18. července 2019 5:51 Lidovky.cz > Relax > Design

V bývalé Jednotě pracují i žijí designéři: Třeba tři týdny v kuse jsme sami a nikdo a nic nevyruší náš klídek

V létě zase nejčastěji vysedáváme na schodech před Jednotou. Máme sice velký a... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V létě zase nejčastěji vysedáváme na schodech před Jednotou. Máme sice velký a... | foto: Bodline

Bydlí v domě ve vesnici Libenice u Kolína, ve kterém byl dříve obchod Jednota. Prostor uzpůsobili svým představám, každý má vlastní ateliér, ale hodně času tráví spolu. „V zimě strávíme nejvíc volného času v našich křeslech před krbem. Povídáme si, popíjíme víno a zíráme do plamenů v krbu. Má to pro nás hned dvě výhody. Za prvé nám to skvěle nahrazuje televizi a za druhé je tu příjemně teplo,“ říkají designéři Matouš Macků a Jitka Kopecká.

A hned společně dodávají: „V létě zase nejčastěji vysedáváme na schodech před Jednotou. Máme sice velký a pohodlný venkovní gauč na terase, ale protože pracujeme doma, tak si tam přes den raději vůbec nesedáme. Protože by nás odtud do dílny už asi nikdo nedostal.“

I když jsou oba tak trochu workoholici, říkají, že v sobě mají i to, že by byli schopni celý den „prokrastinovat“ a nedělat vůbec nic. Doma nejvíce oceňují klid. „I když jsme oba hodně sociální a často se setkáváme se spoustou různých lidí, nejraději máme to, když můžeme být v naší Jednotě jen sami dva. Třeba tři týdny v kuse a nikdo a nic nevyruší náš klídek a pohodu. To je výhoda bydlení na venkově, kam přijede jen pár autobusů za den,“ říká Kopecká. 

Mám radost i z toho, jak jsem k němu přišel. Je to opravdový úlovek. Měl jsem...
Nejzajímavější ulovené kousky, které nám dodnes zůstaly jsou: starožitné židle,...

Nábytek a doplňky do bytu kupují v design shopech, zapadlých starožitnictví, na bleším trhu, v Ikee, Tescu nebo třeba v laciném Kiku. „Je nám to jedno, hlavně aby měl doplněk něco do sebe,“ shodují se. „Rádi si spoustu věcí vyrobíme, nebo upravíme sami. Naštěstí máme vybavené dílny a spoustu řemeslných možností, tak pro nás není problém si hodně věcí vytvořit. Jitka namaluje obrazy, Matouš svaří konstrukci na zahradu... To jsou naše koníčky,“ usmívají se. 

Dřív se často a rádi stěhovali. „Vystřídali jsme spoustu bytů v různých částech Prahy. A protože máme dva pejsky, tak jsme je chodili i hodně často venčit. Prochodili jsme kilometry Prahou ve dne v noci a proto jsme u kontejnerů mnohokrát narazili na nejrůznější skvosty, které jsme tam nemohli nechat?“ říká Macků. 

Bodline

Designéři Matouš Macků a Jitka Kopecká spolu tvoří pár v soukromí i v práci. Založili spolu značku Bodline a z kůže dokážou vyrobit opravdů vše, od penálů po batohy a kabelky. Název Bodline vznikl spojením dvou slov a znamená spojení mužského a ženského principu. Bod jako kruh - oblé tvary ženy, line jako přímka neboli také ostré rysy muže. 

A hned vyjmenovávají ulovené kousky, které jim dodnes zůstaly: „Starožitné židle, které máme u jídelního stolu, pochromovaná prvorepubliková lampa, několik nádherných rámů na obrazy, nebo třeba akustická kytara v perfektním stavu!“ 

Matouš Macků má nejraději vyřezávaný čínský oblouk vyrobený z masivního dřeva, který teď mají designéři v dílně. „Stále jsou na něm k objevování úžasné detaily, kterých si na první pohled nevšimnete. Mám radost i z toho, jak jsem k němu přišel. Je to opravdový úlovek. Měl jsem štěstí, že jsem zrovna šel kolem, když rekonstruovali Vršovickou restauraci Červené Jablko. Dělníci zrovna vynášeli oblouk do dodávky a mě na první pohled okouzlil. Hned jsem věděl, že tady čeká na mě. Namístě jsem se domluvil s majitelem a oblouk od něho odkoupil. Dodnes si živě pamatuju, jak jsem se ho potom sám snažil odtáhnout do bytu a všichni kolem na mě zírali. Připadal jsem si jako Ježíš, který si táhne svůj kříž. Naštěstí šel rozebrat na dvě části a náš byl byl kousek za rohem,“ vypráví. 

A jeho partnerka dodává: „Já žádný nejoblíbenější kus nábytku nemám. Co mám ale doma nejraději, jsou naše kytky. Dělají příjemnou atmosféru a stále se mění před očima. Každá z nich má svůj vlastní příběh. Avokáda máme od pecky, z našich sushi večerů, z dob kdy jsme se poznali. Zkomírající Tchýniny jazyky jsme zachránili z výlohy pojišťovací kanceláře. Nebo třeba Monstera je odříznutá ze sborovny svářecí školy.“

Nejzajímavější ulovené kousky, které nám dodnes zůstaly jsou: starožitné židle,...
apeAlena Pecháčková