Ještě ne,“ zakroutí s úsměvem hlavou Bohumil Nagy v odpovědi na mou otázku, zda si i on vytiskl své brýle na 3D tiskárně. I když už se skrze přesně vytištěné okuláry dívají první klienti, optometrista na výrobu těch vlastních zatím nenašel čas ani ideální tvar. Se ženou Lucií, s níž se kdysi seznámil při studiích optické školy, teprve v prosinci loňského roku otevřel karlínský showroom, kde si zákazníci mohou nechat vyrobit dioptrické či sluneční brýle vytištěné na míru pomocí 3D tiskárny.
Nagyovi nejsou v optice nováčci. Nejenže mají obor vystudovaný, ale již téměř dvacet let provozují vlastní řetězec Oko Optik, který má v Česku celkem sedm poboček. Pustit se do něčeho nového napadlo Bohumila asi před dvěma lety, kdy poprvé zjistil, co 3D tisk dokáže. Do výzkumu se pustil ve spolupráci s Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci. Právě tam se všechny objednané modely vyrábějí – na profesionální tiskárně, která má rozměry průměrné české koupelny.
Průsvity jako nikde na světě
V karlínském showroomu Onyx může zákazník vybírat z asi pětadvaceti tvarů brýlí. Barev a vzorů je nespočet. A pokud se vybíravý klient nemůže rozhodnout, může si přát vlastní specifický odstín. Skenovací program, který pro Onyx vyvinula nizozemská univerzita, nasnímá a změří rozteč očí či nos klienta ze všech úhlů. Obrázek i metriky se přenesou do softwaru, kde se brýle navrhují. „Pak začneme tvar upravovat, aby vám na hlavě a na obličeji hezky seděl,“ popisuje Bohumil a představuje mi software, na jehož vývoji s českou firmou Touchware spolupracuje i jeho jednadvacetiletý syn Samuel Nagy.
„Můžete si v něm zvolit tvar brýlí, různé typy straniček nebo textury. Rovnou tedy vidíte, jak bude model ve skutečnosti vypadat,“ vysvětluje. V showroomu Onyx se zákazník může, pokud jde o kreativitu, řádně rozmáchnout. Pokud mu jsou kulaté, hranaté nebo špičaté obruby málo, může si vymyslet i vlastní tvar. „Právě vyrábíme brýle pro pána, který poptává zcela konkrétní obrubu, na niž je léta zvyklý, ale nedá se už sehnat,“ vypráví Bohumil. Vytvořit specifický návrh znamená asi 40 až 80 hodin programátorské práce.
  |
Kromě několika kroužků, na nichž visí kvanta vzorků v podobě drobných barevných obdélníčků, je Onyx výjimečný i technologií průsvitů, kterou vymysleli ve spolupráci s libereckou univerzitou. „Průhlednost je důležitá. Brýle s plnobarevným vzorem jsou výrazné. Pokud chcete něco jemnějšího, je potřeba průsvit,“ říká Lucie.
Další libůstkou pro náročné je možnost volby textu nebo vlastního podpisu na nožičce brýlí. Například herečce Zuzaně Stivínové na ně napsali celé jméno a pro zákazníka, který byl inspirován francouzským surrealistickým malířem Reném Magrittem, nedávno vyrobili model s vlastnoručně psaným textem „Toto nejsou brýle“.
Dále se na malé tiskárně vytvoří zkušební vzorek, který má bílou barvu. Ladí se na něm tvar a to, zda brýle na obličeji sedí, jak mají. Detaily se doladí během dvou osobních zkoušek, pak se brýle mohou konečně jít tisknout do tiskárny izraelskoamerické výroby PolyJet. „Brýle tiskneme z gelu zvaného veroflex. Přes něj přejíždějí diody, které vytvrzují vrstvu po vrstvě,“ popisuje Nagy. Samotný tisk trvá kolem osmnácti hodin a lze tisknout až dvacet různých brýlí najednou.
Cena na míru vytvořených brýlí začíná na 7900 korunách. Pokud chce ale klient obroučky podle vlastního návrhu, pohybuje se kolem dvaceti tisíc. „Záleží na hodinách programátorské práce a počtu zkoušek. Na první schůzce, kdy vše namalujeme, zákazník dostane cenovou nabídku, aby se mohl rozhodnout, jestli do toho chce jít,“ doplňuje Lucie.
Brýle z kokosu
Že by čeští zákazníci, kteří obecně platí za konzervativní, podlehli výrazně kulatým obroučkám a kontrastně barevným straničkám, mě překvapuje. A prý se nepřestávají divit ani Bohumil s Lucií. „Zákazníci přijdou a nejdříve si zkouší ty nejméně nápadné modely. Když ale jdeme do výroby, na poslední chvíli si to rozmyslí a rozhodnou se pro něco odvážnějšího. A proč by ne? Nějaké hranice máte všude, kdežto tady ne.“
Kromě brýlí vyrobených pomocí 3D tisku mají manželé v nabídce čtyři zahraniční značky trendy slunečních i dioptrických brýlí, které doposud nebyly v Česku k dostání. Jde o avantgardní italskou značku Lio, jež vyrábí kovové brýle. Španělský brand Nina Mur, za nímž stojí skupina mladých designérů z Madridu, se zase specializuje na brýle z lisovaného dřeva.
„Dřevěné brýle už v Česku byly před několika lety, ale osobně se mi nikdy nelíbily, protože vypadaly zvláštně a byly nepohodlné. Nina Mur jsou naopak velmi dobře tvarované.“ Dále Lucie vytahuje z přihrádek luxusní španělskou značku Kaleos, která pracuje s kvalitními komponenty Mazzucchelli a osloví všechny, kteří chtějí velmi módní obruby – třeba ve stylu Johnnyho Deppa, Woodyho Allena nebo Julie Roberts. Poslední značkou je firma SO. YA italského designéra Mattea Pontella, jenž se do vlastní značky pustil jako do studentského start-upu při univerzitě. Dnes jsou jeho kolekce inspirované mramorem a jsou určeny všem, kteří unesou brýle masivních tvarů.
Ty, pro něž je optické nabídky až příliš, je třeba upozornit, že Nagyovi ještě nevytáhli veškerá esa z rukávů. „Záhy představíme kolekci sportovních brýlí, které budou dělané pro konkrétní sporty a řeším v nich průchodnost vzduchu,“ vysvětluje Bohumil.
„Při sportech se vám totiž brýle různě mlží. Běžcům se mlží od nosu nahoru, vzduch jim tedy přivedeme na místa, aby se skla ochlazovala a nemlžila.“ Kromě řady sportovních brýlí pro běžce, cyklisty a golfisty připravují také tisk z přírodních materiálů, jako je cukrová třtina, sláma nebo kokos. Zvažují i možnost tisku titanu a karbonu, které si žádají především zákazníci z řad mužů.
