Kdo je Matěj Chabera?Mladý český designér, několikrát nominovaný na ceny Czech Grand Design, autor návrhu Věšák 01, který zdobil Český dům během letošních Olympijských her. Po studiích na známé akademii Gerrita Rietvelda v Amsterodamu sbíral pracovní zkušenosti i v Itálii, v Čechách své práce vystavuje od roku 2009. Kromě svých projektů pracuje jako kreativní ředitel české firmy LUGI a momentálně žije v Londýně, kde jako jediný Čech studuje na jedné z nejprestižnějších uměleckých škol na světě - Royal College of Art.  |
Na Blickfang v Kodani jsem především zastupoval LUGI, ale jako každý designér jsem se hodně těšil na klidnou procházku ostatními stánky. Nakonec jsem se nejdéle zastavil u pěti z nich, které mě zaujaly použitím materiálů, materiálovou invencí a provedením svých produktů. Se všemi kromě Scholten&Baijings jsem také osobně mluvil, abych zjistil detaily o jejich práci. A ještě je potřeba říci, že lidé z neziskové organizace CZECHDESIGN předvedli velmi pěknou expozici, která však utrpěla na efektu tím, že nebyla vůbec označená a málokdo tak pochopil, že všechny ty skvělé produkty jsou české.
Porcelán - Hiiri
Švédka Jeanette Hiiri prezentovala své široké portfolio menších produktů. Většina z nich mě moc nepřekvapila, ale hodně mě oslovila její netradiční práce s porcelánem u malých svícnů. Tenké "nastrouhané" plátky materiálu evokují absurdní křehkost a vytváří organickou abstraktní konstrukci.
Nadchl mě zvláštní pocit, že ta věc si nepřeje, aby na ní někdo sahal, protože ruce jsou pro ní příliš hrubé a necitlivé.
Nastrouhaný porcelán Švédky Hiiri
Pryskyřice - Scholten & Baijings
Studio Scholten&Baijings mě zaujalo svým projektem Color one for Mini na hodně dlouhou dobu. Obcházel jsem instalaci a těšil jsem se jejich pojetím automobilového designu, které je totálně naivní, jiné a úžasné. Vždycky jsem chtěl dělat auta, ale jakmile jsem objevil pravou podstatu této disciplíny, tak mě to přestalo lákat. Je to složitý týmový proces, kde idea jednotlivce prochází jemným sítem byrokracie, kompromisů a "health and safety" regulací. Není zde koncepční práce a odvaha se vytrácí už s prvními realistickými modely. Tady ne. Mini dostal velkou injekci opravdové designérské práce, která je široká a hluboká, která zkouší a inovuje. Okno s potiskem ubíhající krajiny, palubní deska v jedné barvě, perforované plochy, přechody barev, zavazadla jinde než v kufru…a tato úchvatná kola odlitá z jednoho kusu namodralé pryskyřice.
Scholten&Baijings
Bazénová fólie - Mauz
Andrea Mauz mě zcela přesvědčila svou jednoduchou taškou z tlusté bazénové fólie. Výběr materiálu zní zvláštně, ale její prezentace vše vyjasnila. Je to velmi odolný materiál s mírně zrnitým povrchem, který je navržem tak, aby přežil přes zimu v bazénu. Takže v ruce přežije zcela bez problému. Andrea předvedla i tašky používané několik let a byly k nerozeznání od nových. To je velmi zásadní věc, protože sebeúžasnější taška vždycky za chvíli vypadá příšerně, protože její materiál nezvládne zátěž užívání. Materiál je skvěle použitý, přesně řezaný a šitý a provedení tašky nemá žádné porouchatelné slabé místo. A nejlepší je, že se jedna A4 taška dá nosit pěti různými způsoby díky geniálnímu systému popruhu/popruhů.
Andrea Mauz
Namáčení do pilin - Max Böhme
Max vyvíjí nesmírně zajímavou technologii, která funguje jako klasické namáčení do vinylu. Objekt se zavěsí a ponoří do nádrže s materiálem, který na něm ulpí. Svíčky se takto vyráběly po mnohá staletí. Max však kombinuje na jemno rozemleté piliny a ekologické lepidlo na tapety. Jeho hmota se nemusí zahřívat a přilne na různé povrchy. Je to taková dřevitá pružná kůže, kterou lze potáhnout různé věci. Na fotkách je vidět zavěšený textil a větvičky. Inovace postavené na výrobní technologii jsou úžasné a tento proces v sobě skrývá hodně potenciálu. A navíc využívá truhlářský odpad.
Max Böhme
Čistá tradice - Manufakture
Prezentace této nové dánské značky mě nadchla asi nejvíce. Většina designérské práce probíhá v určité podvědomé nervozitě přijít s něčím zásadním, inovativním a revolučním. I ten nejvíc skromný tradičně orientovaný tvůrce má tyto ambice. Manufakture se tomu úplně vyhýbá a jejich produkty jsou neuvěřitelně obyčejné a normální, ale tím také neuvěřitelně použitelné, neoznačkované a čisté. Za vším stojí Christoffer Jørgensen, který začal náš rozhovor odhalením, že je právník a studium designu ho nikdy nezajímalo. Přišlo mu nesmyslné dělat věci, které nejsou praktické a určené pro užívání svým neutrálním charakterem. A přesně tyto hodnoty předvádí v produktech, které jsou glorifikací základních materiálu, dokonale opracovaných a obyčejně prezentovaných bez žádných vizuálních stylů a autorských sebeupozorňování. Jeho jméno není ani nikde uvedené, protože to nepovažuje za důležité. Bez výhrad bych chtěl jejich koženou pracovní podložku na stůl, plátnem potažené papírové krabičky na papíry – A4 má jemné plátno a A3 má hrubší plátno – a kožený řemen na stažení role papírů.
Manufakture
