130 let

Zeleň mezi panely. Jeden z veřejných prostorů sídliště Ďáblice (1968-1978) s velkorysou sadovou úpravou (arch. Zorka Buriánová). Mohutné deskové domy však takový kontrast vyžadují. | foto: Zdeněk Lukeš

I sídliště se může podařit. Zajeďte se přesvědčit do Ďáblic

Pohled Zdeňka Lukeše
  •   6:31
Že paneláková sídliště nemusejí vypadat jako nehostinné obří komplexy na pražském Jižním Městě nebo ve Stodůlkách, dokládá sídliště Ďáblice. Bez přehánění se o něm dá hovořit jako o nejlepším pražském sídlišti.

Nedávno jsem měl možnost po letech navštívit panelové sídliště Ďáblice, které – navzdory svému názvu – leží v katastru Kobylis. I dnes mám pocit, že se mimořádně povedlo. Vedoucí projektant Viktor Tuček se svými kolegy především vytvořil kvalitní urbanismus.

Sídliště leží na sever od hlavní dopravní tepny. Školy, jesle a služby jsou navlečeny na podélné ose, obchodní centrum, kulturní dům a multikino na té kolmé. Panelové domy systému T 08B – ty deskové i bodové – jsou sestaveny do větších celků s velkými plochami zeleně, již si obyvatelé v dalších etapách sami doplnili o další přírodní prvky včetně malého jezírka.

V Ďáblicích se prostě bydlí dobře. Musíme jen doufat, že k opravě poškozených...
Detail vestibulu (nahoře) jednoho z Tučkových panelových domů prozrazuje...

Řada paneláků byla vysunuta nad terén, takže parter zůstal volný, bohužel ale byl v pozdější době nevhodně vyplněn různými vestavbami. Nicméně to se dá ještě napravit. Některé bodové domy mají zase zajímavý motiv buněk, které vystupují z dolní partie.

Nechybějí ani domy terasové nebo různě řešené školní pavilony. Je to taky jediné sídliště s kolektorovou sítí. Pokud se něco pokazí, není problém to rychle opravit bez nejrůznějších složitých zemních prací.

Opravy bez přestavby

Pozoruhodná je práce s detailem – autoři si vyhráli s různými typy omítek a obkladů, často sestavených z drobné skleněné mozaiky. Velkoryse řešené vestibuly prozrazují obdiv tvůrců k architektuře Bauhausu nebo k pozdní Le Corbusierově tvorbě.

Sídliště rovněž vhodně dotvářejí četná umělecká díla, byť některá byla v devadesátých letech naneštěstí zničena, ale v současnosti se objevuje snaha je obnovit. Prostor mezi domy pak vedle velkoryse koncipované zeleně doplňuje drobná architektura. V severní části pak na sídliště navazuje pietní území kobyliské střelnice, důstojně řešené architektem Josefem Polákem.

V Ďáblicích se prostě bydlí dobře. Musíme jen doufat, že k opravě poškozených staveb a detailů (v ideálně co nejkratším čase) bez nějakých komplikací dojde, ovšem zároveň s podmínkou, že se podaří udržet celý koncept bez dalších dostaveb.

Nemám nic proti zahušťování sídlištního urbanismu obecně, ale v případě Ďáblic to skutečně nejde. Jakýkoli zásah do promyšlené kompozice by byl nežádoucí.

Nemám nic proti zahušťování sídlištního urbanismu obecně, ale v případě Ďáblic...
Autor: