Eva Jiřičná o architektuře, chemii, skle, snění i knihovně

"Nikdy jsem se nepřestala bát - závidím lidem, kteří se nebojí - a nikdy jsem nepřestala snít a bojovat. Myslím, že to byl Oscar Wilde, který řekl, ze největším riskem v živote je neriskovat," uvedl Jiřičná.

U architektury už asi zůstanu

Zlínská rodačka, která žije od roku 1968 v Anglii, se prý vždy cítila být Moravankou. Ve Velké Británii začínala u renomované kanceláře Louis de Soisson, podílela se například na přístavu v Brightonu, poté spolupracovala i se slavným Richardem Rogersem, v roce 1986 založila vlastní studio Eva Jiřičná Architects Limited, které funguje dodnes. Jiřičná stojí za desítkami projektů, mezi nejznámější patří třeba pražský Hotel Josef, oranžérie na Pražském Hradě nebo interiéry v Tančícím domě. Kdyby nebyla architektkou, zvolila by chemii: "Kdybych se rozhodovala dnes, měla bych stejný problém, jako ve svých 17 letech. Architektura nebo chemie? Asi bych zase zvolila architekturu, ale když vidím, jak chemie tak úžasně přispívá k dobru lidí, tak po ni vždy trochu pošilhávám. Teď už asi u té architektury zůstanu. Kdybych měla ještě jeden život? Kdo ví... Woody Allen říkal, že když chceme rozesmát pána boha, povíme mu o svých plánech do budoucnosti..."

Eva Jiřičná pracuje hlavně se sklem a ocelí, necítí to však tak, že by se vyhýbala přírodním materiálům: "Sklo nepovažuji  za nepřírodní materiál a kov nám poskytuje země zrovna tak, jako dřevo. Je to to samé, jako s lidmi, někteří vám padnou do oka a zalíbí se vám a někteří vás nezajímají, nebo vám jsou i nepříjemní.... Kdybychom dělali všichni všechno stejně, byla by na světe nuda... Jsem ráda, že je tolik lidí a architektů, kteří mají opačný názor."

Jiřičná byla také členkou poroty, který vybírala návrh Národní knihovny. "Záležitost knihovny byla jednou z nejsmutnější zkušeností mého života. Bohužel když se do procesu začlení závist a politika, tak to znamená smutný konec," dodala.

Poslední rozloučení s architektem Janem Kaplickým. Na snímku architektka Eva Jiřičná při smutečním projevu.

Svůj optimistický a pozitivní přístup ukázala Jiřičná i při otázce, zda-li se dá i z ošklivého domu od developera udělat zajímavá stavba. "Podívejte se na svůj dům, až bude svítit sluníčko, usmějte se a snažte si představit, co byste si přála. Je to možná naivní odpověď, ale někdy to pomůže najít novou cestu," poradila čtenářce Lidovek s tím, že všechno je možné, když se do toho vloží odhodlání, láska a smysl pro humor.