PETR LEŠEKPetr Lešek je respektovaný český architekt, spoluzakladatel oceňovaného studia Projektil, které stojí třeba za Národní technickou knihovnou v Praze. Od roku 2011 je také členem představenstva České komory architektů, která začátkem října uspořádala zajímavé diskuzní setkání. U příležitosti Světového dne architektury se na lodi (A)VOID v Praze debatovalo o kvalitě architektury českých vysokých škol, zda je pouze funkční, nebo i kvalitní a krásná. Architekti, studenti, novináři i zástupci vedení českých vysokých škol se shodli na tom, že strach, zmatení a nedůvěra způsobují, že se zadavatelé otáčí zády k veřejným soutěžím a využívají obchodních tendrů, které hledí pouze na finanční stránku věci a kvalita jde stranou. I když není situace nějak zvlášť dobrá, pár povedených realizací VŠ v České republice máme. Fakulta architektury ČVUT (Šrámková architekti, 2010), Fakulta chemicko-technologická Univerzity v Pardubicích (Kuba Pilař architekti, 2008), knihovna Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity (Kuba & Pilař architekti, 2001), Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (M1 Architekti, 2006) a Národní technická knihovna (Projektil architekti, 2009) mohou jít příkladem pro další realizace. A jak jsou na tom ve světě? Petr Lešek vybral několik škol, které stojí za pozornost.  Petr Lešek |
"Ve vyspělých státech světa patří investice do vzdělání včetně kvalitních budov k samozřejmým způsobům, jak podpořit budoucnost. Z velkého počtu kvalitních staveb si dovolím upozornit na pět bez pořadí. Zdůrazním, že většinou vznikly na základě architektonických soutěží, na rozdíl od tuzemské praxe. O tom, že kvalitně navržené budovy pro vzdělávání mají přímý vliv na kvalitu výuky přitom není sporu. Proto je samozřejmě potřeba věnovat pozornost všem budovám pro výuku, nejenom vysokým školám. (Zajímavou studii a její závěry si můžete přečíst zde.)
Ewha Womans University s jihokorejském Soulu od architekta Dominique Perraulta, protože v intenzivně zastavěném městě udržel prázdnou plchu a ještě předprostor budovy věnoval veřejnosti.
Ewha Womans University
Celý nový univerzitní kampus v Utrechtu v Holandsku, nejen proto, že je přehlídkou špičkových staveb holandských architektů (Wiel Arets, Rem Koolhaas), kteří se již stali hvězdami světové architektury (s pomocí intenzivní podpory holandské vlády, která i architektonické služby považuje za exportní komoditu s vysokou přidanou hodnotou), ale hlavně proto, že je to kvalitní příklad nově budovaného univerzitního kampusu na základě dlouhodobého promyšleného strategického plánu.
Kampus v Utrechtu
Rekonstrukci Fakulty architektury v Eindhovenu, Diederen Dirrix van Wylick architecten, protože stále doufám, že se s podobně zrekonstruuje bývalá fakulta architektury ČVUT. Holanský příklad je opravdu příkladnou rekonstrukcí, která budově z roku 1967 vdechla zcela nový život. Otevřenost, přehlednost, místa pro setkávání, to přesně chybí našim univerzitám a to bohužel nejen starým budovám, ale právě těm, co se nyní staví.
Rekonstrukce Fakulty architektury v Eindhovenu
Sainsbury Laboratory, Cambridge, od Stanton Williams, protože jsou ukázkou toho jak kultivovaně se mohou v moderní době rozvíjet i tak úctyhodné instituce jakou je univerzita v Cambridge, a že i laboratoř může být něčím více než jen naskládanými boxy s mikroskopy. Jsem přesvědčen, že v takovém prostředí právě vědci vezmou za své provázanost vědy s kulturou.
Sainsbury Laboratory
Danube University Krems od Dietmar Feichtinger architectes, neboť ukazuje, že i na dohled od našich hranic v malém měřítku a v kontaktu s historickým jádrem je možné vytvořit kvalitní prostředí v porovnání s nedalekými Českými Budějovicemi.
Danube University Krems
Vynechal jsem řadu kvalitních staveb, rozšíření univerzity v Miláně , které získalo cenu Mies van der Rohe a je kvalitní ukázkou výstavby v historickém centru s nabídkou veřejného prostoru, Rolex center Ecole Polytechnique Federale de Lausanne ve Švýcarsku od atelieru SANAA , který je snovou krajinou která nabízí zvlněné prostředí pro pobyt a četbu, Fakultu architektury v Nantes od Anne Lacaton a Jean-Philippe Vassal, která společně s fakultou Čecha Mirko Bauma v Cáchách je jednoduchým čistým pozadí pro hektické studium architektury. A samozřejmě univerzity starší z 50 a 60 let v Brazílii a Mexiku, které jsou velkorysé a opravdu významné v rámci města. Je prostě škoda, že rektoři českých univerzit namísto vytváření kvalitních staveb, na která budeme hrdí i za 20 let a v nichž vyroste elita národa, pouze realizují investiční výstavbu. Studenti z průměrných budov budou převážně průměrní.
Bohužel stejné platí i pro vědecké instituce. Přiznávám se, že mám obavu o charakter studentů a vědců, kteří těmito velkokapacitními ústavy projdou či v nich budou bádat. Hrozí, že vyrostou jako kulturně zakrnělí odborníci, kteří si nejsou vědomi smyslu a důsledků své práce. A to je do budoucna vážný problém."
