního toku i malá vzdálenost od metropole (odhaduji hodinu jízdy kočárem z centra, dnes půl hodiny autem) byla ideální lokalitou pro vznik tzv. villegiatury, tedy venkovských vil pro letní pobyt poblíž města.

Jen pro otužilé

Moderně pojaté vily, vhodné právě k tomuto účelu, se objevily v obcích kolem Prahy v 60. a 70. letech 19. století, největšího rozkvětu se tento druh architektury dočkal na přelomu století. Tehdy již bylo v metropoli dost bohatých lidí, kteří toužili trávit víkendy nebo letní dovolenou ve zdravém přírodním prostředí. Stavěli si často honosná sídla se schodišťovou halou, obývacím pokojem a kuchyní v přízemí a ložnicemi s terasou v patře.

Někdy byla dominantou takové vily i věž. Vzorem byly pohodlné anglické domy a obdobné stavby v Rakousku-Uhersku nebo Německu. Projekty byly často zadávány renomovaným architektům, stavby bývaly obklopeny romantickou zahradou.
Šlo ovšem o letní bydlení, proto se moc nepočítalo s topením a okna mívala jednoduché zasklení. To platí i pro moderní letní domky, které se pak v pražských satelitech stavěly v meziválečné éře, zpravidla již v daleko civilnějším hávu, tedy jako funkcionalistické hranoly se střešní terasou a okenními pásy.

Vilu MUDr. Jaroslava Franty navrhl v letech 1903–1904 známý pražský architekt a památkář Kamil Hilbert, který mj. dokončil dostavbu katedrály sv. Víta.

Současní majitelé mají často potíže přizpůsobit tyto objekty celoročnímu provozu: domy se musí zateplit, vybavit ústředním topením a je u nich třeba vyměnit stará okna. Úpravy se bohužel často dějí bez citu k původnímu stylu stavby. Najít proto dnes dům v autentickém stavu bývá spíše výjimkou.

Sám mám z dětství hezké vzpomínky na takovou příměstskou letní vilu. Jako kluka mě občas rodiče posílali na víkendy k jedné starší paní do Řevnic. Ta chodívala uklízet do romantické neorenesanční vily s rozlehlou zahradou a brávala mě s sebou. Dům patřil jedné zchudlé šlechtičně a byl notně zchátralý, zahrada zarostlá, ale pro sedmiletého kluka úžasná romantika, připomínající Trnkovu slavnou pohádkovou Zahradu. Bylo tam vše, co k takovému místu patří: rozpadající se jezírko, staré sochy, balustrády a besídky zarostlé břečťanem nebo růžové záhony prorostlé kopřivami. Stavba sama připomínala spíše kulisu nějakého hororu, omítka a štuková dekorace opadávaly, nábytek byl zpuchřelý…

Ale zpět do Dobřichovic. Kniha se lokalitou zabývá velmi podrobně. Šárka Koukalová zpracovala historii obce i osudy významných osobností, Vladimír Czumalo přispěl statí o architektech a významu jejich tvorby, oba společně (s kolegy Martinou Flekačovou, Evou Novotnou a Radoslavou Schmelzovou) pak zpracovali podrobný katalog vil. Nechybí ani kapitoly věnované zahradní architektuře (Stanislav Svoboda) nebo osudům jednotlivých staveb po válce a rozhovory s některými majiteli (Václav Kratochvíl, resp. Šárka Koukalová a Eva Novotná). To je zvlášť cenné, protože moderní historie bývá často velmi dramatická.

A kteří významní architekti se na projektech villegiatury podíleli? Je jich celá řada: Kamil Hilbert, známý jako architekt, který dokončil dostavbu svatovítské katedrály, projektoval v letech 1903–1904 vilu dr. Franty ve stylu romantického historismu s prvky lidové architektury i secese. Maternovou secesní vilu s útlou věží navrhl tvůrce Obecního domu Osvald Polívka v letech 1906–1907. Z meziválečného období vyniká střízlivý dům sester Honzákových od prof. Theodora Petříka a Milady Pavlíkové-Petříkové (první absolventky architektury na technice v Praze).

Dobřichovický funkcionalismus reprezentuje dům A. Nečasové od stavitele Vlastimila Čečelína z let 1940–1941.

Projektant neznámý

Z funkcionalistických vil je třeba zmínit letní dům ředitele Zemské banky Záveského, jehož autorkou byla jeho dcera – žačka Pavla Janáka Hana Kučerová-Záveská, jedna z autorek vil ve známé kolonii na Babě. K pozdnímu, tzv. emocionálnímu funkcionalismu patří stavby Karla Kotase, Karla Honzíka nebo Ladislava Machoně.

Nechybí ani domy současných projektantů, např. Markéty Cajthamlové nebo Milana Raka a Libora Rydla. U mnoha zajímavých objektů je bohužel uvedeno jen „neznámý projektant“ nebo jméno stavitele, který signoval plány. Jak vím z vlastních průzkumů, skutečné autorství není snadné zjistit, ač se jedná často o stavby doby nedávno minulé. Komunistická éra zkrátka přetrhla přirozený vývoj, domy přišly o své původní majitele a mnohé údaje jsou již nedostupné.

Na závěr bych rád projevil přání, aby obdobným způsobem byly zpracovány i další oblasti kolem Prahy. Bylo by to velmi záslužné a jistě by to napomohlo záchraně řady ohrožených objektů. O jednom takovém – vilce prof. Votočka – ostatně napíšu někdy příště.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat