Dříve mohli skláři při práci pít alkoholické pivo, ale pouze „desítku“ či „osmičku“, které se kdysi říkávalo sklářská či huťská. Dnes už ale skláři tut „výhodu“ nemají. „Piju čistou vodu nebo minerálky, případně doplňuji tělu magnezium, k dispozici máme také nealko pivo, ale to příliš sklářů nepije. Opravdu to při naší práci podstatné není.“ říká Milan Man, jeden z nejlepších a nejzkušenějších mistrů sklářů ze sklárny Moser.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
„Vzhledem k tomu, že naše výroba a sklářské techniky jsou 100% ruční, proces je náročný a dlouhý. Základem všeho jsou kvalitní suroviny pro tavení skloviny a šikovní lidé. Bez mistrů, které tady máme by jsme se neobešli. Barevné skloviny, které tavíme a recepty na ně, více jak sto let střežíme. Je to opravdu tajná receptura, kterou neznám ani já a dědí se z generace na generaci. Další výjimečností je umění našich mistrů sklářů, brusičů a rytců. To z mého pohledu dělá naši sklárnu opravdu výjimečnou. A od toho se odvíjí vše ostatní,“ říká umělecký šéf sklárny Lukáš Jabůrek.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
A pokračuje: „Musíte mít prvotřídní suroviny, kvalitní a čisté, aby kvalita křišťálu byla dokonalá. Co si většina lidí nepředstaví, když vidí skleničku, že je ze 70 procent z písku. Je to sice speciální křemičitý sklářský písek, který musí mít přesnou a stejnou zrnitost, aby se dobře protavil v každé své části stejně. Pak se přidává soda, potaš a vápenec. To je základ sklářského kmene, ke kterému se pak přidávají barevné oxidy kovů nebo vzácných zemin. To jsou ale gramové hmotnosti. To připravují kmenaři, kteří musí všechny složky přesně navážit. Takže když skláři ve tři hodiny odejdou domů, pece se z pracovní teploty 115O° Celsia musí dostat na nějakých 1370° Celsia a probíhá první nakládka sklářského kmene. Následuje druhá i třetí nakládka, která se musí důkladně protavit. Pak probíhá čeření skloviny. To je podobné jako u vaření. Musíte důkladně promíchat tu omáčku - sklovinu, abyste neměli hrudky a sklovina byla čistá, perfektně protavená. Na to se dělají zkoušky čistoty – tzv. vypichy. Když je vše řádně protavené, schází se postupně na pracovní teplotu, aby skláři, když přijdou ráno do práce, mohli začít pracovat. Tohle vše se děje od tří hodin odpoledne až do rána.“
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
A jak vypádá běžný den sklářů? Skláři začínají v šest hodin ráno, pracují v partách po třech. Mistr sklář má v týmu pomocníka a baňkaře a ještě zadáka, ten k nim patří také - ten odnáší sklo do chladící pece a drží formu.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Ve sklárně má každý má své místo a ráno si vyzvednou takzvanou ordinaci, což je složka výrobků dle zakázek na den, kde jsou výkresy a střihy, co mají ten den vyfoukat a po kolika kusech. Musí si připravit formy, píšťaly a tím celý proces začíná. Složku jim připravuje huťmistr.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Sklárna má velmi málo odpadu. Výrobky, které se nepovedou se takzvaně vystřepují. Střepy se můžou použít max. do 15% zpátky do sklářského kmene a znovu ztavit. Zbytek se vozí do skláren na obalové sklo, kde se obdobně využívají.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Jabůrek za svou vázu Hruška, která vyniká precizní geometrií, získla v roce 2013 cenu na Czech Grand Design. Cena se liší podle zvolených odstínů a její cena se pohybuje se kolem 50 000 korun.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
Historie společnosti je spjatá s rytcem skla Ludwigem Moserem, který v roce 1857 založil v Karlových Varech vlastní ryteckou dílnu a obchod se sklem. V roce 1945 byla sklárna zestátněna. Do soukromého vlastnictví přešla znovu v roce 1991, kdy byla založena akciová společnost Moser. Firma, jejíž obrat dosáhl předloni téměř 300 milionů korun, zaměstnává zhruba 320 lidí.
Post from RICOH THETA. #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA
