Kde a kdy přesně se poprvé potkali, si nepamatují. „Asi to muselo být v době, kdy se Honza přestěhoval do Prahy,“ říká DJ, známý pod uměleckým jménem Nobodylisten, který na tuzemské hudební scéně proslul kultovními raveovými akcemi pod labelem Addict a který mě s otevřeností a bezprostředností sobě vlastní hned v úvodu prosí, abychom si všichni tykali. „A pak to byla jen otázka času, pohybovali jsme se v dost podobné bublině,“ doplňuje ho o poznání zdrženlivější módní designér Jan Černý, jenž se na pomyslný vrchol vyhoupl po stáži v módním domě Louis Vuitton a angažmá v Kaře.
Ze seznámení vzešly zajímavé mezioborové spolupráce. Jakub, který pořádá úspěšné dýdžejské akce, spolupracuje s předními českými rapery a vytváří hudbu pro světové značky jako Nike, Dior, Louis Vuitton nebo Bvlgari, pravidelně skládá hudbu i pro Janovy přehlídky a je též jeho modelem. Jan, jenž každoročně pořádá jednu z nejdiskutovanějších a nejočekávanějších módních přehlídek u nás, zase dodává Jakubovi oblečení na focení (DJ, hudební producent a promotér se také pohybuje ve světě modelingu) nebo do hudebních klipů.
Za sebou mají ale i společnou oděvní kolekci pro Footshop. Co je ale možná ze všeho nejdůležitější – a teď mi dovolte velkou dávku patosu –, je jejich přátelství, utužené pandemickou zkušeností. „V covidu se mi dost změnily vztahy. Se spoustou blízkých přátel jsem se přestal bavit, s Jakubem to bylo naopak,“ říká módní designér. „Mám jen pár stejně hlubokých vztahů jako tady s Honzou,“ doplňuje ho DJ na zahrádce restaurace v blízkosti Janáčkova nábřeží.
Tam, v průběhu dynamického rozhovoru, oba potkávají nejednoho známého, místy odbíhají od stolu, aby je pozdravili, nebo je naopak zvou, aby si přisedli. „My se omlouváme, s námi dvěma je to vždycky trochu chaos,“ směje se v průběhu společného povídání Jakub Strach.
Jak byste se vzájemně popsali? Je něco, co vás spojuje?
Jakub Strach: Oba umíme máknout. Myslím, že to, kde jsme teď, není výsledkem náhody, ale tvrdé práce.
Jan Černý: Já bych spíš dokázal popsat, v čem se s Jakubem lišíme.
Tak pojďme…
J.Č.: Jakub má daleko čistší hlavu, dokáže žít momentem. A nemyslím to špatně, naopak mu to dost závidím. Dokáže se uvolnit a být do věcí hrrr.
J.S.: Honza dost brzy vstává, což já nedělám. Jsem noční tvor a lépe se mi přemýšlí v noci. Další rozdíl – možná o dost podstatnější – je ten, že Honza je větší introvert. Má rád uzavřené skupiny, já naopak miluji sdružovat co největší počet lidí. To je vlastně moje práce. Někdy kvůli tomu vznikají různé vtipné situace – třeba když s Honzou někam vyrazíme a já na akci svolám dalších padesát lidí. To se pak Honza postupně během večera vytrácí. (směje se)
