Výstava ukazuje prostřednictvím plánů a leteckých snímků vývoj hlavního města za posledních dvě stě let. „Každý se může proměnit v průzkumníka své pražské čtvrti a navštívit ji v letech od počátku 19. století do současnosti,“ říká historička architektury Martina Koukalová z Institutu plánování a rozvoje.
Lidovky.cz: Praha za posledních zhruba 180 let vyrostla ze 155 000 na 1 309 000 obyvatel. Jak se za tu dobu změnil jejich život?
Na začátek je třeba zmínit, že v polovině 19. století se Praha administrativně skládala jen z pěti částí (Staré Město, Josefov, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) a postupným připojováním předměstí a okolních obcí vzrostla na dnešních 57 městských částí. Proto se ten nárůst počtu obyvatel i rozlohy jeví tak výrazný.
Vznikaly genetiky. Čeští architekti obnoví Mendelův skleník v Brně |
Praha na mapě stabilního katastru z roku 1842 ukazuje město ještě na svém středověkém půdorysu a sevřené v barokních hradbách. Dnešní čtvrti, které považujeme za širší centrum města, jako třeba Vršovice, ale i vzdálenější jako Břevnov, mají ještě vesnickou zástavbu. Praha tehdy stála na počátku svého výrazného rozvoje, který započal průmyslovou revolucí, a pro své obyvatele prodělala v čase mnoho změn.
Martina Koukalová
Lidovky.cz: Návštěvníci výstavy mohou díky leteckým fotografiím prozkoumat místa, která podlehla bombardování amerických letounů v únoru roku 1945. Jak se zasažené objekty s tragédií vyrovnávaly?
Letecké snímky Prahy z přelomu dubna a května 1945 ukazují objekty, které byly výrazně postižené bombardováním na konci druhé světové války. Většina zasažených domů se opravou vrátila do své původní podoby a dnes byste poškození vůbec nepoznali, jako třeba v případě Grébovky. Některé domy ale měly natolik poškozenou statiku, že musely být zbourány. Na jejich místech vyrostly nové objekty v různém časovém horizontu a dle požadavku své doby (kancelářský dům Energovodu v 50. letech, provozní budova metra v 80. letech a Tančící dům v první polovině 90. let). Vinohradská synagoga byla nejprve výrazně poškozena požárem, protože němečtí představitelé města zakázali její hašení, a následně byla v roce 1951 novým režimem stržena. Dnes stojí na jejím místě škola.
Nejznámější příklad představuje Emauzský klášter, na jehož nové kostelní věže byla vypsána v 60. letech soutěž, kterou s jednoduchými a elegantními betonovými skořepinami vyhrál architekt František M. Černý.
Lidovky.cz: Územní rozmach města asi nejznatelněji demonstruje růst sídlišť v sedmdesátých letech 20. století. Jak je to s nimi dnes?
Rozvoj velkých obytných celků započal už v 50. letech a v následující dekádě se rozvinul do několika zajímavých a architektonicko-urbanisticky významných sídlišť (Invalidovna nebo Ďáblice). Ale v 70. a 80. letech se většinou jednalo o obří „města“, která měla být do velké míry samostatná. Tato sídliště vyrůstala na okraji Prahy a různě se potýkala s původní vesnickou zástavbou.
Ať už dnes vnímáme sídliště jakkoliv, je to svědectví určité doby a domov milionů z nás. Dnes nemůžeme naplánovat a postavit tak velké celky kvůli pozemkům, infrastruktuře apod., a to v pozitivním i negativním slova smyslu.
Jak rostlo sídliště Jižní Město
Zlatý fond architektury na evropské úrovni? České zdravotnické areály z první republiky |
Lidovky.cz: Sledovat lze také dramatickou proměnu území dnešního Karlína. Kromě změny charakteru Rohanského ostrova ukazují mapy také posun a výraznou regulaci koryta Vltavy, která se zde kdysi rozlévala hned do několika nepravidelných zátok.
Původně si Vltava stejně razila cestu terénem poměrně volně a vznikaly a zase mizely různé zátoky a ostrovy. Město se k řece svažovalo a využívalo její mechanickou sílu pro pohánění strojů a také k lodní dopravě. S nástupem průmyslové revoluce a železnice význam řeky z tohoto pohledu upadl. Regulace koryta Vltavy probíhala postupně několik desítek let a hlavně z důvodu opakovaných povodní. Praha tím ale také získala nové pozemky právě na nábřeží, na nichž vyrostla řada obytných domů a po roce 1918 i veřejných institucí.
Pohled na sídliště Jižní Město.
Lidovky.cz: Rozvoj letiště poukazuje na výrazný růst letecké dopravy v druhé polovině 20. století. Jak se odrážel na podobě samotného letiště?
Osobní letecká doprava začínala poměrně skromně mezi světovými válkami, ale v druhé polovině 20. století udělalo létání obrovský skok, což se odehrávalo i v zemích východního bloku, kde bylo cestování výrazně omezené. Rovněž v Praze se ve 30. letech postavilo nové letiště v Ruzyni a při srovnání leteckých snímků vidíme, že se už v 60. letech staví nový terminál a řada nových ranvejí. Letiště Václava Havla v současnosti zamýšlí postavit další terminál, ale stále rostoucí letecká doprava klade spoustu otázek.
Proměna letiště
