Zajímavý byl případ děti Žofie a Ferdinanda z Konopiště. V tom připadé, představitelé nového Českoslovemského státu, byli na rozpacích. Již tenkráte se začalo se zabavováním majetku, pokračovalo v 1946 a nakonec vyvvrcholilo za za ery komunistů.

Jenže v Konopišti nevěděli jak majetek ukrást. Patřil, sirotkům po české hraběnce Chotkové, děti v Čechách narozené a česky mluvící. Navíc jejich otec Ferdinad d ́Erste musel slavnostně odpřisáhnout před soudem, že jeho děti nejsou členy Habsburského rodu a nemají s Habsburky nic společného.

Vznikla otázka, jak těm malým sirotkům vše ukrást a při tom zachovat dekorum právního státu ? Řešení se tenkrát našlo, byl vymyšlen zákon který je prohlásil za Habsburky a tedy nepřátele státu a vše jim bylo zabaveno, Nesměli si vzít i osobní věci ani třeba fotografie rodičů. Byli vypovězeni do Rakouska, které sice Habsburky nepřijímalo, ale podle rakouských zákonů, děti Habsburky nebyli. Dokonce je před odjezdem z Konopiště, prohledávali, aby bylo jisté, že op

Dokonce je před odjezdem z Konopiště, prohledávali, aby bylo jisté, že opoušti ČSR jen s oděvem a to co mají na sobě.

Šlo o dva syny a dceru. Chování Československých úřadů dovršil Hitler, který oba syny, (prý české parchanty) nechal zavřít do koncentráku.

V koncentráku, podle svědků,i byli zapřeženi do vozu, který vyvážel fekálie a vozkovi prý bylo doporučeno nešetřit bičem. Naštěstí oba dva přežili a ten starší, podle pamětníků, až do smrti chodil do českého kostela ve Vidni, kde zpíval o Vánocích české koledy.

Poslední dobou jsou rezavějící pomníky nějakou zvláštní módou. Já radši klasický kamenný. A nevím, jestli lidem dojde, proč je to vějíř a jestli tam není cedulka, tak to mnozí ani nepoznají.