„Nejraději sedávám u jídelního stolu v křesle. Dobře se mi tam pracuje. Nemůžu sedět proti oknu, protože pak mám tendence stále koukat ven. Takhle jsem otočená směrem do ložnice a rozptyluje mě tak maximálně pes vyvalující se v posteli,“ ukazuje Šlechtová.
Čas také ráda tráví v kuchyni, kde jsou dřevěné parkety. „Je velký rozdíl, když chodíte po dřevě nebo umělém povrchu typu vinyl. Jasanové parkety jsou zde původní, a protože přes ně byl koberec, nebyly ani nijak poškozené. Problém bylo ale napojení a nákup nových jasanových parket v daném rozměru do kuchyně, kde bylo dřív lino. K nim jsme pak sháněli i jasanovou pracovní desku,“ usmívá se a dodává: „Měla jsem poměrně specifickou představu o barvě dvířek a nemohla jsem taková sehnat. Korpusy jsme tak koupili zvlášť a dvířka nechali nařezat z MDF desek a nalakovat u známých vybranou barvou. Ke korpusu jsme je přidělávali sami. Úchytky jsme si nechávali nařezat u milého sedláře z Bubenče ze zbytkové usně.“
  |
Nábytek nejčastěji nakupuje na online bazarech. „Dají se tam sehnat opravdu krásné kousky za výbornou cenu. Z bazaru máme kromě jídelního stolu a starého šicího stroje také zelenou malovanou potravinovou skříň, dárek od mých rodičů. Věci se k nám ale dostávají mnoha cestami. Žije tu s námi spousta nádobí nalezeného po chalupách, nebo třeba i staré lékovky od Davidovy maminky, která je lékárnice,“ říká návrhářka.
Byt je po Davidových prarodičích a prošel kompletní rekonstrukcí, kterou částečně udělal sám. „Chtěli jsme tu ale nechat něco původního. A tak jsme vybrali obraz zavěšený nad sedačkou a v antiku koupili lustr Napako UFO, který tu původně také visel, ale bohužel se nedochoval,“ vysvětluje Šlechtová.
Ze všeho nejraději má doplňky, které vyrobil někdo, koho osobně zná. „Například podnos od mojí sestřenice, designerky Michaely Steinhauserové, nebo třeba dřevěné ručně dlabané misky. Ty jsme dostali jako dárek ke svatbě od kamaráda Šimona Hačeckého,“ vypočítává.
A co věci od popelnic? „Určitě, sama občas odkládám to, co se mi už nehodí a je to ještě použitelné a hezké, čisté. Stejně tak to udělá někdo jiný, a tak není důvod si věc nevzít, pokud jde o omyvatelný povrch. Popravdě je jedna z našich židlí nalezenec od dejvické popelnice,“ říká nakonec.
