Uchopit světlo jako důležité médium a součást moderního světa se pokusil kurátor Vitra Design Musea Mateo Kries. Několik let připravoval ve spolupráci s experty z mnoha různých oborů obsáhlou tematickou výstavu, která by měla představit světlo nejen jako praktickou funkci zhmotněnou v historii designu svítidel, ale také jako sociální fenomén důležitý pro vnímání našeho světa a zároveň fungování celé společnosti.
Tak vznikla Lightopia - výstava, kterou můžete ve Vitra Design Museu v kampusu nábytkářské značky Vitra v německém Weilu nad Rýnem vidět až do 16. března. „Objev elektrického světla změnil náš moderní svět možná mnohem více než jakékoliv jiné médium nebo vynález,“ stojí v úvodním textu katalogu výstavy, která je koláží historických i zcela současných produktů, příběhů a konceptů, jež představují umělé světlo jako fenomén moderní lidské civilizace.
Kurátoři odkazují nejen ke klasickým mistrům malířství a jejich práci se světlem, ale stejně tak se zabývají prvními vědeckými pokusy s umělým světlem či architektonickým prostorem a naopak jeho modulací prostřednictvím světla přirozeného. Samozřejmě že na výstavě nechybí ani přehlídka zásadních designů svítidel minulého století či současné vize a koncepty do budoucna.
Nejen přehlídka slavných lamp
Sekce Masterpieces - 100 Lights představuje vývoj designu svítidel, ve kterém nalezneme na desítky ikonických i méně známých návrhů, které vznikly v období od vynalezení žárovky až po současnost.
Kurátoři výstavy se snažili o vytvoření nekonvenčního výběru, který nepředstavuje pouze ikonické produkty a obsáhlejší profily slavných návrhářů svítidel, jako byli George Carwardine, bratři Castiglionové či Ingo Maurer, ale také méně známé experimentální pokusy a originální variace na téma interiérového osvětlení.
Vedle slavných a v historii zcela přelomových svítidel, jako je tvorba funkcionalisty Wilhelma Wagenfelda, subtilní světelné skvosty Serge Mouille, stolní lampa Bulb v symbolickém tvaru žárovky od zmíněného Inga Maurera, konstrukčně dokonalá Tizio, kterou v roce 1972 navrhl Richard Sapper, nebo Atollo od famózního italského designéra Vica Magistrettiho, se v expozici objevují i rarity.
Kovové skulpturální lampy z třicátých let jsou dílem francouzského výtvarníka Jacquese Le Chevaliera, dekorativní svítidlo Bagdad zase v padesátých letech vyrobil z perforovaného plechu ve tvaru diamantu pařížský dekoratér Mathieu Mategot a radikální, často i ironické plastové světelné objekty jsou zase vizitkou nekonvenčního přístupu italských tvůrců přelomu 60. a 70. let minulého století.
Vize, koncepty a budoucnost
Poslední část výstavy, Visions -Lightning Design for Tomorrow, představuje současná svítidla a jejich progresivní vývoj v oblasti funkce, formy a emocí, které produkty mohou jednotlivým uživatelům sdělovat.
Nechybí zde třeba svítidlo využívající LED diody k imitaci plápolajícího plamene svíčky (minulý rok ho pro značku Ingo Maurer navrhl Moritz Waldemeyer) nebo tvorba norského konceptuálního designéra Daniela Rybakkena, který se svými světelnými objekty snaží v interiéru imitovat vlastnosti přirozeného denního světla. To jsou však jen dva příklady současných působivých experimentů.
Kurátory kromě konkrétních produktů zajímalo i to, jak dnes se světlem pracují architekti, jakými způsoby se osvětluje veřejný prostor a jak naopak světlo a jeho kvality využívají volní výtvarní umělci počínaje legendou kinetického umění Carlosem Cruzem-Diezem a konče současnou uměleckou superstar Olafurem Eliassonem, který chápe světlo a jeho proměny jako nedílnou součást řady svých působivých instalací či objektů.
K výstavě vyšel i obsáhlý katalog s ikonickou siluetou zmíněné lampy Atollo na obalu. Ten ukrývá graficky výborně zpracované tři nezávislé díly, které se věnují jednotlivým tématům výstavy.
Kromě vědeckých a historickouměleckých esejí na téma světlo katalog nabízí vyčerpávající časovou osu zásadních svítidel historie i současnosti a také část o současném použití světla v odlišných prostředích: v galeriích, architektuře nebo ve městě.
I přesto, že se některé jednotlivosti do výstavy nebo katalogu nevešly, celek působí velmi vyrovnaně a téma světla odhaluje z různých úhlů pohledu objektivním a komplexním pohledem.
