Výstava, kterou uspořádalo Technické muzeum v Brně ve spolupráci s Cechem zlatníků a klenotníků Slovenska, představuje důmyslné zlatnické nástroje a nářadí i klasické zlatnické techniky a materiály užívané tisíce let. A to nejen kovy, ale i drahé kameny. Včetně českého granátu, jehož prezentace vznikla v kooperaci s turnovským družstvem umělecké výroby Granát.
  |
I do detailů jeho těžby a zpracování v Podkrkonoší nahlédne návštěvník výstavy. Praktické ukázky a setkání s opravdovými zlatníky pak zažijí účastníci Brněnské muzejní noci 18. května přímo ve výstavě. Kromě historických zlatnických a šperkařských postupů, například pro velkomoravské období charakteristické granulace, muzejní konzervátoři poodhalí tajemství moderních metod péče o vzácné artefakty.
Rozmanitost desítek prstenů, náramků, náhrdelníků a autorských objektů doplňují autoři výstavy instalací, která nabízí pohled do „dílny“ zlatníka. Na části výstavy participoval Jiří Drlík, mistr zlatnický z Brna a osobnost českého i světového šperkařství, kterému muzeum tímto způsobem také vzdává hold a díky za možnost užší a dlouhodobější spolupráce.
Každý z designérů přistupuje k estetickému a řemeslnému ztvárnění svého díla vlastním stylem. Rozmanitost prstenů, náramků, náhrdelníků i autorských šperků-objektů je obrovská.
Na výstavě se představují designéři světové úrovně, za zmínku stojí práce šperkařek Daniely Komatović, která získala jako jediná Česka zlaté ocenění v prestižní designérské soutěži v Miláně za svou kolekci zlatých šperků, Adély Schicker, která je známá především pro konceptuální přístup a hravost. Její specialitou je, že nechává vyniknout surovost kovového materiálu a následně jej doplňuje drahými kameny a Hany Kašičkové, slovenské šperkařky, která se soustředí na šperky na zakázku.
Drahé kameny a pravé perly jsou hlavním prvkem v kolekcích
„Cílem výstavy je představit také tu část muzejní práce, která se zaměřuje na dlouhodobé uchování a restaurování vzácných sbírkových předmětů. Bez znalosti původních výrobních postupů a uměleckořemeslných technik není možné kvalitní restaurování žádného artefaktu, přitom tyto znalosti se dnes vytrácejí a mnohé z nich jsou již zcela zapomenuty nebo si je mistři vzali jako své tajemství do hrobu. Jejich rekonstrukcí a zachováním pro budoucí generace se zabývá i Metodické centrum konzervace při našem muzeu, které stálo i u zrodu výstavy a spolupráce se slovenským cechem, říká garantka výstavy Pavla Stöhrová.
