Pondělí 7. října 2024, svátek má Justýna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Litomyšl má nádraží jako artefakt a jediný hezký supermarket v ČR

Design

  7:00
V Litomyšli byl nápaditě přestavěn autobusový terminál. Jeho součástí je asi jediný pohledný supermarket v zem.

Lapidární budova autobusového nádraží je zvýrazněna pomocí předsazeného dřevěného loubí, které zvyšuje komfort cestujících. foto: ATELIÉR RAW A ANTONÍN DOKOUPIL

V socialistickém Československu disponovala i malá města rozsáhlými autobusovými terminály, které vzbuzovaly dojem, že tam žije desetkrát tolik obyvatel než ve skutečnosti. Řada měst teď řeší, co s nimi. Inspiraci mohou čerpat v Litomyšli.

Litomyšl má hlavní architektku. Už dlouhá léta. Je jí Zdena Vydrová. Právě ona připravila urbanistické řešení pro transformaci zdejšího značně předimenzovaného autobusového nádraží. Vyšlo najevo, že se na jeho plochu vejde nová budova nádraží, osm míst pro autobusy, parkoviště pro osobní automobily, supermarket i dočasný park, na jehož místě se možná v budoucnu objeví radnice.

Jádrem transformovaného území je dočasný park.

Litomyšl se dlouhodobě profiluje jako centrum současné architektury. Jde bezesporu o město, kde v Česku vzniklo největší množství kvalitních současných staveb na jednoho obyvatele. Transformace autobusového nádraží pak tento status ještě podtrhla. Architektonická kancelář RAW (Rusín a Wahla) ve spolupráci se zahradním architektem Zdeňkem Sendlerem vytvořila precedens, který by jiná města obdobné velikosti doopravdy mohla následovat.

Ani kravín, ani krabice

Hlavní budova nového nádraží je dvoupodlažní, částečně zapuštěná do terénu. Kromě čekárny, toalet a zázemí pro dispečery a řidiče tu najdete například i pekárnu. Dispozice jsou čisté, přehledné, bez zbytečných komplikací. Jde o jednoduchý, utilitární zděný objekt, obložený keramickým páskem, který díky vazbě připomíná skutečné zdivo. Boční fasáda je členěna pravidelně geometricky umístěnými okny, které objektu přidávají na monumentalitě.

Nejdůležitějším prvkem je ale dřevěná konstrukce s nosnými sloupy a vazníky z lepeného dřeva, která je u stropu ztužena ocelovými táhly. Do země je zapuštěna pomocí ocelových trnů. Je předsazena před hlavní hmotu budovy a vytváří kryté loubí pro čekající venku. Je navržena velkoryse a střízlivě, provrtána deseti kruhovými otvory, jimiž proniká světlo. Předmětem kritiky se stal fakt, že ostrůvek s dalšími místy pro přijíždějící autobusy už je bez střechy, ale vzdálenost od hlavní budovy není tak velká, aby to bylo nezbytné. 

Autobusové nádraží v Litomyšli

Snad ještě větší pochvalu si zaslouží budova supermarketu Billa. Stejní autoři, stejná logika. Utilitární stavba s železobetonovou konstrukcí a velkorozponovými vazníky je rozdělena na prodejní a zásobovací část. Uvnitř je bílá, převýšená, velkorysá. Fasády jsou opět členěny jednoduchými řadami oken. Zvenku je rovněž obložená keramickým páskem a má stejnou předsazenou dřevěnou konstrukci s loubím jako autobusový terminál. Relativně snadno se tak podařilo vytvořit souvislost mezi dvěma stavbami s odlišnou náplní. Převýšené sloupořadí dává stavbě až monumentální, chrámový výraz.

Za pozornost stojí ale i minimalizovaná reklama. Ukazuje se, že dva nápisy v horním rohu, s volně stojícími písmeny nad římsou, jsou úplně dostačující. Jeden je orientován k autobusovému nádraží, druhý k frekventované silniční komunikaci, která vede poblíž. Nákupní centra, dokonce i tato menších rozměrů, mají často démonizovanou pověst. Hodně to souvisí s jejich formou. Na litomyšlském příkladu je ale vidět, že se nemusí automaticky jednat o pestrobarevnou plechovou krabici nebo o kvádr připomínající kravín. K architektonickým kvalitám rakouských obchodních řetězců M-Preis, pro který navrhl dvě prodejny i světoznámý francouzský architekt Dominique Perrault, máme ještě daleko, ale Billa v Litomyšli je každopádně krok správným směrem. Výsledek určitě vyžadoval intenzivní spolupráci mezi představiteli soukromé firmy a vedením města, ale podařilo se.

Zahrada, jíž by bylo škoda

Území je dále doplněno o obousměrné parkování uspořádané do půlkruhu o celkové kapacitě šedesát míst. Mít možnost zaparkovat v blízkosti nádraží a obchodního centra je pochopitelně výhodou. Několik míst je obětováno travnatým ostrůvkům se vzrostlými stromy, což celkovému dojmu velmi prospívá. Uvnitř oblouku parkování je vytvořen malý park. Je členěn šesti pěšinami kolmými na hlavní budovu nádraží. Jeho autorem je Zdeněk Sendler, mimo jiné spoluautor úspěšné rekonstrukce litomyšlských klášterních zahrad. Na velmi malém prostoru se mu podařilo vytvořit sérii intimních míst. Pestrý výběr rostlin úspěšně nabourává představu o nudném a pravidelném parčíku. Byla by skoro škoda, kdyby se splnil jeho účel – byl totiž vytvořen jako dočasné řešení s myšlenkou možného budoucího zastavění – a park zanikl.

FAKTA

Autoři: Tomáš Rusín, Ivan Wahla, Lukáš Vágner, ateliér RAW www.raw.cz Urbanistické řešení: Zdena Vydrová Projektant a generální dodavatel: Ekotempo, spol. s r. o. Zeleň a sadové úpravy: Zdeněk Sendler, Dana Fialová, ateliér Sendler a Babka Dokončeno: 2007

V České republice asi neexistuje lépe vyřešená transformace autobusového nádraží. Střízlivá, ale velkorysá architektura, kvalitně řešený veřejný prostor včetně parkování, to vše v blízkosti historického jádra. Už při příjezdu zkrátka získáte dojem, že v Litomyšli si na kvalitní prostředí potrpí. Je škoda, že takových realizací není více a řada měst vyhazuje nesmyslné peníze za neadekvátní realizace, jako se stalo v Hradci Králové nebo nedávno v Chebu.

Snad všechna města u nás disponují značně rozsáhlými rozvojovými územími uvnitř zastavěného území. Rezervy jsou velké, přesto je pořád relativně snadné a často i finančně a časově výhodné stavět na okrajích měst a jejich plochu neustále rozšiřovat. Pochopitelně na úkor krajiny a zemědělské půdy. Příklad z Litomyšle ukazuje, že to jde i jinak, smysluplněji.

Autoři:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!